V záplavových územích se vesele staví a opravuje dál

V místech, kde se může prohnat povodeň, vznikají nové domy. Povolují je úředníci povodí.

Už to připomíná ohranou písničku. Jakmile opadne voda, tak dojde na úvahy o tom, že by se v zátopových oblastech nemělo stavět a ani rekonstruovat.

Obojí se ale stále děje, a tak se příběhy vytopených lidí opakují. A podle ministerstva pro místní rozvoj je problém v samotném systému. "Zakopaný pes je v činnosti vodoprávních úřadů, které se ke stavbě v záplavových oblastech vyjadřují," vysvětluje Tomáš Sklenář z Odboru územního plánování. "A když to řeknu nadneseně, tak to tam jde jako na běžícím pásu a stavební úřady pak nemají důvod něco zakazovat," dodává.

"Žadatel o výstavbu v takové lokalitě se obrátí na povodí a tam mu stanoví podmínky, které musí dodržet," potvrzuje praxi místostarosta Kojetína Jiří Šírek. V tamní záplavové lokalitě se prý za poslední rok objevil jeden nový dům a o dalších se teď jedná. "Majitel ale objekt musí založit na vlastní náklady tak, aby ho případná vyšší hladina řeky neohrozila," zdůrazňuje.

A podobně postupují v Troubkách, na které silné povodně udeřily už víckrát. I tam se však staví dál.

"Tady je to totiž povodňová oblast celé. Povodí ale stavitelům dává zvláštní podmínky," popisuje starosta Radek Brázda.

Podle Sklenáře však taková nařízení nic neřeší. "Úřad například stanoví, že přízemí domu musí být nad hranicí stoleté vody, pak ale v televizi vidíme zatopené sklepy a už to přece naruší statiku nebo vyhodí elektřinu, kterou je pak nutné revidovat," říká.

Bydlení na pilotech

Lépe než nechat zatopit technické podlaží tak vypadá rakouský způsob protipovodňové ochrany. "Tam se domy v zátopových oblastech staví na pilotech - tedy například na betonových sloupech," vysvětluje vodohospodářský expert Zdeněk Poštulka z ekologického Hnutí Duha.

"Když přijde velká voda, tak se nic neděje, lidé jen řeší, kam uhnout s autem," dodává.

Další možností, o které se mluví, je vykoupení zastavených pozemků v povodněmi ohrožených lokalitách. Touto cestou se podle Poštulky vydalo například Nizozemsko. Tady se ale o tom zatím jen mluví.

"My po obcích chceme, aby opravy poškozených domů nepodporovaly, ale aby namísto toho pro lidi hledaly jiný pozemek," zdůrazňuje Sklenář z ministerstva pro místní rozvoj. "Celé je to ale běh na dlouhou trať," připouští.

Lidé totiž svůj dům ani často opouštět nechtějí. "Těžké to je hlavně se staršími lidmi. Když někde žijete padesát šedesát let, tak to není jen tak odejít jinam a nechat všechno za sebou," myslí si Júlia Vozáková, starostka Hustopečí nad Bečvou, které mají s povodněmi také své zkušenosti. "Sama dobře vím, jaké to je, když člověk někde začíná znovu. Také jsem dřív žila jinde," popisuje. Její obec prý ale tento problém příliš řešit nemusí. "Nejohroženější je u nás oblast u řeky a tam je jen chatová osada, kterou už samozřejmě dál nerozšiřujeme," říká.

Odborníci se proto shodují na tom, že nejjednodušší je v těchto lokalitách už vůbec nestavět. Ministerstvo pro místní rozvoj už kvůli tomu i vyzvalo, ať se v nových územních plánech s dalšími zastavovacími plochami až na výjimky vůbec nepočítá. A co může být onou výjimkou? "Například když je mezi dvěma domy zahrada. Tu lze zastavit s tím, že se to pak bude lokálně nějak chránit celé," vysvětluje Sklenář.

V praxi ale úředníci povolení v nevhodné oblasti vydávají častěji. "Často si to prosadí developeři," uvádí příklad Poštulka. "V Krnově takto například naprosto nepochopitelně došlo k výstavbě supermarketu a teď se kvůli tomu bude muset budovat přehrada, která vyjde na 7 miliard korun," říká.

AUTOR: Michaela Mužíková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz