zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Riskantní hra na Stvořitele

28.12.2013
Riskantní hra na Stvořitele

Podle jedněch to je spása hladovějícího lidstva, podle druhých ekologická pohroma, jejíž důsledky zatím ani nedokážeme dohlédnout...

Geneticky modifikované organismy, zkráceně označované jako GMO, někdo nadšeně vítá, ale jiný by je bez výjimek zakázal.

Moderní genetika dokáže věci, které byly dříve vyhrazeny bohům: umí do dědičné informace vnášet geny jiných organismů nebo geny uměle vytvořené a tak cíleně měnit její vlastnosti. Pak je možné vypěstovat plodiny s vyššími výnosy, odolnější vůči nemocem a škůdcům, s lepší chutí, vzhledem, trvanlivostí. Zastánci GMO dokonce tvrdí, že jedině tak získáme organismy, díky nimž půjde provozovat zemědělství také v podmínkách údajných klimatických změn.

Genetikové starověku

Ve skutečnosti nejsou geneticky modifikované potraviny nic nového. Svým způsobem je GMO prakticky všechno, co jíme - aspoň pokud se neživíte okusováním výhonků v lese a štvaním divoké zvěře. Genetickou informaci organismů člověk cíleně mění tisíce let: dnešní obilniny, zelenina, užitková zvířata se ve volné přírodě nevyskytují.

Původně toto "genetické inženýrství" pracovalo jen s výběrem a množením jedinců, kteří vykazovali nějakou změnu k lepšímu, k tomu se brzy přidalo také křížení. V posledním století se k urychlení změn používaly dokonce metody dost drsné, jako je radioaktivita nebo chemické prostředky.

Genetické inženýrství se od těchto metod liší pouze tím, že vědci už nestřílejí na genetickou informaci těžkým kalibrem naslepo v naději, že z tisíců střel možná jedna vyvolá jakousi změnu k lepšímu. Genové manipulace umožňují informaci měnit s chirurgickou přesností tak, aby se dostavil předem očekávaný výsledek.

V čem je tedy problém?

Mnozí lidé se bojí, že GMO jsou nebezpečné tím, že do těla vnesou cizí genetickou informaci. To ale není možné a ze všeho nejvíc se to podobá víře kanibalů, že spořádáním nepřítele získají jeho sílu. Výzkumy neprokázaly ani žádná jiná zdravotní rizika, která by lidi ohrozila.

Poučenější odpůrci poukazují na možnost úniku nových genů do přírody a vytvoření stvůr, s nimiž si nebudeme vědět rady. I toto nebezpečí je ale minimální, protože geny putují mezi druhy běžně, většinou prostřednictvím mikroorganismů. Velkou část DNA tvoří právě takto získaný odpad, který nemá na podobu organismu žádný vliv. Například v genomu člověka má podíl téměř devadesátiprocentní. Znamená to tedy, že GMO jsou v pořádku?

Zneužitá věda

Od genetických modifikací si mnozí slibovali, že přivedou na svět organismy, které budou odolné vůči nemocem, plevelům a škůdcům. Už nebude nutné sypat na pole tuny chemických látek a příroda si oddechne. Biotechnologické společnosti ale v mnoha případech stvořily pravý opak: například rostliny, kterým nevadí ani vysoké dávky jedů. Na pole je tedy možné vysypat mnohem víc herbicidů a pesticidů. Škůdci se spolehlivě odeberou na onen svět, koncerny mají další zisk, pro přírodu a v konečném důsledku i pro lidské zdraví ale takové "hospodaření" znamená ještě větší zátěž než doposud.

Další problém představuje obchodní model, jak jsou GMO (zejména v rozvojovém světě) distribuovány. Plodiny požívají právní ochrany a farmáři si z nich nesmějí dělat osivo na další sezony. Patentované jsou také látky, kterými je nutné plodiny ošetřovat. S nákupem osiva se tak zemědělci často zavazují k odběru nákladných zákroků a postupně se stávají na dodavatelské společnosti zcela závislými.

Ukazuje se také, že GMO v dnešním pojetí přece jen představují hrozbu pro ekosystém. Vědci například v polích s řepkou geneticky modifikovanou na odolnost vůči vysokým dávkám herbicidů objevili stejně odolné plevele. Šlo většinou o příbuzné plodiny (v tomto případě o hořčici rolní), které získaly odolnost přenosem pylu hmyzem z GMO řepky. Zatím sice většina těchto "superplevelů" nebyla schopna dalšího rozmnožování, dříve nebo později se ale může objevit mutant, který to umět bude.

To však neznamená, že jsou GMO samy o sobě škodlivé. S jejich pomocí už byly například vytvořeny mikroorganismy, které dokážou produkovat paliva z biomasy levněji a s mnohem větší účinností než dosavadní postupy. Přitom u biotechnologických postupů využívajících GMO bakterie ve výrobních linkách jsou ekologické hrozby mnohem nižší než na polích.

GMO samy o sobě tedy nejsou ani dobré, ani zlé. Jsou jen takové, jaký je ten, kdo je využívá. Zříkat se jejich předností si přemnožené lidstvo nemůže dovolit - ale nechávat je v rukou ziskuchtivých psychopatů také ne.

AUTOR: Jan A. Novák

Zdroj: Víkend

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí