97 zahraničních a mezinárodních nevládních organizací vyzývá ministra průmyslu a premiéra ČR: Neomezujte registr znečišťování!

Sdružení Arnika dnes výzvu se seznamem jejích signatářů zaslalo ministrovi průmyslu a obchodu a předsedovi Vlády ČR. Mezi signatáři jsou významné mezinárodní organizace jako IPEN (Mezinárodní síť pro eliminaci perzistentních organických látek), HCWH (Health Care Without Harm = Zdravotnictví bez ohrožování) či ISDE (International Society of Doctors for Environment = Mezinárodní sdružení lékařů pro životní prostředí). "U nás právě pracujeme na zavedení registru znečišťování a ten český nám sloužil za vzor. Je proto smutné, že česká vláda chystá omezit jeho rozsah. Podiv nad tím vyjadřují i odborníci z thajských vysokých škol, s nimiž spolupracujeme. Je to vnímáno jako velice konzervativní krok," prohlásila Penčom Saetang z thajské organizace EARTH (Ecological Alert and Recovery Thailand). Mezi signatáři výzvy jsou i držitelky Goldmanovy ceny za životní prostředí v roce 2009 Yuyun Ismawati z indonéské organizace BaliFokus a Olga Speranská z ruské organizace EcoAccord, která je současně spolupředsedkyní mezinárodní sítě IPEN.

"Až dosud patřila Česká republika ke vzorům v naplňování práva veřejnosti na informace o toxických látkách. Pokud vláda vyhoví MPO, ocitneme se rázem mezi zeměmi, které toto právo omezily. Už v lednu vládní nařízení omezilo počet látek, o jejichž přítomnosti v odpadech z průmyslových podniků se veřejnost z IRZ dozví. Protože jsou mezi nimi i některé perzistentní organické látky, jdeme proti požadavkům mezinárodní Stockholmské úmluvy o těchto látkách. I z toho důvodu zahraniční odborníci sledují, jak to s českým IRZ dopadne," řekla Jana Altunkaya, vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů, kterou za zachování práva na informace o toxických látkách vede sdružení Arnika.

Česká republika patřila k vedoucím silám při tvorbě Protokolu o registrech přenosů a úniků znečišťujících látek (Pollutant Release and Transfer Registers Protocol) sjednaného k Aarhuské úmluvě (Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně ve věcech životního prostředí je pro ČR platná od roku 2004). Díky tomuto registru má Česká republika, na rozdíl od některých jiných států, účinný nástroj pro sběr dat důležitých pro kontrolu naplňování mezinárodních úmluv z oblasti životního prostředí. Ve zmíněné Stockholmské úmluvě se Česká republika mj. zavázala k dalšímu rozvíjení IRZ a nikoliv k jeho oklešťování.

Ministerstvo průmyslu a obchodu však dlouhodobě usiluje o omezení IRZ . V lednu tohoto roku již došlo k seškrtání látek ohlašovaných v odpadech ze 72 na 26. A nyní mají zmizet i informace od největších znečišťovatelů potenciálně rakovinotvorným a hormonální soustavu ovlivňujícím tetrachlorethylenem, zapáchajícím potenciálně rakovinotvorným styrenem a rakovinotvorným formaldehydem. Z registru by mohlo zmizet více než polovina údajů a výrazně by se tak omezilo právo veřejnosti na informace.

Celý text výzvy a organizace, které se k ní připojily, můžete najít na webu Arniky:
http://english.arnika.org/preserve-prtr?petitions_page=60