zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Energetika Ruska

14.06.2014
Energie
Energetika Ruska

Energetika

V listopadu 2009 byla vládou RF schválena nová Energetická strategie do roku 2030. Podle této nové Strategie by se měl do roku 2030 snížit podíl energetického sektoru na HDP RF ze současných 30 % na 18 %. Podíl exportu energetických surovin na HDP by se měl snížit ze současných 19 % na 5 % a podíl energetických vývozů na celkových vývozech z 61 % na 34 %. V rámci plnění nové Energetické strategie se dále předpokládá snížení podílu plynu na spotřebě primárních energetických zdrojů z více než 50 % na 46-47 %; zvětšení podílu nepalivových energetických zdrojů (z 11 % na 13-14 %); výrazné snížení energetické náročnosti.

V návaznosti na Energetickou strategii RF byly v průběhu let 2010-2011 vypracovány generální plány pro jednotlivá odvětví energetického sektoru - ropa, plyn, uhelný průmysl, zpracovatelský průmysl, jádro atd.

Ropa. V roce 2012 RF vytěžila 516,8 mil. tun ropy, což znamenalo ve srovnání s rokem 2011 narůst o 1 %, zatímco export surové ropy se snížil o 1,2 % na 238,9 mil. tun. Tento nárůst pokračuje i v roce 2013, když v 1+2Q 2013 těžilo Rusko v průměru 10,478 mil. bb/d oproti 1+2Q 2012 - 10,345 mil. bb/d. V červnu 2013 navíc těžba dosáhla 25ti-letého rekordu, když vystoupala na 10,527 mil. bb/d. Co se týče exportu ropy, za 1+2Q se export ropy snížil o 2,04% na 115,4 mil. t a naopak se zvýšily dodávky na domácí rafinérie o 2,42% na 136,9 mil. tun ropy.

Zemní plyn. V roce 2011 dosáhla těžba plynu v RF téměř 653 mld. m3 (pokles přibližně o 2,5 % oproti 2011) - z toho Gazprom 487 mld. m3. Vnitřní spotřeba poklesla o 1,3 % a činila 490 mld. m3, hlavní zásluhu na tom měla nepříliš studená zima. Na export směřovalo 178,2 mld. m3, což je pokles oproti roku 2011 o přibližně 12,7 %. Tyto údaje prokazují tendenci na světových trzích, kde se zvyšuje nabídka volného zemního plynu a klesá i jeho cena. Za 1+2Q 2013 se snížila těžba plynu o 0,9 % a dosáhla úrovně 335 mld. m3.

Uhlí. Do roku 2030 má podle Energetické strategie vzrůst těžba uhlí na 424-470 mil. tun ročně a počítá se s navýšením vývozů z 60,7 mil. t na 97,5 mil. t. Těžba v roce 2012 vzrostla o více než 5,2 % na úroveň 354 mil. tun. Došlo zároveň ke zvýšení exportu o 12 % na úroveň 118,4 mil. tun.

Obnovitelné zdroje energie (OZE). Objem technicky dostupných zdrojů OZE tvoří méně než 24 mld. tun měrného paliva. Podíl výroby elektrické energie z OZE činil v roce 2008 přibližně 1 % - bez započtení vodních elektráren s kapacitou více než 25 MW (se započtením více než 17 %). Na výrobě tepelné energie se OZE podílely 3 %. V roce 2030 by výroba elektrické energie z OZE měla dosáhnout 80-100 mld. (ze současných 8,5 mld.) kWh. Podíl OZE na výrobě elektřiny má v roce 2020 dosáhnout 4,5 % (nebo až 20 % se započtením vodních elektráren). Nicméně obnovitelné zdroje energie nepatří ke strategické části ruského energetického sektoru, a proto vláda jejich rozvoji věnuje pramalou pozornost, což se potvrzuje tím, že dodnes není zcela dopracována legislativa upravující toto odvětví energetiky.

Elektřina. Objem výroby elektrické energie v roce 2012 činil 1 064,1 mld. kWh, což znamenalo nárůst o téměř 1,1 %. Podíl tepelných elektráren na výrobě elektrické energie v roce 2011 klesl na 67,8 %. Podíl jaderných elektráren na celkové výrobě se mírně zvýšil, na 16,7% - 177,9 mld. kWh. Výroba elektrické energie na vodních elektrárnách klesla a dosáhla 164,7 mld. kWh a její podíl se na celkové výrobě nepatrně snížil (na 15,5 %).

Struktura výroby elektrické energie (mld. kWh)

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Výroba elektrické energie celkem

1015,3

1040,4

978,6

1038

1053

1064,1

Tepelné elektrárny

676

710

579,2

699

713

721,5

Vodní elektrárny

179

167

165,2

168

173

164,7

Jaderné elektrárny

160

163

163

171

158

177,9

Zdroj: Goskomstat - Rossijskij statističeskij ježegodnik, 2012, statistiky Minenerga, SO JES: Press-release, leden 2013 - předběžné údaje

Jaderná energetika

Provozované reaktory: 33 (na 10 JE) - všechny ve vlastnictví státní společnosti Rosatom a jejích dceřiných společností

Odstavené reaktory: 4

Reaktory ve výstavbě: 11 (2 - Leningradská-2, 2 - Novovoroněžská-2, 2 - Akademik Lomonosov, 1 - Bělojarská, 2 - Kaliningrad, 2 - Rostovská)

Kapacita: 24,24 GW

Nejvíce jaderných bloků "ruského designu" mimo RF je v současné době na Ukrajině (15 bloků). Historicky jsou ruské bloky rozmístěny v bývalých zemích sovětského bloku a také ve Finsku. Co se týče nových bloků, prosadil se Rosatom částečně v Číně a Indii a rovněž dokončil kontroverzní projekt JE Buscher v Íránu, JE byla připojena do sítě v září 2011. V současné době se Rosatom soustředí na probíhající tendr na nové dva bloky v ČR a také na možnost výstavby nového jaderného bloku ve Finsku (dohoda by mohla být podepsána do konce roku 2013). Rozšířit své pole působnosti má šanci Rosatom ještě v Číně, méně už pak v Indii. Další potenciální země pro export ruských reaktorů jsou Vietnam, Turecko, Jordánsko, Slovensko či Bulharsko. Tyto země však kromě samotné výstavby JE poptávají po Rusku i financování daných projektů.

Kromě spuštění JE Buscher v Íránu bylo v roce 2011 největší "domácí" jadernou událostí spuštění 4. bloku Kalininské JE, jehož průmyslový provoz byl zahájen ke konci roku 2012.

V průběhu roku 2012 pokračovala restrukturalizace společnosti Rosatom. Zaregistrovány byly společnosti Rusatom Overseas a Rusatom Servis a společnost Atomstrojexport byla sloučena z nižegorodským Atomenergoprojektem, který má ze všech projekčních kanceláří nejrozvinutější inženýring. Na ten se má v budoucnu zaměřit a v jeho portfoliu je nyní výstavba více než 15 bloků doma i v zahraničí.

ZDROJ: Businessinfo.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí