zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Cyklistická akademie startuje, inspirací je tisíc omylů Kodaně

26.01.2014
Doprava
Cyklistická akademie startuje, inspirací je tisíc omylů Kodaně

Když se zástupci dvou evropských cyklistických velmocí začnou předhánět, kdo z nich má za sebou více omylů a chyb, může vzniknout velmi užitečný výukový materiál...

Na konferenci Velo-city ve Vídni se takto porovnávala města Kodaň a Utrecht, která patří k evropské špičce, pokud jde o počet cyklistů v ulicích. "Udělali jsme nejméně tisíc chyb, než jsme se v Kodani dostali na současnou úroveň cyklistické kultury," říká Niels Torslov, vedoucí odboru rozvoje města Kodaně. Podle jeho vlastních slov ale město nic neposunulo tak dopředu, jako právě chyby. Zkušenosti ostatních mohou být zároveň inspirací a vhodnými příklady pro ty, kdo v současné době stojí na pomyslné startovní čáře.

V českých podmínkách má stejný cíl právě spuštěný program Cyklistické akademie[1], který dnes startuje v Ostravě prvním seminářem. Jeho cílem je shromáždit zástupce měst, která si předsevzala zvýšit počet cyklistů ve svých ulicích, a moci se srovnávat s dánskými, nizozemskými či německými protějšky. "Česká města jsou na tom velmi špatně v porovnání se zahraničím, jen výjimečně je cyklistická doprava skutečně systémovou součástí celkové dopravy," tvrdí národní cyklokoordinátor [4] Jaroslav Martinek a dodává: "Cyklistická akademie by měla ukázat, jak rozmanitými nástroji můžeme dosáhnout lepší úrovně cyklistické kultury."

"Dopravě ve městech bychom se měli věnovat systémově a cyklodopravu přitom zohlednit jako kteroukoli jinou formu dopravy,"tvrdí vedoucí odboru strategického rozvoje a investic ve Šternberku Roman Sobkuliak. Mnoho českých měst zřídilo pozici cyklokoordinátora a pravidelně věnuje na výstavbu cyklistické infrastruktury část svého rozpočtu. Podpora cyklodopravy však bývá často ztotožňována hlavně s výstavbou cyklistické infrastruktury, především cyklostezek. Řada vybudovaných cyklostezek a cyklopruhů přitom zůstává opuštěná, případně na nich parkují automobily. Terčem kritiků bývá povaha místních obyvatel, nevlídné podnebí nebo kopcovitý terén. Částečně mohou mít pravdu, ale větší část viny je ve způsobu, jakým jsou tato opatření pro cyklisty provedena, často izolovaně a bez vazby na okolní území."Hlavním měřítkem by neměla být délka vybudovaných cyklostezek. Vnímání cyklodopravy by se mělo přenést k širším souvislostem a ke spolupráci se zainteresovanými stranami, kterou s sebou přináší tento přístup," doplňuje Roman Sobkuliak.

Nový přístup, který prosazuje i Cyklistická akademie, pracuje s veřejným prostorem jako s celkem. Konkrétní opatření jako jsou stojany, cyklopruhy, značení či světelná signalizace jsou sice nejviditelnější součástí řešení, práce na nich by ale neměly být převažující aktivitou.

Zlínský cyklokoordinátor Martin Habuda by rád strávil méně času konkrétními řešeními a více se věnoval skutečné koordinaci, která vyplývá z jeho pozice v pracovní skupině pro cyklodopravu: "Rád bych se více věnoval strategickým plánům rozvoje cyklistické dopravy a cykloturistiky. Cyklokoordinátor by se měl také starat o přípravu a realizaci kampaní, směřujících k propagaci cyklodopravy a zvýšení její bezpečnosti."

Například město dokončí výstavbu nové křižovatky, která měla napojit bývalý průmyslový areál na hlavní silnici I.třídy. Nedostatečná koordinace s cyklistickou dopravou[2] přitom měla za následek opomenutí jedné skupiny uživatel. Místem přitom prochází páteřní cyklostezka a potřebné řešení pro cyklisty se bude později doplňovat jen velmi obtížně. Vzájemná koordinace by přitom zajistila, že dopravní potřeby všech skupin by byly pokryty dříve, snáze a levněji.

Tento názor potvrzuje také Pavel Šťastný, který pracuje jako cyklokoordinátor Jihlavy. "Když si promítnu poslední dva roky mé práce, nejvíce času mi opravdu zabírá řešení konkrétních problémů při projektování. Zejména bylo nutné strávit hodně času jednáním s projektanty a zástupci státní správy a doslova si vyříkávat každé nové navržené opatření," říká Pavel Šťastný. Podle vlastních slov by se v budoucnosti rád věnoval více marketingu a kampaním, se kterými měl příležitost se seznámit ve Vídni, a také se zaměřit na nabídku cykloturistiky v okolí města moderní formou, včetně mobilních aplikací a různých balíčků.

Řada cyklokoordinátorů ale oceňuje v první řadě možnost vyměnit si zkušenosti se svými kolegy v ostatních městech. "Doufám, že Cyklistická akademie přinese inspiraci a také oporu, kterou potřebujeme při řešení konkrétních problémů v našem regionu," doufá Roman Sobkuliak ze Šternberka. "Výklad zákona není vždy stejný a to co v jiných městech funguje a bere se jako samozřejmost, může v jiném městě správní orgán zamítnout," potvrzuje jihlavský kolega Pavel Šťastný. Nejen podle jihlavského cyklokoordinátora se ale situace zlepšuje a pochopení pro jednotlivá opatření narůstá.

Pro veřejnost jsou přirozeně nejlépe viditelné konkrétní prvky infrastruktury, jako jsou cyklostezky či cyklopruhy, světelná signalizace, cykloparkoviště a další. Rozsah práce většinycyklokoordinátorů je ale mnohem širší. Například výčet pracovních povinností ostravského cyklokoordinátora Martina Krejčího obsahuje na 30 okruhů. Cyklistická akademie provádí politiky a úředníky městských samospráv celou oblastí a představuje, co všechno se skrývá pod pojmem "podpora cyklistické dopravy", počínaje plánováním a tvorbou strategických a koncepčních materiálů, legislativními předpisy, sběrem dat a vyhodnocením monitoringu, přípravou rozpočtu, realizací motivačních a bezpečnostních kampaní až po doprovodné služby, jako jsou půjčovny, servisy a svépomocné dílny.

Kontakty:

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí