Proč zpožďuje Temelín

Před třemi týdny vláda nečekaně rozhodla odsunout dostavbu jaderné elektrárny Temelín. O důvodech tohoto kroku se vyrojilo mnoho spekulací.

Ekonom vypátral, že vina na zdržení tendru století není jen na straně elektrárenské společnosti ČEZ, ale i na trojici možných dodavatelů. Tedy česko-ruského konsorcia vedeného Škodou JS, japonsko-americké společnosti Westinghouse i francouzské Arevy.

Premiér Petr Nečas (ODS) celou věc zdůvodňuje bezpečnostními, ekonomickými a zahraničně-politickými riziky, které je >>nutné pečlivě zvažovat<<. Existují však i ryze technické důvody spojené s přípravou projektů a jejich přizpůsobením místním podmínkám.

Podle informací Ekonomu více času od od politiků žádalo hlavně česko-ruské konsorcium. Zdroje blízké ČEZ zase tvrdí, že odklad si přáli všichni tři potenciální dodavatelé. Projektové představy ČEZ a jednotlivých firem se >>úplně nepotkaly<< a při předběžných konzultacích se ukázalo, že k doladění detailů je zapotřebí více času.

>>K úvahám o posunu harmonogramu dostavby nás přivedly informace od dodavatelů získané během soutěžního dialogu. Nebyli jsme dostatečně přesvědčeni, že se příprava zvládne řádně a včas,<< prohlásil Peter Bodnár, člen představenstva ČEZ a ředitel jeho investiční divize.

O nic jsme neprosili

Jednotlivé firmy však žádné problémy na své straně nechtějí připustit. Zřejmě v obavě, aby neutrpěla jejich image.

>>Westinghouse nežádal v rámci tendru o žádný posun termínů a je stále připraven odpovědět na zadání, kdykoli bude připraveno,<< sdělil Ekonomu Kerry Hanahan, ředitel zákaznických projektů v ČR.

Tvrdí, že jejich projekt standardizované elektrárny AP1000, s pasivní bezpečností a modulárním způsobem výstavby, dokáže okamžitě vyhovět požadavkům na dokončení Temelína.

Také generální ředitel Škody JS Miroslav Fiala ujišťuje, že o žádný odklad nikdy oficiálně nežádali. A nepochybuje, že jejich reaktory MIR-1200 jsou právě ty nejlepší. Připouští jen to, že se o potřebě více času na přípravu hovořilo uvnitř firmy.

Delší odklad, pokud by trval několik let, pokládá za velice nepříjemný: žádná společnost si nemůže dovolit vyčlenit desítky špičkových odborníků na věc, jejíž budoucnost by zůstávala tak dlouho nejistá.

Podobně ani Areva se nechce se svými reaktory EPR-1600 nechat nachytat v nedbalkách: >>Jsme připraveni splnit všechny požadavky tendru týkajícího se dostavby Jaderné elektrárny Temelín,<< říká Thomas Epron, ředitel pro střední Evropu.

Chceme všechny tři

Ředitel Bodnár mluví poněkud jinak. Prioritou ČEZ je podle něho kvalitní příprava projektu tak, aby později nedošlo k protahování samotné stavby. Na tomto místě připomíná kromě jiných zemí i Finsko.

Tam staví právě Areva. Elektrárna v Olkiluoto má čtyřletý skluz a přijde nejméně na dvojnásobek původně slíbené částky, tedy skoro na šest miliard eur.

ČEZ i stát má zájem udržet ve hře všechny uchazeče. >>Rozhodně si nepřejeme, aby z tendru někdo kvůli technickým detailům vycouval,<< prohlásil ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS).

Zdaleka nejde o zahraničněpolitickou korektnost, o dobré vztahy jak s Ruskem, tak s Evropskou unií či se zámořím. V prvé řadě se jedná o peníze.

Pokud se v úvahu vezmou i reaktory pro Dukovany a slovenské Jaslovské Bohunice, kde ČEZ figuruje jako generální partner jejich rozšíření, jde o zakázku ve výši půl bilionu korun. Tedy o sumu rovnající se téměř polovině ročních státních výdajů.

Právě odstoupení některého z trojice uchazečů už před podáním nabídky by zhoršilo vyjednávací pozici a tím prodražilo celou stavbu.

>>Proto jsme signály potenciálních dodavatelů o tom, že stávající harmonogram je příliš napjatý, vyhodnotili jako vážné,<< konstatuje Bodnár.

Jak by měl nyní časový plán vypadat? Zadávací dokumentaci by ČEZ předal v příštím roce - poté, co proběhne druhé kolo konzultačních schůzek. >>Kdy přesně to bude, zatím nevíme. Nejpravděpodobněji až v druhé polovině roku,<< upřesnila tisková mluvčí ČEZ Eva Nováková.

Jisté je, že už v této fázi se ČEZ bude snažit využít skutečnosti, že zákon v té chvíli umožňuje >>volnější<< diskusi s uchazeči. A zároveň bude chtít dopodrobna poznat technologii a design řešení a rovněž příčiny a možné způsoby odstranění problémů známých z jiných zemí.

Definitivní plány stavby nových dvou bloků elektrárny bude ČEZ požadovat v průběhu roku 2012. Což znamená zdržení o jeden rok či jeden a půl roku. Původně se tak mělo stát už příští rok v březnu.

Bodnár zároveň popřel, že by za změnami harmonogramu stálo nedořešené financování investice či nižší odhady spotřeby elektřiny po roce 2020. Společnost podle něho omezila zahraniční investice také proto, aby byla připravena zaplatit dostavbu Temelína, kterou vnímá jako klíčový projekt.

Proti tomu stojí fakt, že cena elektřiny přinejmenším v Evropě klesá (během dvou let přibližně z 1800 na 1450 korun za tisíc kilowatthodin silového výkonu). To se podle politiků musí promítnout do propočtů, kdy a jak velké reaktory se mají spustit.

Atom v úzkých

Ačkoli odklad neznamená uložení plánů na dostavbu Temelína k ledu, vyvolává rozčarování. >>Podle našich představ projekt představoval velkou příležitost pro české firmy, kterým by to pomohlo při překonání hospodářské krize. Teď to tak už asi nebude,<< míní exministr průmyslu Urban.

Jenomže jaderná energetika, o jejíž budoucnosti donedávna pochybovali jen ekologové, zadrhává také jinde ve světě.

Velké debaty se o ní vedou například v Německu, kde na atomové elektrárny začíná dotírat konkurence elektřiny z obnovitelných zdrojů. Vloni tam z jádra vyrobili 135 miliard kilowatthodin, zatímco z větru, biomasy a slunce srovnatelných 104 miliard kilowatthodin. Navíc průzkumy ukazují, že dvě třetiny populace si jadernou energetiku nepřejí. To se při opačném postoji pravicové vlády promítá do nárůstu sympatií pro zelené.

Problémy se nevyhýbají ani Spojeným státům. I přesto, že postoj veřejnosti je přesně opačný než v Německu: zhruba dvě třetiny Američanů atom podporují. Větší roli jaderné energetiky prosazuje také současná vláda i ministerstvo energetiky.

Přenos strategií do skutečnosti ale neběží tak hladce, jak by se mohlo zdát. Vázne především poskytování federálních garancí atomovým projektům.

V posledním roce dostala státní záruku za úvěr pouze jedna jaderná elektrárna. Americké energetické firmy za změnu systému lobbují už delší dobu. Podle nich jsou stávající pravidla nastavena tak, že preferují obnovitelné zdroje na úkor jádra.

Ve Spojených státech jaderné energii také silně konkuruje levný zemní plyn. A to jak z dovozu, tak především z nalezišť na americké půdě, která zpřístupnily v posledních letech nové vrtné technologie.

Bez problémů se staví jaderné elektrárny v Číně. Tamní vláda odvětví podporuje i proto, aby si čínské firmy osvojily atomové know-how. Například Westinghouse má už zajištěnu smlouvu na dvanáct reaktorů, ale většinu prací provedou čínské firmy.

Podíl jejich účasti se navíc postupně zvyšuje, takže poslední reaktory ze série už budou prakticky výlučně čínské.

>>Česká zakázka je tak pro nás v mnoha ohledech dokonce zajímavější než desítka reaktorů pro Čínu,<< řekl týdeníku Ekonom Anders Jackson, prezident Westinghouse pro Evropu.

AUTOR: Josef Pravec
s přispěním Matouše Lázňovského

Elektrárna Temelín
- Spuštěna v roce 2000. Majitelem je ČEZ.
- V provozu jsou dva ruské reaktory, každý o výkonu 1000 megawattů.
- Kolem roku 2020 by v areálu Temelína měly vyrůst další dva bloky o celkovém výkonu nejméně 2000 megawattů.
- Cena zakázky není známa. Westinghouse ji odhaduje na 170 miliard korun.
- Součástí smlouvy o Temelínu by mohla být opce na dostavbu stejného typu reaktoru v Dukovanech a dvou v Jaslovských Bohunicích. Celková cena by se pak vyšplhala na téměř 500 miliard korun.
- O zakázku se ucházejí tři zájemci: konsorcium Škoda JS s ruskou účastí, francouzská Areva a americký Westinghouse.

500 miliard korun
Tolik by měly činit náklady na dostavbu jaderných elektráren v Česku a na Slovensku.