zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Počítač do kontejneru? Jen na vlastní nebezpečí!

24.01.2014
Odpady
Firemní ekologie
Zpětný odběr
Počítač do kontejneru? Jen na vlastní nebezpečí!

Vyřazování výpočetní techniky by firmy neměly podceňovat. Nejen z ekologických, ale také z ekonomických a bezpečnostních důvodů. Ostatně jim to ukládá zákon...

Bez výpočetní techniky se již neobejde snad žádné odvětví podnikání, ICT ovšem rychle zastarává a vyžaduje častou obměnu. Tím na světě každý rok přibude až 50 milionů tun elektrošrotu, který je podle čísel Programu OSN pro životní prostředí zdaleka nejrychleji rostoucí horou odpadu. Její objem se má jen v tomto desetiletí zpětinásobit.

Krize nekrize, světový trh s ICT totiž nepřestává růst, dle analytické společnosti Gartner letos meziročně naroste o dalších 4,2 %. "Nejvyšší růst zaznamenávají chytré telefony a tablety," říká Čeněk Ohanka ze společnosti CSI Leasing Czech. "Mobilní přístroje v roce 2012 rostly o 23 % a vyrobilo se jich na 700 milionů kusů, tedy zhruba dvakrát tolik co stolních počítačů."

Elektroniky je tedy v oběhu čím dál více, zatímco poločas jejího používání nepřestává klesat. Přístroje přitom lze navrhovat jako systém vyměnitelných modulů či je efektivněji recyklovat. Ostatně v zemích Evropské unie funguje hustá síť sběrných dvorů a platí povinnost zpětného odběru použité techniky z domácností. Na globálním systému sběru elektrošrotu a potřebné logistice se lidstvo ovšem dohodnout nedokáže. Přitom k recyklaci elektroniky jsou velmi pádné důvody, a zdaleka ne pouze ohleduplnost vůči životnímu prostředí.

Poklad na smetišti

Podle americké organizace National Safety Council již tři ze čtyř kdy vyrobených počítačů dosloužily a povalují se ve skladech či v garážích, aby nakonec skončily na skládce nebo ve spalovně. Celosvětově se totiž recykluje jen kolem 12 % elektrošrotu!

Jde přitom o nebetyčné plýtvání: do počítačů a mobilních telefonů se zpracují 3 % celosvětově vytěženého zlata a stříbra, 13 % palladia a 15 % kobaltu. Elektronika obsahuje celou řadu toxických látek, především halogeny, rtuť, těžké kovy jako kadmium či olovo. Posledně jmenovaného prvku najdeme v klasických CRT monitorech od jednoho do čtyř kilogramů.

Dotykové displeje také obsahují tzv. kovy vzácných zemin, jako například yttrium nebo lanthan. Ty se dnes těží z naprosté většiny (z 90 % v roce 2012) v Číně, která export těchto surovin začíná z obchodních a geopolitických důvodů citelně omezovat. Naleziště v Austrálii, Grónsku či Severní Americe přitom ještě nebyla otevřena, respektive obnovena.

Těžba těchto surovin je navíc drahá a velmi necitlivá vůči životnímu prostředí: mnohé z těchto kovů jsou samy o sobě jedovaté a z horniny se vyplavují kyselinou. Geologické formace, ve kterých se tzv. REE nacházejí, také obvykle obsahují radioaktivní thorium a uranium, které se koncentrují v kalištích zůstávajících po těžbě. Recyklace kovů vzácných zemin je přitom stále jednodušší, v Japonsku se již provádí průmyslově a závody na zpracování těchto surovin vznikají i v Evropě.

Data na útěku

A obsah paměťových nosičů? Při jejich běžném smazání nebo naformátování data nezmizí úplně, pouze se připraví k přepsání. Přečíst takový disk je až nečekaně snadné, přičemž specialisté jsou schopni obnovit informace i z jednotek těžce mechanicky poškozených. Vyřadit starou techniku bez dalších opatření je tedy podobně bezpečné, jako ji předat do nepovolaných rukou ještě zapnutou a přihlášenou k firemnímu serveru.

To ostatně potvrdila i loňská studie Information Comissioner's Office, britské obdoby Úřadu pro ochranu osobních údajů: téměř polovina (48 %) ze vzorku 200 vyřazených harddisků stále obsahovala zbytky původních dat. Z 11 % se jednalo o informace osobní povahy, a ze 3 % dokonce o vysoce citlivá data jako hesla do internetového bankovnictví! Z každého třetího disku je přitom ještě bylo možné vytěžit.

Nejde přitom jen o počítače a tablety; i tiskárny, kopírky a skenery v sobě mají paměťovou jednotku, která ukládá poslední stovky až tisíce zpracovávaných dokumentů. "Jednou jsme recyklovali zařízení tohoto druhu od jisté právnické kanceláře, která zastupovala klienty v citlivých kauzách," vypráví Čeněk Ohanka z leasingové společnosti, která nabízí i recyklační služby. "Když jsme je připojili na monitor, objevila se data, o kterých zákazník ani netušil. Přitom namísto u nás mohly kopírky skončit bůhví kde."

Tak praví zákon

V souvislosti s únikem citlivých dat se na firmy vztahuje zákon o ochraně osobních údajů č. 101/2000 Sb., který jim ukládá předejít ztrátě osobních údajů zaměstnanců a zákazníků. Nakládání s odpady přímo upravuje celá řada opatření na celoevropské úrovni i na úrovních jednotlivých zemí. V České republice jde o zákon o odpadech č. 185/2001 Sb. a evropskou směrnici 2002/96/ES, o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (WEEE).

Naplňování této normy se mezi členskými státy výrazně liší, některé země ročně recyklují i 13 kg elektrošrotu na obyvatele, jiné stěží jeden kilogram. Evropská unie je každopádně premiant v recyklaci elektronického odpadu, kterého se v zemích EU zpracuje v průměru zhruba třetina. Přesto došlo k revizi směrnice WEEE a vytyčení velmi ambiciózního cíle: do roku 2016 se v unii má zpracovávat 85 procent elektroodpadu.

Zpřísňuje se i domácí legislativa: produkuje-li firma za kalendářní rok více než 100 kg odpadu nebezpečného zdraví a životnímu prostředí či s takovým množstvím odpadu nakládá, vzniká jí od 15. února 2013 ohlašovací povinnost v rámci Integrovaného systému pro plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). Sledovat legislativu vztahující se k odpadům ovšem není žádná legrace; jen zákon o odpadech byl v uplynulých dvou letech z různých důvodů novelizován sedmadvacetkrát.

ICT bez starostí

Firmy musejí brát ohled i na plán odpisů majetku či protichůdné nároky finančního úseku a ICT oddělení na vybavení firmy. Navíc objem vyřazené techniky může být ve středních a velkých podnicích tak velký, že se její přeprava a recyklace pořádně prodraží. Proto firmy stále častěji svěřují likvidaci výpočetní techniky specialistům. Obsahují-li vyřazené počítače citlivá data, mělo by firmu velmi zajímat, jakým způsobem bude probíhat přeprava zařízení či kde a jak budou zničena.

Nejspolehlivější cestou odstranění dat z disku je jeho fyzická likvidace, například průmyslovými magnety, lisy či speciálními skartovacími přístroji. V ideálním případě jsou jednotlivé kusy hardwaru zpracovávány podle sériových čísel, takže je během celého procesu lze sledovat, a firma obdrží osvědčení o provedeném zničení techniky. Recyklace probíhá nejlépe just-in-time, kdy jsou přístroje přijímány a skartovány obratem, takže odpadá jejich zbytečné skladování a sníží se riziko neoprávněného přístupu k datům.

Takto funguje i jedno z největších center na zpracování vyřazené elektroniky ve střední Evropě, které právě bylo otevřeno v Bratislavě. CSI Lifecycle Europe dokáže zpracovat jakoukoliv IT techniku, od počítačů a LCD obrazovek přes servery po tiskárny a kopírky, denně až 700 přístrojů. Paměťové nosiče jsou nevratně vymazány a skartovány, těla přístrojů rozebrána a recyklovatelné materiály předány k dalšímu zpracování. Služby centra poptávají podniky, banky i státní instituce, tedy všichni, kdo nakládají s citlivými daty.

Vyřazování výpočetní techniky se zkrátka nevyplatí podceňovat. Má-li firma patřičné zdroje, může se o ně postarat sama, nejjednodušší a nejbezpečnější cesta ovšem je obrátit se na specialisty. Těmto a dalším starostem se správou ICT se lze úplně vyhnout outsourcingem služeb a pořízením techniky na leasing. Zastaralá zařízení takto lze podle potřeby vyměnit za nová a vrátit je pronajímateli, který se o jejich rychlou a bezpečnou likvidaci postará.

Zdroj: Technik

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
19
1. 2021
19.1.2021 - Seminář, školení
Liberec, hotel Centrum Babylon
INISOFT s.r.o.
20
1. 2021
20.1.2021 - Seminář, školení
Praha, hotel Globus
INISOFT s.r.o.
21
1. 2021
21.1.2021 - Seminář, školení
Olomouc, Clarion Congress
21
1. 2021
21.1.2021 - Seminář, školení
Hotel Globus
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí