Zlato je už mnoho let vnímáno jako symbol bohatství a blahobytu. Jedna unce, což je přibližně 30 gramů, stojí více, než 1.500 USD. Zlato však nejdražším kovem není.
Stejných 30 gramů rhodia stojí 7000 USD. A zcela vzácné kovy, jako je, například, osmium nebo kalifornium, ani nemají tržní cenu stanovenu. Kalifornium je v dnešní době získáváno pouze na dvou reaktorech na světě v objemu 30 mikrogramů ročně.
Bez tzv. prvků vzácných zemin si dnes není možné představit rozvoj současné vědy a techniky. Vědci je už označují za "zlato 21. století", říká generální ředitel společnosti Aksion - redkije i dragocennyje metaly (vzácné a drahé kovy) Dmitrij Kondruckij:
Hlavním dodavatelem těchto strategických surovin na světový trh je nyní Čína, kde se těží 95% kovů vzácných zemin. V nejbližší budoucnosti by však mohl být čínský monopol narušen. Ruští vědci vyvinuli novou technologii těžby kovů vzácných zemin: zdá se, že je možné je těžit v chemické laboratoři. Taková laboratoř se nachází v chemickém závodě v Permském kraji na severozápadě Ruska. Přičemž, v okolí se žádné naleziště kovů vzácných zemin nenachází. Místní chemici získávají unikátní prvky z vody s pomocí zvláštních pryskyřic, kde probíhá výměna iontů.
Avšak k tomu, aby bylo možné konkrétní vzácný prvek oddělit, je třeba speciální selektivní pryskyřice. Tato pryskyřice nachází ve vodě ionty jednoho konkrétního prvku, například zlata, nebo platiny.
Největší komplikace spočívá v tom, že vlastnosti mnohých kovů vzácných zemin se velmi podobají. Znamená to tedy, že vytvořit pryskyřici k získávání jednoho konkrétního prvku, je práce velmi jemná.
Z pohledu podnikání jsou zatím výsledky permských vědců start-up. O jejich technologie však projevily zájem velké těžařské společnosti.
Kromě technologických roztoků vědci navrhují k těžbě využívat mořskou vodu, protože zásoby prvků vzácných zemin rozpuštěných ve Světovém oceánu několikanásobně převyšují jejich zásoby v zemské kůře.
