Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Problematika vody z rozvojovém světě

06.08.2011  |  290× přečteno      vytisknout článek

pitna vodaKaždých 20 sekund zemře jedno dítě na nemoci spojené s nedostatkem čisté vody (průjmová onemocnění) - celkem 1,8 milionů dětí do pěti let za rok. 900 milionů obyvatel planety nemá přístup k nezávadné pitné vodě. Ročně zemřou 2,2, miliony lidí na průjmová onemocnění způsobená špinavou vodou.

Voda je bezesporu jedním z nejcennějších zdrojů planety a je nezbytná pro lidský život. Přístup ke kvalitní pitné vodě je základním lidským právem a je základním předpokladem udržitelného rozvoje, vede také k odstranění genderové nerovnosti a chudoby. Proto přístup ke kvalitní pitné vodě a hygienickým zařízením by měl být samozřejmostí, nicméně tomu tak není v mnoha částech sv

pitna voda

ěta. Se vzrůstajícím počtem obyvatel roste i spotřeba vody. Naproti tomu klimatické změny značně ovlivňují vodní zdroje a způsobují, že se zásoby vody v mnoha regionech světa zmenšují, ledovce tají, srážky jsou méně předvídatelné a záplavy a sucha stále častější a extrémnější.

 
Vodní zdroje
 
    * Celkový objem vody na Zemi je přibližně 1,4 miliardy km3. Z toho je 35 milionů km3 - přibližně 2,5 procenta - sladké vody. 70% zásob sladké vody se vyskytuje ve formě ledu nebo trvalé sněhové pokrývky na horách a oblastech Antarktidy a Arktidy.
 
    * Přibližně 30% sladké vody je ukryto v zemi, sladkovodní jezera a řeky obsahují 0,3%. Ale jen necelé 1% celkových zásob vody je využitelné pro ekosystémy a lidstvo.
 
 
Využívání vody
 
    * Přibližně 70% sladké vody je využíváno na zavlažování, 22% v průmyslu a 8% v domácnostech.
 
    * Do roku 2025 se podle odhadů zvýší úbytek zdrojů vody v rozvojových zemích o 50%, v zemích vyspělých o 18%.
 
    * Do roku 2025 bude 1,8 miliardy lidí žít v zemích a regionech s absolutním nedostatkem vody.
 
Přístup k pitné vodě a hygienickým zařízením
 
    * Téměř 900 milionů lidí - více než jeden člověk z osmi - nemá přístup k bezpečným vodním zdrojům.
 
  pitna voda  * Průjmová onemocnění jsou nejčastějším onemocněním a nejčastější příčinou úmrtí vůbec, umírá na ně až 43% lidí.
 
    * 98% úmrtí v důsledku průjmů mají na svědomí nevyhovující hygienické podmínky včetně nedostupnosti nezávadné vody na hygienu, pití a vaření.
 
    * 84% všech úmrtí jsou děti do 14 let. Nemoci spojené s nedostatkem kvalitní čisté vody zabijí 5x více dětí než HIV/ AIDS a 2x více než malárie.
 
    * Až 2,5 miliardy lidí mají omezený přístup k záchodům, z toho více než miliarda nemá k dispozici ani ta nejzákladnější hygienická zařízení (díra v zemi pro vykonávání potřeby). Tito lidé tak konají svojí potřebu volně v terénu, tedy někdy i blízko zdroje vody na pití, která tím může být kontaminována.
 
    * Každých 20 vteřin zemře jedno dítě na nemoci spojené s nedostatkem nezávadné pitné vody a omezeným přístupuem k hygienickým zařízením. To je 1,5 milionu dětských životů, jež šlo zachránit.
 
    * Nedostatek hygienických zařízení celosvětově nejvíce přispívá k šíření nemocí a infekcí. Až 88% všech případů průjmových onemocnění se připisuje nedostatku kvalitní čisté vody a adekvátních hygienických zařízení.
 
    * Řádné mytí rukou mýdlem a nezávadnou vodou může snížit riziko průjmových onemocnění téměř o 50 %. Celkové zlepšení přístupu k hygienickým zařízením a kvalitní čisté vodě může snížit počet úmrtí dětí v důsledku průjmových onemocnění o více než třetinu.
 
 
Voda a gender
 
 pitna voda   * Ve většině rozvojových zemích jsou primárně ženy zodpovědné za obstarávání vody, hygienu a zdraví své a svých rodin. Voda není důležitá jen na pití, ale také k produkci potravin, na mytí a přípravu jídla, pro domácí zvířata, k osobní hygieně, uklízení a praní
 
    * Ve většině rozvojových zemích jsou zdroje vody daleko, voda je nekvalitní a často zdravotně závadná. Miliony žen a dětí stráví několik hodin denně chozením pro vodu.
 
    * Snížením překážek, které by vodu zpřístupnily a snížily riziko nemocí, by tak ženy v rozvojových zemích měly více času například na vzdělávání sebe a svých dětí a více času pro sebe. Vyhovující přístup k vodě a hygienickým zařízením především snižuje riziko nemocí, infekcí a konkrétně u žen také sexuálního obtěžování a napadení (ženy a dívky jsou při cestě za vodou snadněji napadnutelné, protože jdou samy, často v odlehlé krajině)
 
 
Voda, sanitace a zdraví
 
    * Nedostatek hygienických zařízení celosvětově nejvíce přispívá k šíření nemocí a infekcí, jako je průjem, cholera, tyfus, horečka dengue, malárie a další parazitické infekce především v rozvojových zemích.
 
    * Každý rok v rozvojových zemích zemře víc než 2 miliony lidí v důsledku nemocí, kterým se dá předcházet správnými hygienickými návyky, přístupem k čisté vodě a dostatkem hygienických zařízení. Jednoduchá opatření, jako je zajištění čisté vody a záchodů ve školách, vzdělávání dětí o základních hygienických návycích, by nejen snížila počet úmrtí o více než třetinu, ale také by zlepšila ekonomickou a sociální situaci lidí v zemích, kteří přišli o práci v důsledku nemoci kvůli nedostatku hygienických zařízení či přístupu k vodě.
 
 
Voda a změny podnebí
 
    * Emise ze spalování fosilních paliv a další lidské činnosti způsobují růst koncentrace skleníkových plynů - pokud se původní přirozená koncentrace zdvojnásobí vzroste teplota Země o přibližně o 2-5 stupňů Celsia. Teplejší podnebí bude mít obecně větší extrémy.
 
   poušť * Česká republika produkuje 14 tun skleníkových plynů na obyvatele za rok. V Číně je to 5 tun, v Indii 2 tuny a v Keni 1 tuna.
 
    * V teplejším podnebí budou tát horské ledovce, hlavní zásoby pitné vody tak budou ubývat. V nejbližších desetiletích tak budou průtoky ve velkých asijských a afrických řekách stoupat. Potom by se však velké řeky jako Ganga, Indus či Brahmaputra mohly stát sezonními toky. Rychleji tající ledovce znamenají častější povodně, horská jezera neudrží hromadící se vodu a hrozí průvaly a nenadálými záplavami.
 
    * Peru v posledních 35 letech přišlo o více než pětinu svých ledovců; důsledkem je dvacetiprocentní pokles množství pitné vody na pobřeží, kde žije 60 % obyvatel.
 
   * Objem sněhu a ledu v Himalájích, jenž je z velké části zásobárnou vody pro zemědělskou výrobu v jižní Asii, se v důsledku klimatických změn zmenší o 80% do roku 2350.
 
    * Posilování skleníkového efektu podle vědeckých propočtů způsobí v součtu více srážek - vody na Zemi přibude. Ale srážek přibude tam kde je jich už dnes dost, v suchých oblastech úhrny klesnou. Podobně poroste množství srážek v monzunových obdobích a poklesne mimo ně. Výsledkem tedy budou silnější povodně a výraznější sucha.
 
    * Tepelná roztažnost oceánské vody a tání ledovců způsobí i při (oproti dnešku) pomalejšímu přibývání oxidu uhličitého v atmosféře vzestup hladiny oceánu o 20-40 cm. Například při zvýšení hladiny o 30 centimetrů by v voda v Číně zaplavila plochu větší než rozloha České republiky. Zvýšená hladina oceánu bude znamenat i zaplavování pobřeží při bouřích a znehodnocování zdrojů pitné vody.
 
 
Voda, ekologie a přírodní katastrofy
 
    * Ve vodních tocích končí denně 2 miliony tun komunálního odpadu a až 90% průmyslového odpadu je bez jakékoli úpravy vypouštěno do vodních zdrojů.
 
    * Zvyšující se objem používaných hnojiv na produkci potravin přinese až 20 % nárůstu sloučenin dusíku v řekách a následně pak v pobřežních ekosystémech v průběhu příštích třech dekádách u sloučenin dusíku.
 
    * Konflikty a přírodní katastrofy mají katastrofální dopady na lidi v rozvojových zemích, vedou k nedostatku kvalitní čisté vody, narušují vodní zdroje, zvyšují riziko nemocí a infekcí. V letech 1991 - 2000 zemřelo při více než 2 a půl tisících přírodních katastrof na 665 000 lidí. Z toho více než 90 % těchto pohrom mělo přímou souvislost s vodou.
 
 
Proč investovat do kvalitní čisté vody a přístupu k hygienickým zařízením

Investice do zásobování obyvatel pitnou vodou a přístupu k hygieně má mnohonásobně vyšší ekonomické přínosy. Na každý investovaný USD se odhaduje zisk 3-34 USD. Zisk pramení od úspory času a produktivity práce až po úsporu výdajů na zdravotnictví ze státních rozpočtů. V rozvojových zemích je to asi 15 dolarů na osobu za rok. Mezinárodní zdravotnická organizace odhaduje, že dosažení výše zmíněného cíle přinese ekonomickou návratnost v hodnotě 84,4 miliardy USD za rok. Aby k tomu však došlo, je nutné, aby státy rozvíjely udržitelný management vodního hospodářství zaměřený na jakost vod. Mezi jednoduchá opatření patří například monitoring stavu vod jako indikátor efektivity ochrany lidského zdraví a zajištění hygieny.
 


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist