Rušení nočního klidu
Osoba, jejíž noční klid je rušen, má několik zákonných možností, jak se domoci odstranění tohoto rušení. V prvé řadě je možno využít přestupkového zákona, který v § 47 stanovuje, že přestupku se dopustí ten, kdo poruší noční klid. Za tento přestupek je možné uložit pokutu až do výši 1.000,- Kč. Každý má tedy právo oznámit Policii České republiky, že je rušen noční klid a policie danou věc prošetří a zaujme stanovisko, zda přestupek byl či nebyl spáchán. Této možnosti je možné využít zejména u výjimečných případů porušení nočního klidu (soused bujaře oslavuje narození svého syna).
V případě, že jste však vystaveni hluku - rušení nočního klidu - soustavně, např. z rockového klubu ze sklepení Vašeho domu, těžko Vám v dané situaci pomůže pouze využití tohoto ustanovení přestupkového zákona, jelikož policisté nemohou neustále patrolovat před tímto rockovým klubem a udělovat pokutu těm, kteří ruší noční klid. Pomoci však může již výše zmiňovaný zákon o ochraně veřejného zdraví, který stanovuje, že osoby provozující zařízení jsou povinny zajistit, aby hluk z těchto zařízení nepřekračoval hygienické limity stanovené nařízením vlády č. 502/2000 Sb. V rámci staveb určených pro bydlení a občanské vybavení platí, že nejvyšší přípustná hladina hluku je 40 decibelů, přičemž tato nejvyšší přípustná hladina se dále upravuje o předem stanovené faktory (např. zda-li jsou v okolí jiné zdroje hluku, o jakou denní či noční dobu se jedná).
Pokud tedy provozovatel zařízení porušuje povinnost nepřekračovat hladinu hluku, je možné se obrátit na orgány ochrany veřejného zdraví, kterými jsou v tomto případě okresní hygienici. Pokud se prokáže překročení limitních hodnot hluku je oprávněn hygienik uložit provozovateli takového zařízení pokutu až do výše 2.000.000,- Kč, v případě opakování dokonce může být pokuta uložena až do výše 20.000.000,- Kč, což už je poměrně zásadní sankce, která může znamenat i konec takového provozovatele.
Výše zmiňované limity hluku jsou však využitelné pouze v případě, že za hluk odpovídá podnikatel, jelikož se nedají použít na případy, kdy hlukem soustavně obtěžuje soused souseda a nepůjde o výjimečný případ, který lze snad přejít s nadhledem nebo vyřešit za výše uvedené pomoci přestupkového zákona. Na tuto situaci ale pamatuje ustanovení § 127 občanského zákoníku upravující tzv. sousedské vztahy, kde se stanovuje, že vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřeného poměru obtěžoval jiné vlastníky hlukem. V případě takového soustavného obtěžování hlukem je tedy možné podat žalobu na souseda s tím, že v případě úspěchu dané žaloby soud ve svém rozhodnutí zakáže sousedovi - vlastníku bytu - obtěžovat jiné sousedy - vlastníky bytu - hlukem. Toto rozhodnutí je potom vynutitelné.
Zcela novou možnost, jak zabránit hlučným podnikům v ohrožováním klidného spánku obyvatel, mají obce. Nový zákon o obcích totiž v § 10 umožňuje obcím vydat v rámci jejich samostatné působnosti obecně závaznou vyhlášku a v rámci ní stanovit závazné podmínky pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, tj. obec má možnost vydat vyhlášku, ve kterém stanoví závazně platnou dobu, kdy musí veškeré akce v obci končit či za jakých podmínek taková akce bude probíhat. Za porušení této vyhlášky je přitom možno uložit pokutu až 30.000,- Kč.
Z výše uvedeného je zřejmé, že náš právní řád obsahuje několik možností, jak se domoci klidného spánku a ukončení rušení nočního klidu. Právní řešení rušení nočního klidu by ale mělo být až poslední alternativou. Přednost by měla mít lidská tolerance a ohleduplnost.
Mgr. Petr Fučík, advokát
www.ipravnik.cz