Čistička: privatizace výnosů, znárodnění nákladů

Když byla v roce 1906 uvedena do provozu pražská čistírna odpadních vod v Bubenči, patřila Praha mezi pár velkoměst, která nevypouštěla vodu znečištěnou fekáliemi jen tak do řeky. Podobně progresivní byla v druhé polovině minulého století likvidace kalů vyhníváním. Unikající bioplyn se jímá a spalovací motory z něj produkují elektřinu a teplo.

Z pohledu dnešních snah využít pro výrobu energie veškerou dostupnou biomasu bylo město i při zavedení této technologie desítky let napřed. Na konci století bohužel začala pražská čistírna zaostávat. Zanedbávání investic od té doby pokračuje a korunu všemu nasadila privatizace provozu čističky i související vodohospodářské infrastruktury soukromému provozovateli na konci devadesátých let.

Stát shrábl peníze za privatizaci, provozovatel bere zisk, městu zůstává povinnost investovat do vodohospodářské infrastruktury, přesně v duchu hesla privatizace výnosů, znárodnění nákladů. Přitom právě vodárenství je jedním z nejpředvídatelnějších oborů, spotřebu pitné vody i produkci znečištěné vody lze snadno odhadnout a investice do infrastruktury tomu přizpůsobit. Soukromý provozovatel však na investicích nemá zájem, jde mu o maximalizaci zisku za každou cenu.

Kvůli technologii vyhnívání se dnes v čistírně vrací obrovské množství znečištěné vody zpět na vodní linku, její kapacita nestačí a hlavní město do Vltavy vypouští nadměrné množství dusíkatých látek. Čistírna je provozována na základě výjimky ze zákona a znečišťuje Vltavu v rozporu s národními i evropskými limity. Obyvatelé Troji, Prahy 6 a Prahy 7 jsou obtěžováni zápachem z vyhnívání, lidé z Drast ve středních Čechách zase zápachem z otevřených kalových polí. Vyhnívací věže hyzdí trojskou kotlinu, připraven je přitom plán čističky zapuštěné pod zemí s veřejně přístupným parkem na povrchu.

Smlouva nezajišťuje městu dostatek peněz pro investice

Je nejvyšší čas přijít s novější technologií likvidace kalů - aerobní fermentací. Její zásadní výhodou je fixace dusíku v aerobním fermentoru a výsledný energeticky bohatý kompost - hmota aplikovatelná na půdu při rekultivacích či v zemědělství nebo spalitelná v energetickém zařízení a přeměnitelná na teplo a elektrickou energii. Tento postup je i v souladu s novou energetickou politikou státu, kladoucí důraz na využití biomasy a obnovitelných zdrojů. Smlouva mezi městem a provozovatelem podepsaná na nepřiměřeně dlouhou dobu - do roku 2028 - přitom nezajišťuje městu dostatek prostředků pro investice do obnovy vodohospodářské infrastruktury, a navíc blokuje možnost čerpat až šest miliard korun z Operačního programu životní prostředí z Bruselu.

Chce-li město na peníze dosáhnout, musí výrazně zkrátit platnost smlouvy se současným provozovatelem a v transparentním výběrovém řízení vybrat zhotovitele nové stavby včetně modernější kalové koncovky. Vzhledem k tomu, že se v současné smlouvě zavazuje provozovatel uzavřít takový dodatek ke smlouvě o podnájmu, který umožní přidělení podpory z evropských fondů, může město smluvní vztah zkrátit na potřebnou délku a dotaci získat. Město již jednou o šest miliard korun přišlo - při privatizaci šly peníze do státního rozpočtu a město z nich nikdy nevidělo ani korunu. Byla by škoda nechat si uniknout dalších až šest miliard, čistírnu bude nutno jednoho dne přestavět tak jako tak a bez evropské dotace tuhle investici zaplatí Pražané na vodném a stočném.

AUTOR: Petr Štěpánek
Autor je předsedou Strany zelených v Praze a bývalým radním hlavního města.

ZDROJ: Praha