Newsletter Chytrá energie - březen 2014

Evropská komise v lednu 2014 zveřejnila Bílou knihu o rámci politiky pro klima a energetiku do roku 2030. Navrhla v něm snížení emisí skleníkových plynů o 40 % oproti úrovni roku 1990, závazný cíl pro celou EU dosáhnout podílu energie z obnovitelných zdrojů ve výši nejméně 27 % a jen nekonkrétní cíle v oblasti energetické efektivity. Již 4. března projednají návrh Evropské komise ministři zodpovědní za energetiku a ve dnech 20. až 21. března měly rámec schvalovat předsedové vlád členských zemí EU.

V evropské klimaticko-energetické strategii pro rok 2030 potřebujeme stanovit ambiciózní cíl pro obnovitelné zdroje. Pokud dostatečně snížíme spotřebu energie, potřebujeme v maximální míře využít potenciál obnovitelných zdrojů, abychom dosáhli cíleného snížení emisí skleníkových plynů. Několik odborných studií Fraunhofer ISI (2012), Greenpeace/EREC (2012), Ecofys/WWF (2013) či Öko-Institut (2011) stanovilo potenciál podílu obnovitelných zdrojů pro rok 2030 na nejméně 45 % a to s využitím stávajících a vyzkoušených technologií. Studie také ukázaly, že dosažení nižšího, například 30% cíle pro obnovitelné zdroje pro rok 2030, by nevyžadovalo téměř žádná dodatečná opatření a bude splněno tak jako tak.

Přijde vám neuvěřitelné, že by dodavatel tepla nebo plynu nabídl zákazníkovi příspěvek na zateplení domu nebo energetický audit? A dodavatel elektřiny na efektivní spotřebiče? Ve Velké Británii, Francii, Itálii nebo ve Spojených státech to je běžná praxe. Podle odhadu Mezinárodní energetické agentury utratí dodavatelé energií za úsporná opatření u svých zákazníků celosvětově 12 miliard dolarů za rok. Proč to dělají? Předepisují jim to zákony a také si chtějí udržet zákazníky.

Projekt nových reaktorů v Temelíně za cenu převyšující 300 miliard korun bude mít citelné negativní dopady na veřejné rozpočty či spotřebitele elektřiny. A jak ukazují aktuální bilance elektřiny, nebude výkon nových reaktorů ještě dlouho vůbec potřebný. Lze tak jen přivítat stále silněji znějící hlasy zasvěcených o brzkém zrušení váznoucího tendru.

Balík lednových oznámení nového vedení těžařského gigantu Shell musel pro další firmy z oboru působit jako studená sprcha. Nejprve přišla zpráva, že Shell v posledním čtvrtletí předchozího roku očekává pokles zisku o 50 %. Pak se objevila informace, že chystá prodej svých podílů v australském projektu na zkapalnění zemního plynu v hodnotě 1,14 miliardy dolarů. Koncem ledna pak ředitel firmy Ben van Beurden oznámil investorům, že Shell letos v aljašské části Arktidy vrtat kvůli ropě nebude.

Zatímco lidé po celém světě zažívají dopady měnícího se klimatu na vlastní kůži, Evropská komise zpomaluje své úsilí omezit oteplení planety pod 2 stupně Celsia. Mezivládní panel pro změnu klimatu nedávno spočítal uhlíkový rozpočet pro planetu Zemi. Závěr byl jednoznačný: při současné rychlosti vyčerpáme množství uhlíku, které si celkově můžeme dovolit vypustit, do 30 let. Pokud tedy chceme udržet oteplení planety na únosné míře, musíme rychle, významně a trvale snížit emise skleníkových plynů.

Mezinárodní konference NEC 2014 "Ekonomické limity jaderné energetiky" se koná 29. dubna ve Smetanově sále Autoklubu ČR v Praze. Cílem konference je za účasti zahraničních i českých expertů diskutovat omezení, na která naráží vlády i investoři při uvažování o stavbě nových reaktorů nebo rekonstrukci stávajících.

Deset miliard korun. Právě taková suma může putovat z evropských fondů do České republiky na projekty úspory energie v obytných domech a veřejných budovách. Může, ale nemusí. Záleží, jak se k této unikátní šanci postaví obyvatelé České republiky.