Moravskoslezsky kraj se inspiruje, jak ochranit aleje a vyuzit je k rozvoji regionu
Roky ovlada diskuse v mediich i na odbornych forech a je zdanlive neresitelna - otazka "Jak zachovat krasne aleje podel nasich silnic a pritom zajistit bezpecnost silnicniho provozu?". Jak navrhuje sdruzeni Arnika (1), staci se jen rozhlednout po Evrope a nechat se inspirovat. Zkusenosti z vytvareni takzvane Nemecke alejove cesty (2), turistickeho lakadla sousedniho statu, predstavil na kulatem stole s odborniky a zastupci Moravskoslezskeho kraje prof. Peters z Vysoke skoly aplikovanych ved v Eberswalde. Studentum Prirodovedecke fakulty Ostravske univerzity, kteri se zapojili do projektu mapovani aleji, take v praxi ukaze, jak stromy mapovat.
"Pro zachranu a udrzeni aleji v krajine je klicove vedet, jake bohatstvi se ve vasi krajine vlastne skryva," rika odbornik na ochranu a obnovu silnicnich stromoradi Prof. Jurgen Peters z Vysoke skoly aplikovanych ved v Eberswalde. "U nas jsme zacali podrobnym mapovanim aleji, z nehoz pak vyplynula koncepce jejich ochrany a take financni plan. Strom roste stovky let a nas pristup proto musi byt mimoradne dlouhodoby," dodava Peters.
"Aleje podel silnic maji velky potencial pro rozvoj regionu. Nemecka `Alejova cesta` uz od roku 2000 propojuje vyznamne kulturni pamatky pomoci silnic lemovanych alejemi. Cestovatele mohou navstivit prirodni a kulturni pamatky a zaroven vyuzit restauraci, hotelu i jinych zazitku, ktere poskytovatele sluzeb na trase nabizeji," rika ochranarka Annette Gross ze sdruzeni Insula Rugia (3, 4).
"V Nemecku si diskuse o zachovani aleji odbyli uz pred dvaceti lety a ted na ne nedaji dopustit. Aleje jsou dedictvim po predcich a unikatnim prvkem stredoevropske krajiny," rika vedouci kampane Zachranme stromy RNDr. Marcela Klemensova z Arniky. Tato organizace take stoji za pozvanim Jurgene Peterse a Annette Gross do Ceske republiky.
Ve stredu se setkali se studenty Ostravske univerzity a v terenu jim vysvetlili, jak se v Nemecku stromy mapuji. Prave Ostravska univerzita totiz podle nemeckeho vzoru vytvari databazi aleji na uzemi Moravskoslezskeho kraje. Podobnou praci provadi ve Zlinskem kraji Univerzita Palackeho v Olomouci. "Arnika predstavi databazi aleji Moravy pristi rok," dodava Klemensova.
"Puvodni metodiku docenta Letala z Univerzity Palackeho jsme proverili a pridali nekolik parametru, abychom mohli zaznamy o jednotlivych stromech vyuzit co nejefektivneji pro ucel tvorby databaze. U kazdeho stromoradi sledujeme az osmactyricet atributu a inspirujeme se zaroven metodikou pouzivanou v Nemecku. Klicove je, abychom si u kazde aleje rekli, k jakemu ucelu chceme ziskana data pouzit, a podle toho potom na zaklade osobni konzultace definujeme konkretni atributy. Ukol je to dost narocny, jen na Frydeckomistecku je na dve ste stromoradi. V soucasne dobe uz mame zmapovany skoro cely Moravskoslezsky kraj, zbytek chceme stihnout do konce roku a ziskana data zaneseme do databaze k dalsimu pouziti," popisuje zapojeni Ostravske univerzity Mgr. Tereza Aubrechtova.
"Ocenujeme, ze se Arnika zhostila mapovani aleji na Morave. Vitame zejmena to, ze v ruznych krajich vznikne databaze podle stejne metodiky, a udaje tak budou srovnatelne. Predpokladame, ze by se vytvorena databaze mohla stat soucasti informacniho systemu Moravskoslezskeho kraje o zivotnim prostredi," rekl Daniel Havlik (CSSD), namestek hejtmana MSK pro dopravu, silnicni hospodarstvi a zivotni prostredi.
"V roce 2013 jsme na udrzbu silnicni zelene venovali celkem 44 mil. Kc. Udrzba zelene neni jen vysadba novych stromu a keru, ale i napriklad provadeni ozdravnych orezu nebo kaceni prestarlych a bezpecnost ohrozujicich stromu. Pro nadchazejici obdobi ve spolupraci se Statnim fondem dopravni infrastruktury pripravujeme dalsi projekty dosadby stromu podel silnic II. a III. trid v nasi sprave, nebot stromy kolem cest vyznamnym zpusobem zlepsuji ovzdusi v jejich okoli," uvedl namestek reditele spravy silnic MSK Mgr. Milan Novak.