Čtvrtek, 28. března 2024

Orlické přehradě hrozí vypuštění

Vodohospodáři chtějí vědět, zda kvůli opakujícím se povodním není načase přehodnotit účel Vltavské kaskády.

Orlické přehradě hrozí vypuštění

Stavební fakulta pražské ČVUT chystá průlomovou studii, ve které jeden ze scénářů počítá s úplným vypuštěním Orlické přehrady. To by mělo přispět ke snížení případných povodňových škod na dolním toku řeky. "Otevírá se tak cesta ke změnám priorit Vltavské kaskády," říká Petr Kubala, generální ředitel Povodí Vltavy, které si studii zadalo.

OTÁZKA: Opravdu uvažujete o vypuštění Orlické přehrady?

Jde o krajní variantu, které říkáme "prázdný Orlík". Tento scénář studie by měl ukázat, jak by se změnil průběh velkých povodní, kdybychom Orlickou přehradu drželi trvale prázdnou. Tato varianta se vypracovává také proto, že lidé a starostové kritizují manipulační řády s tím, že neochraňují před povodněmi, že jsou špatné. Proto chceme ukázat na veškeré možnosti, které kaskáda má, včetně těch krajních variant, aby se při každé povodni neotevírala stejná diskuse. A z pohledu ochrany před povodněmi má smysl uvažovat pouze o vypuštění právě Orlické přehrady.

OTÁZKA: Představme si, že by byla zcela prázdná a přišla by povodeň roku 2002. Zadržela by nádrž vodu?

Tuto povodeň by ani tak zcela určitě nezadržela, ale o povodni z roku 2013 to už s jistotou říci nedokážu. Proto je třeba to spočítat. Naše studie ale zohlední i případná velká sucha. Zadržená voda je bohatství a vypuštěná Orlická přehrada by byla vlastně prázdná pokladnice toho nejdražšího, čím bezesporu voda je. Povodeň se týká jen lidí podél řeky, zatímco sucho by postihlo širší spektrum obyvatel. To by nechyběla jen voda na čištění zubů, ale třeba i elektřina, protože by nebyla voda na chlazení elektráren. Takže je třeba také posoudit, jak dobré či nutné je mít zásoby vody.

OTÁZKA: Dovedete si představit, co by vypuklo, kdyby se rozhodlo o vypuštění Orlické přehrady?

Dovedu, a to neberu vůbec v úvahu ekonomické dopady. Proti sobě by stály dva tábory a myslím, že ten nad přehradou by byl silnější. Obce nad hrází jsou závislé na cestovním ruchu, probíhá tam proces revitalizace Orlické nádrže, abychom v povodí eliminovali přísun dusíku a fosforu do nádrže, aby byla voda čistá pro rekreaci. Zásadní negativní dopad by to mělo na obce od hráze proti proudu až tak do Písku.

Ale co se týče naší studie, jsem přesvědčený, že získáme výstupy, které dosud nebyly k dispozici. Například se ukazuje, že kdyby nastala sucha, tak nejpostiženější oblastí by byla dolní část Vltavy a Rakovnicko, tedy obce, které bývají velkou vodou značně zasaženy.

OTÁZKA: Co všechno tedy vlastně ona průlomová studie o Vltavské kaskádě zkoumá a porovnává?

V této studii budou porovnány požadavky na Vltavskou kaskádu, na základě kterých byla v polovině minulého století vyprojektována, se současným stavem. Bude tedy hodnoceno, zda Vltavská kaskáda může trvale snížit hladinu některých přehrad, aniž by ohrozila ostatní funkce kaskády, tedy především akumulaci a odběry vody, udržování splavnosti Vltavy na dolním toku, zásobování průmyslových podniků a zemědělců vodou, udržení kvality vody ve Vltavě a dodržení požadavků energetiků na výrobu elektřiny. Pokud se ukáže, že je možné hladiny v některých přehradách kaskády snížit, ČVUT prověří, jak by takto nastavená Vltavská kaskáda dokázala ovlivnit padesátiletou a stoletou povodeň na Vltavě kombinovanou s různě velkými povodněmi na Sázavě a Berounce.

OTÁZKA: Kolik vody je Vltavská kaskáda schopna zadržet?

Je projektována tak, že může zcela zadržet desetiaž dvacetiletou povodeň. V roce 2002, kdy povodí postihla stoletá povodeň, pak kaskáda přispěla k tomu, že postupným upouštěním a zadržováním vody získávala čas na provedení protipovodňových opatření na dolním toku Vltavy, včetně třeba odklizení aut z náplavek, uklizení lodí do přístavů, vybudování protipovodňových bariér nebo evakuace obyvatel. V roce 2002 posunula Vltavská kaskáda kulminaci Vltavy v Praze o 17 hodin. Naopak loňská povodeň byla jiného charakteru, srážky nespadly v Novohradských horách, ale přímo nad Orlickou přehradou, vodní nádrží Slapy, a povodeň byla v té době i na Berounce a Sázavě. Naplnění kaskády bylo extrémně rychlé. Takže loni se podařilo díky kaskádě pozdržet povodeň o takových osm až dvanáct hodin.

OTÁZKA: Nabízí se otázka, proč nestavíme za peníze, které nás stojí odstranění povodňových škod, retenční nádrže, poldry a podobně?

Přesně tak je koncipovaná výstavba poldrů a jiných nádrží v Česku. Jsme na střeše Evropy, voda od nás odtéká, nepřitéká. Proto existuje už hodně dlouho seznam obsahující výhledové lokality vhodné pro budování přehrad. Paradoxně ovšem kvůli ochraně přírody nastal v roce 2008 a 2009 mohutný odpor proti těmto přehradám a z původně navrhovaných 250 lokalit se seznam snížil na zhruba 60 míst. Přitom šlo o lokality, kde by se nádrže mohly stavět třeba až za 50 nebo 80 let.

OTÁZKA: Takže jste zastáncem nových přehrad?

Jestli to budou přehrady, nebo poldry, je jedno. Ale retence vody v krajině je nutná. Byla-li by šance odpouštět zadrženou vodu postupně po nějakou dobu, docházelo by v přírodě k vytváření podmínek, které jsou pro lidi prospěšné.

Nepatřím k betonové lobby, ale umím si představit, že výstavba takové nádrže v určité lokalitě může pomoci zabránit povodním a zadrží i vzácnou vodu. Ale z celospolečenského hlediska je to obtížně prosaditelné. Vždy tam bude několik chalup, které bude třeba vykoupit, vystěhovat lidi. Proto se nádrže nestavějí. Přitom když se podíváte na rozložení srážek v čase, tak jsou velice často nárazové. Proto by měly tyto nádrže sloužit jako povodňová ochrana a posléze jako "vodohospodář". Dříve stavěné přehrady měly jiný účel. Sloužily především průmyslu a zemědělství.

OTÁZKA: Je teoreticky spočítáno, kolik by odhadem stálo postavení těch 60 přehrad?

Pokud si dobře pamatuji, tak poslední odborný odhad se pohybuje na úrovni asi 100 miliard korun. A samozřejmě kdybychom proti tomu postavili povodňové škody a ekonomický prospěch ze zadržené vody, bylo by asi jasné, co je výhodné.

OTÁZKA: Co si vlastně od studie, která zohlední vše, co jste nyní jmenoval, slibujete? Chcete jen vyprovokovat diskusi třeba tím návrhem o vypuštění vodní nádrže Orlík?

Orlická přehrada bez vody je krajní varianta, která jistě vzbudí diskusi. Ale nám jde hlavně o to, abychom shromáždili dostatek relevantních podkladů, na jejichž základě by mohla proběhnout veřejná diskuse nad případným přehodnocením účelu Vltavské kaskády. Změna priorit kaskády by ovlivnila život mnoha lidí a chod rozsáhlých oblastí hospodářství, netýkala by se jen lidí a obcí či firem žijících a fungujících na dohled od vody. Předpokládáme, že první dílčí výstupy ze studie budou k dispozici ve druhé polovině roku 2014, a do konce tohoto roku by měla být hotová kompletně.

AUTOR: Marcela Honsová

Petr Kubala (50)


- V roce 1987 absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK.
- Poté nastoupil do Výzkumného ústavu vodohospodářského.
- Od roku 1995 pracuje ve státním podniku Povodí Vltavy. Nejprve jako referent, posléze
na vedoucích postech.
Od roku 2010 je generálním ředitelem.

Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů