Co s ním? Obce po povodních zahlcuje páchnoucí odpad
Odpad v zaplavených oblastech začíná zapáchat a obce řeší, kam ho svézt. V
Čechách vznikly desítky dočasných skládek, z nichž se teprve odpad odváží do
obvyklých míst.
Odpad v zaplavených oblastech začíná zapáchat a obce řeší, kam ho svézt. V Čechách vznikly desítky dočasných skládek, z nichž se teprve odpad odváží do obvyklých míst.
Nákladní automobily sváží většinu odpadu na takzvané mezideponie, odkud pak míří na skládky. "Původně jsme se pokoušeli dopravit všechen odpad na skládky, nicméně jsme museli zvolit jiný systém a to byla ta mezideponie, čímž se urychlily reakční časy v rámci přistavování kontejnerů do obcí, protože se ušetřila doba odvozu na skládku i doba čekání na váze na vážení odpadu," podotkl Ivo Miček, jednatel společnosti BEC odpady.
Není čas odpad třídit
Například v Křešicích se ulice plní kontaminovaným odpadem. Aby se vyklízení urychlilo, je za obcí zřízena malá skládka, kde odpad nevadí a může čekat na další zpracování. Z dočasné skládky putuje na další, větší. Systém používá velkoobjemové kontejnery, snaží se zapojit i klasické svozové vozy. I nakládání s odpady zažívá krizový režim. Výjimečně se netřídí a všechen dohromady se potká na jedné velké skládce. "Na této hromadě odpadu zůstane veškerý odpad vedený pod katalogovým číslem 307, jako jsou hračky, nábytek, věci z domácností. Na této hromadě nesmí zůstat televize nebo ledničky. To vše bude určeno k dalšímu využití," vysvětluje regionální vedoucí provozu Michal Pudil.
K tomu, co vynesli lidé ze svých domů a zahrad, se přidá všechno to, co voda nechala na polích, podél břehů nebo i na stromech. Jen z Litoměřicka zatím putovalo na skládky tisíc tun odpadu. Cihly z demolic domů, hlína z provizorních hrází nebo pytle používané jako protipovodňové zábrany ale míří na speciální skládku. Obce mají aspoň nějakou úlevu: v krizovém režimu se za tunu, vysypanou na skládku, neplatí obvyklá pětistovka.
ZDROJ: ČT, upraveno
Sdílet článek na sociálních sítích
