Němci přišli na chuť biopotravinám, mají s nimi celé supermarkety

Navzdory hospodářské krizi a vyšší ceně nedá stále více Němců dopustit na biopotraviny a nápoje. Produktů s tímto označením se v zemi prodává každý rok více a zcela běžně jsou v nabídce každého většího obchodu. Berlínští nadšenci do zdravé stravy mohou své nároky uspokojit i v údajně největším biosupermarketu v Evropě.
LPG BioMarkt ve čtvrti Prenzlauer Berg ve východní části města nabízí na dvou podlažích přes 18.000 výrobků ekologického zemědělství. V biokvalitě je zde k dostání prakticky všechno, na co si člověk vzpomene - od biopiva přes biochleba až po biotlačenku.
Podle výkonného ředitele společnosti LPG BioMarkt Ludwiga Rieswicka mají zákazníci největší zájem o čerstvé zboží, jako je maso, pečivo, ovoce a zelenina. Dopady finanční krize prý nijak nepociťuje. "Spíše naopak, v roce 2009 jsme zaznamenali růst 16,8 procenta," řekl ČTK Rieswick.
Jeho firma už v Berlíně otevřela pět prodejen a na nedostatek zákazníků si podle Rieswicka žádná stěžovat nemůže. O tom se přesvědčil i zpravodaj ČTK, během jehož půlhodinové přítomnosti v biosupermarketu v Prenzlauer Bergu jich jeho dveřmi prošlo několik desítek. Mezi nimi i mladý manželský pár z Berlína, který prý biopotraviny nakupuje nepravidelně. "S jejich vyšší cenou ale nemám žádný problém," řekl třicátník, který nechtěl uvést své jméno.
Podle nedávno zveřejněné studie výzkumného institutu GfK kupovalo loni bioprodukty 94 procent německých domácností. V průměru za ně každá utratila 84 eur (přes 2000 Kč) za rok, což celkově činí 5,85 miliardy eur (asi 150 miliard Kč).
Pro srovnání, v Česku podle různých průzkumů kupovala biozboží asi třetina obyvatel, v posledním období ale kvůli krizi jeho prodejnost poklesla. Zatím nejvíce za biopotraviny Češi utratili před dvěma lety, celkově 1,8 miliardy korun.
Na rozdíl od Čechů Němce jejich vyšší pořizovací náklady tolik neodrazují. Průzkum berlínské agentury Different dokonce ukázal, že 81 procent obyvatel spolkové republiky je ochotno si za potraviny splňující kritéria ekologického zemědělství připlatit, a to až o pětinu vyšší cenu. Se značkou bio totiž spojují jistotu, že kupují kvalitu.
Většina z nich ale nechodí do specializovaných prodejen, kde cenové rozdíly proti normálním produktům dosahují až desítek procent, nýbrž do velkých supermarketů nebo diskontních obchodů. Konkurenční boj je totiž nutí držet ceny těchto výrobků co nejníže.
Podle Simona Berklera z agentury Different se "bioofenziva" obchodním řetězcům přesto vyplácí. "Mnoho zákazníků rádo sáhne do regálů s biopotravinami ve svém supermarketu, když si tím může ušetřit cestu do specializovaného obchodu," vidí Berkler jednu z příčin stále rostoucího prodeje biovýrobků, které podle něj už nejsou v Německu výsadou jen horních příjmových skupin.
Na tento trend zareagovaly před časem i obchody s nepotravinářským sortimentem, a tak oddělení s biopochutinami a nápoji nejsou v Německu výjimkou ani v drogeriích.