V krizové situaci nesmí nastat chaos

Od rozsáhlých povodní v letech 1997 a 2002 celý Integrovaný záchranný systém (IZS) prošel zásadní modernizací, aby byl ještě lépe připraven zvládat případné krizové situace. Přínos změn se prokázal i při letošních červnových přívalových povodních.

Kapitán PhDr. Petr Kopáček, tiskový mluvčí MV - Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru (HZS) ČR, vyzvedává například pokrok dosažený ve spolupráci mezi HZS ČR a Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). "Informační tok mezi námi už není jednostranný," říká mluvčí. "Hasiči tedy jen nepřijímají a nedistribuují jednotlivé výstrahy a informace o vývoji počasí, ale sami také tomuto ústavu dodávají informace o zvýšené intenzitě své zásahové činnosti v konkrétních místech, což je pro hydrometeorology užitečná zpětná vazba. Slibujeme si od toho, že informace o vývoji situace pak budou ještě přesnější a lépe cílené. Tuto formu spolupráce chceme nadále rozvíjet."

DORUČIT INFORMACE VČAS A NA SPRÁVNÉ MÍSTO

Součinnost hasičů s obcemi se prověřuje také při velkých protipovodňových cvičeních, z nichž poslední pod názvem VLTAVA a LABE 2007 se konalo před dvěma roky na území hned šesti krajů a hlavního města Prahy. Cvičily se tehdy i povodňové orgány 135 obcí, mezi nimiž bylo 32 s rozšířenou působností. Akce tohoto druhu mají zejména prověřit, jak představitelé krizových orgánů obcí a krajů dokáží komunikovat mezi sebou i s jednotlivými složkami IZS a zda vědí, jaké informace mají při krizové situaci hasičům, policii, zdravotníkům či armádě poskytovat.

Pokud jde o povodňové plány obcí s rozšířenou působností (ORP), je samozřejmě důležité, aby byly pravidelně aktualizovány a obsahovaly vše, co jim ukládají právní předpisy. "Ale hlavně jde o jejich praktickou použitelnost. V krizi by přece tyto plány měly pomáhat - a ne komplikovat situaci," poznamenává kpt. PhDr. Petr Kopáček a vzpomíná na cvičení VLTAVA a LABE 2007, kdy některé obce prostřednictvím operačních a informačních středisek HZS předávaly centrálním úřadům odpovědným za povodňovou ochranu nepřesné nebo matoucí informace. Jiné obce zase vůbec nepotvrdily, že cvičnou výstrahu ČHMÚ obdržely.

"Ani komunikace mezi obcemi a obcemi s rozšířenou působností nebyla v některých případech optimální. Šlo třeba o způsob vyhlašování jednotlivých stupňů povodňové aktivity, způsob předávání zpráv a hlášení, kdy obce při svém rozhodování, předávání informací, zpráv, žádostí o poskytnutí pomoci často vynechávaly povodňové orgány obcí s rozšířenou působností a tyto informace a požadavky rovnou předkládaly povodňovému orgánu kraje či dokonce ústředním orgánům. Což je přirozeně špatně," podotýká kpt. PhDr. Petr Kopáček. I proto podle něho bude nutné přijmout takové změny v legislativě, aby se pro mimořádné situace upřesnila role obcí nižších stupňů a jejich vzájemná vazba s "trojkovými" obcemi. "Vesměs šlo však o menší problémy. Koneckonců, kvůli tomu, aby se nedostatky a neznalosti zjistily, se každé cvičení koná. HZS ČR pro starosty obcí a pracovníky krizových štábů organizuje pravidelná školení v oblasti krizového řízení. Na nich se tito odpovědní lidé seznamují se svými kompetencemi, rolí v krizo- vém řízení, zkrátka se vším, co by měli v krizi znát a umět, aby na ni byli lépe připraveni," dodává mluvčí.

SPRÁVNÉ POSTUPY JE TŘEBA MÍT DOBŘE ZAŽITÉ

Hasiči se shodují v tom, že v krizi starostovi nezbývá mnoho času promýšlet si, komu by měl zavolat a co by měl udělat ihned a co případně až později. Tyto činnosti by měly být zautomatizované, jinak v obci, kterou náhle zasáhla mimořádná událost, hrozí zmatek. Představitel obce, která se například ocitla v ohrožení a potřebuje pomoc, musí vědět, že se musí se svým požadavkem obrátit na kraj, a nikoliv přímo na centrální orgány. Jinak v Integrovaném záchranném systému nastává chaos, který komplikuje i samotné záchranné práce v dané obci.

AUTOR: IVAN RYŠAVÝ

Krizové plánování v obcích

Povodňové plány ORP

Orgány obce, v jejímž územním obvodu může dojít k povodni, zpracovávají podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) povodňový plán obce. Povodňové plány správních obvodů obcí s rozšířenou působností zpracovávají podle tohoto zákona obce s rozšířenou působností. Věcnou a grafickou část povodňového plánu územních celků a jeho změny zpracovatelé předkládají nadřízenému povodňovému orgánu k potvrzení souladu s povodňovým plánem vyšší úrovně. HZS příslušného kraje na základě vyžádání poskytuje obcím nezbytnou součinnost a údaje ke zpracování částí dokumentace (například pro evakuaci, varování vyrozumění apod.). Spolupráce obcí s rozšířenou působností s obcemi je podle vyjádření oslovených krajských pracovníků ve větší míře na dobré úrovni. Pokud jde o problematiku gesční odpovědnosti, na té se podílí ministerstvo životního prostředí s ministerstvem zemědělství.

Rozpracování vybraných úkolů z krizového plánu kraje na podmínky ORP

Zpracování krizového plánu kraje podle zákona 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) zabezpečuje JZS kraje. Krizový plán schvaluje hejtman kraje. HZS kraje v souladu s ustanovením § 15 odst. 4 písm. a) krizového zákona, oznamuje určené obci (obci s rozšířenou působností) povinnost rozpracovat vybrané úkoly krizového plánu kraje. Obecní úřad pro zajištění připravenosti obce na řešení krizových situací poskytuje hasičskému záchrannému sboru kraje podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu kraje a plní další úkoly stanovené krajským úřadem při přípravě na krizové situace a jejich řešení. Při rozpracování vybraných úkolů krizového plánu kraje obce s rozšířenou působností úzce spolupracují s obcemi na svém správním území.

Protože jednotlivé obce s rozšířenou působností rozpracovávají úkoly krizového plánu kraje s rozdílnou kvalitativní úrovní, předpokládá se, že v rámci plánované novelizace krizového zákona se přijmou opatření, která budou na tento stav reagovat.

ZDROJ: GŘ HZS