Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Co je mezi povodněmi a suchem?

23.02.2012  |  85× přečteno      vytisknout článek

povodněV roce 2008 vydal kolektiv autorů v čele s Michalem Kravčíkem publikaci Medzi povodňami a suchom...

Blíže zde rozebírají problém tzv. klimatické změny, která může být charakterizována střídáním sucha a záplav, vichřicemi, přívalovými srážkami, zvyšováním průměrných teplot a nárůstem extrémů teplot, náhlými změnami počasí, úbytkem vody na kontinentech a snižováním letních průtoků v řekách. Dnes si ostatně o těchto katastrofických scénářích můžete přečíst ve velkém spektru publikací a článků. Připadá vám to přehnané?

Před Vánocemi jsme vyrazili na výlet na Lysou horu v Beskydech a cestou se zastavili v chatě U Veličky na malé občerstvení. Docela jsme se ale podivili, když nám paní hostinská začala servírovat všechno v plastu. U kelímků jsme si ještě řekli, že jim sklo lidi porozbíjeli nebo rozkradli, ale plastové talířky a příbory už byly moc. Hned o týden později se celá tato kauza objevila v novinovém MF Dnes: Beskydy trápí sucho. A to sucho opravdu takové, že vysychají dříve vydatné prameny a studny jsou úplně prázdné. K neuvěření, vždyť Moravskoslezské Beskydy, hlavně jejich návětrné svahy, patří k nejdeštivějším územím v České republice. Přímo Lysá hora je s ročním úhrnem 1532 mm v Beskydech na srážky nejbohatší. Všem je jistě jasné, že na vině je hlavně loňský extrémně suchý podzim, kdy od srpna pořádně nezapršelo. Zatímco září a říjen byly jen slabě srážkově podprůměrné, listopad byl extrémně suchý a na většině území pršelo až poslední listopadový den. Podle záznamů meteostanice na Pražském Klementinu byl listopad nejsušším měsícem za celou historii měření srážek a to od roku 1804. Když už nějaké srážky přišly, tak to bylo pouze mrholení, které kolikrát nešlo ani změřit (zdroj ČHMÚ).

Proti suchu stojí extrémní povodně. Ač se to mnohým nezdá, tyhle dva jevy jsou spolu velice úzce svázány. Otakar Štěrba se o povodních a aridizaci zmiňuje jako o dvou stranách jedné a té samé mince. Pravidelné záplavy byly v pro naši krajinu normálním jevem. Pro samotnou řeku a její okolí má povodeň funkci samočistící, tvoří se fluvizemě, snižuje se trofie a zvyšuje produktivita. Navíc dochází k tvorbě zásob vody na období právě na období sucha. Jenže problém je, že ty povodně už nepřicházejí tak pravidelně a když k nim dojde, tak se většina lidí, hlavně těch, co bydlí tam, kde dříve bývala niva, nestačí divit. Pro konkrétní příklad nepůjdu daleko a zůstanu v Moravskoslezském kraji. Jen se lehce posunu v čase do května a černa roku 2010. V tomto období postihy území dvoje povodně s extrémními kulminačními průtoky, které místy (na řece Olši) přesáhly hranici 100 leté vody. Povodňová událost je pro toto území svou silou srovnatelná pouze s povodněmi v roce 1997 (zdroj VÚV TGM).

Když to shrnu, během ani ne dvou let se na jednom území vystřídaly extrémní povodně a extrémní sucha. Kde jsou příčiny těchto událostí? Je jich více a dočíst se o nic můžete třeba právě ve výše zmiňované publikaci. A co dělat mezi povodněmi a suchem? Snažit se těmto situacím předcházet. Začít můžete rovnou u sebe doma. Jednou z příčin těchto výkyvů je špatné hospodaření s vodou. Tím, že se jí zbavíte a území odvodníte, se situace ještě zhorší. Dešťová voda je až příliš rychle odváděna z pevniny a dochází tak k destrukci malého vodního cyklu. Namísto pravidelných menších srážek pak můžeme pozorovat dlouhá období sucha a následující přívalové deště. To, co je třeba udělat, je dešťovou vodu v krajině zadržet.

Tímto tématem se u nás už několik let zabývá Ekocentrum Koniklec. V letech 2010 a 2011 realizovalo za podpory MŽP ČR a SFŽP ČR projekt Pusťme si domů dešťovou vodu, který se zaměřoval především na osvětu v této oblasti od dětí až po zástupce měst a obcí. Jedna z aktivit projektu byla ovšem zaměřena nejen na osvětu, ale rovnou na zavádění opatření hospodaření s dešťovou vodou do praxe. Tou bylo dlouhodobé poradenství, do kterého se zapojilo přes 30 rodin z celé republiky.

Využívání nádob na dešťovou vodu, které klienti obdrželi zdarma v rámci projektu, se stalo samozřejmostí. Navíc ale byly s pomocí 4 regionálních poradců vybudovány 4 jezírka a jedno stávající jezírko bylo upraveno k napájení dešťovou vodou. Rodina, která toužila po jezírku, ale nedovoloval jí ho strach o malé děti, se s pomocí poradkyně rozhodla pro vytvoření okrasné nádrže - minijezírka. Poradci nepomáhali jen s technickými parametry a výběrem materiálů, ale také např. s výběrem vhodných rostlin s ohledem na stanoviště a další faktory.

Mezi velmi užitečná opatření patřilo zbudování pěti nadzemních, pěti podzemních a jednoho kombinovaného systému nádrží. Povedlo se také vylepšit 2 stávající systémy např. čerpadlem nebo zvýšením kapacity. Samozřejmostí v těchto případech bylo poradenství ohledně možností využívání dešťové vody. Výsledkem je např. systém u rodiny ze západních Čech, kdy je dešťová voda z podzemní nádrže rozvedena po domě a využívá se na praní, úklid a splachování WC, který také obdržel 1. cenu za nejužitečnější opatření projektu. Vyhlášena byla také soutěž o nejzajímavější opatření. První cenu získal klient ze Severní Moravy, který dešťovou vodu odvedl podzemní potrubím od domu až k užitkové zahradě, kde se nachází podzemní nádrž, ke které má od záhonků pohodlný přístup. Druhou cenu v této kategorii obdržela rodina ze západních Čech, která využívá dešťovou vodu k mnoha účelům na zahradě a zavedla ji i do jezírka, které slouží nejen na okrasu, ale i k chovu ryb. Dalším opatřením, které zavedlo ve větší či menší míře několik klientů je zasakování dešťové vody ať už izolovaně (např. pomocí zasakovacího průlehu) nebo za přepadem z nádrže.
Všechna opatření mají společné to, že zpomalují odtok dešťové vody z daného území a v mnoha případech i napomáhají jejímu výparu přímo na místě spadu. Zároveň šetří zdroje pitné vody. Největším úspěchem ale není, že se více než třem desítkám rodin povedlo zadržet více dešťové vody a vracet jí do malého vodního cyklu, ale to, že budou inspirovat další ve svém okolí. Více se o tomto tématu i o projektu dozvíte v dokumentárním filmu, který je rovněž jedním z jeho výstupů. Shlédnout ho můžete na adrese: www.ekocentrumkoniklec.cz

Veronika Kalníková (autorka se do projektu zapojila jako poradkyně na Severní Moravě)


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist