František Pazdera, nový náměstek ministra průmyslu a obchodu
Nechci, aby moje vnučky musely emigrovat do Číny
Devět dní je na postu náměstka ministra průmyslu a obchodu, přišel z ČEZ a ekologové ho nazývají jaderným fanatikem. František Pazdera tvrdí, že je matematikem a fyzikem, který se rozhoduje na základě poznání a důkladných analýz a jenž chce, aby tato země prosperovala.
Vyrůstal jako kluk s rodiči na samotě v lese, kilometr od vesničky Břízko na Plzeňsku. Nebyla tam elektřina, vodovod ani kanalizace. Elektřinu jim vyráběl malý "větrník" z dřevěné vrtule letadla po dědečkovi, kterým nabíjeli akumulátor od auta a tím svítili. "Natáhnout drát z vesnice by prostě bylo drahé. Takže já mám vztah k obnovitelným zdrojům, ale když se to řekne dneska, tak mám strach, že mě zmlátí," usmívá se nový náměstek ministra průmyslu a obchodu pro průmysl a energetiku František Pazdera. Ministr Martin Kocourek o něm prohlásil, že jeho úkolem bude dokončit přípravu návrhu aktualizace Státní energetické koncepce, kterou má ministerstvo do konce roku předložit vládě.
Říkají o něm, že je jaderný nadšenec, fanatik, on si to nemyslí. Jádro si kdysi zvolil ryze pragmaticky jako svou profesi. Nadšený ale v životě byl, když hrával hokej, chytal ryby, chodil po lese. Dnes je nadšený, když je se svými dvěma vnučkami. A užívá si, že už nebydlí v paneláku, ale zase v rodinném domě poblíž lesa na sever od Prahy. Anebo když může posekat zahradu, která má přes šest tisíc metrů čtverečních, což je na celý den, ale člověk si u toho dobře vyčistí hlavu.
"Víte, já jsem procestoval kus světa, ale příroda, v níž se dá skutečně žít, je podle mne jen tady v Čechách," říká Pazdera. Když se ho zeptáte, proč tedy více nefandí obnovitelným zdrojům, vysvětlí, že jako matematik a fyzik ví, že každé rozhodování - tedy i o využití obnovitelných zdrojů - záleží na znalostech, důkladné analýze a místních podmínkách. "A pak vám vyjde, zda je to pro společnost ekonomicky přijatelné, nebo ne," vysvětluje šedovlasý muž s hustým knírem, širokým úsměvem i rameny.
Kdybyste ho potkali bez obleku, řekli byste, že je to prototyp sedláka. Mluví srozumitelně, nepoužívá úřednické výrazy, ale v momentě, kdy dojde na jádro, pochopíte, že máte čest s člověkem, který se tímto oborem zabývá desítky let. Když se ho zeptáte, proč je v energetické koncepci na prvním místě jádro, zeptá se, z čeho budeme brát v budoucnu elektřinu? "Uhlí dochází, vodu nemáme, plyn také ne, tak už těch variant zbývá málo. Máme obnovitelné zdroje a jádro a já říkám, že platí mix ekonomicky efektivních obnovitelných zdrojů a jádra," říká. O energetickém směřování země podle něho ale nakonec rozhodnou politici, ne technici.
Ekologové mu nemohou přijít na jméno
Měl od mala talent na matematiku a fyziku a na vysoké škole v Plzni si vybral specializaci jaderné technologie. Rozhodně ne proto, že by se do jádra zamiloval, prostě pragmaticky vyhodnotil, že je to obor budoucnosti. Věřil si, a tak zatímco jeho spolužáci mířili po vysoké do Škodovky, on v roce 1972 požádal o místo v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. Tam pracoval na optimalizaci nových typů jaderných reaktorů, o nichž se dnes mluví jako o čtvrté generaci. Disertaci pak dělal na optimalizaci suchých chladicích věží. Než se stal v Řeži o jednadvacet let později generálním ředitelem, působil například na pozicích ředitele divize jaderné bezpečnosti a energetiky nebo manažera projektů výzkumných kontraktů Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Z Řeže v roce 2008 odešel do společnosti ČEZ. "Tři měsíce jsem si ale tehdy rozmýšlel, zda tam nastoupím," tvrdí Pazdera. V ČEZ byl zástupcem ředitele divize Výroba pro vědu a výzkum. Jeho angažmá v t éto firmě mu dnes na místě náměstka nemohou odpustit ekologové, kteří v tom vidí posilování role ČEZ v české energetice. Pazdera ale s klidem odvětí, že stejně jako v ČEZ nikdy neprosazoval řežský ústav, na ministerstvu rozhodně nebude lobbovat za ČEZ.
Žena ho přesvědčovala, že má nabídku přijmout
Pazdera s nadsázkou říká, že nabídku z ministerstva obchodu a průmyslu vzal, protože nechce, aby jeho vnučky musely jednou emigrovat do Číny. A taky proto, že chce "na konci života" něco udělat pro tuto zemi. "Energetika byla v Čechách vždycky kvalitní, ale prudký rozvoj v Číně vyvolává potřebu určitých změn, protože bude dražší ropa a plyn. Svět stojí před strukturální změnou, a v Čechách tuplem, když dochází uhlí. Ti klasičtí energetici byli zvyklí na pomalý, standardní vývoj, a ne na strukturální změny. Tak jsem si říkal, že by nebylo na škodu, abych na ministerstvo šel, lidé z výzkumu jsou zvyklí mít flexibilnější myšlení," vysvětluje.
Jeho žena ekonomka, kterou si vzal v roce 1975, ho v tom podporovala. "A dneska říká, že si to takto nepředstavovala, ale ono se to usadí," dodává Pazdera.
AUTOR: Petra Horáková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz