Mongolská energetika
Pokud jde o zásobování elektrickou energií a její rozvodnou síť, liší se zásadně
situace v centrálním regionu a ve vzdálenějších venkovských oblastech. Rozvodná
síť je propojena s RF a ČLR. Přibližně 35 % vyrobené energie spotřebuje průmysl,
komunální sektor 14 %, zemědělství necelé 1 %. Přibližně 20 % dosahují ztráty v
procesu přenosu a distribuce el. energie a zhruba 20 % tvoří spotřeba samotných
výrobců el. energie. Vzhledem k rozlehlosti země a nízkému stupni osídlení jsou
velkým problémem náklady na přenos energie. Mongolský systém zásobování
el.energie se skládá ze 4 ústředních systémů (tj. centrální, západní a východní
oblast, Altai-Uliastai).
Pokud jde o zásobování elektrickou energií a její rozvodnou síť, liší se zásadně situace v centrálním regionu a ve vzdálenějších venkovských oblastech. Rozvodná síť je propojena s RF a ČLR. Přibližně 35 % vyrobené energie spotřebuje průmysl, komunální sektor 14 %, zemědělství necelé 1 %. Přibližně 20 % dosahují ztráty v procesu přenosu a distribuce el. energie a zhruba 20 % tvoří spotřeba samotných výrobců el. energie. Vzhledem k rozlehlosti země a nízkému stupni osídlení jsou velkým problémem náklady na přenos energie. Mongolský systém zásobování el.energie se skládá ze 4 ústředních systémů (tj. centrální, západní a východní oblast, Altai-Uliastai).
Naprostá většina elektrické a tepelné energie Mongolska (jako celku) se vyrábí v tepelných elektrárnách. Jako hlavní zdroj pro výrobu elektrické energie a tepla se využívá uhlí. V malé míře jsou využívány i vodní zdroje. Plyn a ropa (mazut) se k výrobě el. energie téměř nepoužívá (výjimku tvoří dieselagregáty). Mongolsko odhaduje své uhelné zásoby na objem přesahující 160 mld. tun. Z toho zásoby uhlí využitelné k výrobě el. energie představují 13 mld. tun. Celkový instalovaný výkon všech stávajících elektráren Mongolsku je necelých 940 MW, spotřeba je o něco nižší (problematické jsou však výkyvy, proto se dováží zhruba 10 % z Ruska). Na tepelné elektrárny připadá 81 %, na dieselagregáty 8 %, 3 % na vodní elektrárny a 0,2 % na sluneční a větrné zdroje. Výstavbu prvního většího větrného parku (50 MW) úspěšně ukončila v r. 2013 mongolská investiční společnost Newcom.
Mongolsko rozhodlo o postupné privatizaci energetického sektoru. Tuto situaci však komplikuje fakt, že ceny energií jsou doposud regulované a ztrátové. K mírnému zvýšení tarifů došlo v polovině r. 2013, další se očekává koncem 2014 (což však již dle dřívějších vládních deklarací měl být rok zahájení cen tržních). Vypsané (a navíc např. v případě el. č. 5 v Ulánbátaru rozhodnuté se jmenovitými realizátory) tendry se stále odkládají.
Jaderná energetika v zemi není využívána, a to i navzdory tomu, že na území Mongolska se nacházejí bohatá ložiska uranové rudy. Podle informací z různých zdrojů se zásoba uranu v Mongolsku pohybuje přibližně v rozmezí od 100 000 do 1,3 mil. tun. Výstavba jaderné elektrárny není na pořadu dne.
ZDROJ: businessinfo.cz
Sdílet článek na sociálních sítích
