Výstava ukazuje, jak lze nakládat se zničenou krajinou
O tom, zda je lepší krajinu zničenou průmyslem rekultivovat, nebo ponechat divokému růstu, si mohou udělat obrázek návštěvníci Národního zemědělského muzea. Dnes v něm začala výstava Divoká příroda ve zdevastované krajině, která představuje výsledky několikaletého projektu více než desítky českých vědců mnoha oborů.
Vedle textů s výstupy z projektu obsahuje fotografie dotčených míst a objekty, které vytvořila sochařka Dagmar Šubrtové a které na zdevastovanou, ale i obnovovanou krajinu reagují. Šubrtová je rovněž autorkou koncepce celé výstavy. "Na 20 panelech výstava ukazuje různé lokality, které se vypořádávají s důsledky průmyslové výroby," řekla dnes ČTK.
Pokud člověk místo, které svou činností výrazně pozměnil, ponechá přírodě, začnou se v něm množit organismy a vytvářejí nové biotopy. Jinde ale lidé lokality poznamenané průmyslem přetvářejí a rekultivace ne vždy přináší zamýšlené výsledky.
Haldy vzniklé po těžbě černého uhlí podle Šubrtové jsou například novým domovem pro rostliny, které by jinde měly své nepřátele v podobě jiných, houževnatějších rostlin. Na haldách se mohou rozvíjet ve svém vlastním prostředí. Rekultivaci prosazují samotné firmy, které přírodní prostředí předtím narušily a dostávají na ně státní dotace. Přiklánějí se k nim i obce, které tak třeba získávají nové rekreační plochy pro své občany. Odborníci však kritizují třeba vysazování monokulturních porostů, které jsou nepřirozené a nakonec nepůsobí ani příliš esteticky.
Výzkumný projekt Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice trval pět let a byl zaměřen na území významně narušená především těžbou nerostných surovin, stavebními aktivitami nebo ukládáním odpadů.
Vědci zkoumali 84 lokalit, které se podle geologických parametrů a způsobu vzniku dělí na osm skupin. Jsou mezi nimi kamenolomy, haldy po těžbě černého uhlí, výsypky po těžbě hnědého uhlí, lokality po těžbě rud, pískovny, ložiska kaolinu a cihlářských hlín, rašeliniště a úložiště vedlejších produktů energetického průmyslu. Na těchto lokalitách prováděli biologické a ekologické průzkumy hub, rostlin, určitých druhů brouků, motýlů, měkkýšů, obojživelníků, plazů, ptáků a savců.