AZBEST - situace ve zkratce

Vlastnosti ( ale i cena)ú azbestu se jevily jako velmi vhodné a časem se stal v průmyslu do nedávné doby zcela nenahraditelný. V procesu industrializace v posledních 20 letech se objevily i jiné materiály, méně nebezpečné, kterými byl azbest, v současné době, téměř zcela vytlačen.
Azbest produkovalo více než 20 zemí celého světa a z nich kolem sedmi, bylo hlavními producenty: Brazílie, Čína, Kanada, Kazachstán, Rusko, Jihoafrická republika a Zimbabwe.
Výrobou produktů se zabývalo více než 100 zemí. Od poloviny 70. let produkce klesá. V současné době se pohybuje v úrovni necelých 1 mil. tun.

1. Chemické a mineralogické informace

Obchodní název azbest se používá pro skupinu vláknitých přírodních silikátů, které se snadno dělí na dlouhá tenká pevná vlákna, která jsou přiměřeně flexibilní a dají se, za vhodných podmínek i tkát.
Chemické složení azbestů je příčinou vysoké chemické a termické odolnosti a malé hydratace. Využívala se i jejich sorpční kapacita, daná velkým povrchem mezivláknitých struktur.

Mineralogické složení je relativně komplikované a řada těchto minerálů se vyskytuje i v "neazbestové" podobě.

Základní rozdělení ( dvě třídy):

Serpentiny: (90 - 95%)
Bílý azbest
Chrysotil 12001-29-5 Mg2(Si2O5)(OH)4 antigorit, lizardit

Amfiboly (5 -8 %)
Zelený (modrý) azbest
Crocidolit 12001-28-4 Na2 Fe3 Fe2 (Si8O22) (OH,F) riebeckit
Aktinolit 77536-66-4 Ca2(Mg,Fe)5(Si8O22)(OH,F) actinolit
Tremolit 77536-68-6 Ca2(Mg5 )(Si8O22)(OH,F2) tremolit

Azbestová vlákna ve stavebních materiálech obecně, mají následující charakteristiky.

1. Poměr délky a šířky vláken je až 100 ( i více)
2. Vlákna se skládají ze svazků velmi tenkých vláken tloušťky menší 0,5 um
3. Silnější vlákna mají roztřepané konce z jednotlivých slabších vláken

2. Výskyt

V současné době pouze ve starších stavbách, kde byly aplikovány stavební materiály obsahující azbest - převážně isolace a azbestocementové výrobky, které obsahují cca 15% azbestu, většinou chryzotilu.

• - potrubí pro odpadní vody ale i pitné vody, vyložení vrtů na jímání podzemních vod
• - azbestocementové desky pro obklady budov a příčky
• - střešní krytiny, vlnovky, šablony
• - odvětrávací systémy, požárně odolné desky
• - isolační materiály, žáruvzdorné a zvukoisolační materiály
• - těsnící materiály pro stroje a chemická zařízení, netkané textilie
• - brzdová obložení
• - oděvy, rukavice pro slévače
• - nástřikové hmoty hlavně na ocelové konstrukce
• - asfaltové pásy

Naprostá většina expozice u nás v současné době je důsledkem lidské aktivity zahrnující pobyt v budovách s azbestovými materiály a různé demoliční práce.

Některé další informace lze nalést v Metodickém pokynu odboru odpadů MŽP k nakládání s odpady ze stavební výroby a s odpady z rekonstrukcí a odstraňování staveb.

Azbestová vlákna v budovách a pracovních místech se do ovzduší dostávají mechanickou cestou:
Při demoličních pracech je nutné omezit expozici pracovníků polétavým vláknům azbestu použitím osobních ochranných prostředků a postřikem
zakotvujícím vlákna azbestu na povrchu stavebních materiálů.

Je nutné si uvědomit, že v případě jakéhokoliv zásahu do stavební konstrukce budovy se situace může dramaticky změnit.
Exponováni mohou být hlavně pracovníci přicházející do styku s drolivými materiály jako jsou náhodní opraváři, plynaři, pokladači koberců, elektrikáři atd..
Mezinárodní organizace pro pracující (ILO) a WHO soustředily svoji pozornost na kontrolu rizik v souvislosti s expozicí azbestům.

První hodnocení IARC z roku 1972 lze shrnout asi takto:

Je prokázáno riziko z karcinomu plic a mesotheoliomu u pracovníků v chrysotiolových a amositových dolech a mlýnech, ve zvýšené míře i u zařízení na těžbu a zpracování krocidolitu s tím, že tyto případy byly diagnostikovány i u populace žijící v sousedství dolů a rodinných příslušníků.

Azbest způsobuje maligní bujení v závislosti na dávce to i přesto, že nebyl v některých zasažených populacích pozorován zvýšený výskyt rakoviny.
Stanovení hranice pod kterou se neprojeví karcinogenní efekt je problematické.
Inhalační expozice azbestu má být snížena na nejnižší možnou úroveň. Předpokládá se, že chrysotil má menší rizikový faktor pro vznik mesotheliomu
než krocidolit. U plicních nádorů či azbestózy nebyla tato odlišnost prokázána. Nebyla také prokázána žádná souvislost mezi onemocněním a obsahem azbestu v potravě a pitné vodě ( hydratační efekt?).

Azbestóza vzniká v důsledku vdechování malých koncentraci azbestu, který je deponován v plicích a zde způsobuje fibrózu ( tkáňové zajizvení), doprovázenou plicní nedostatečností. Expozice musí být většinou delší než 20 let.
Rakovina plic souvislost byla potvrzena již v polovině 50.let a výskyt choroby je potencován kouřením.
Mesotheliom je rakovina výstelky plic a hrudníku. Vývoj této formy trvá často více než 30 či 50 let. Zvýšená incidence je i u osob žijících ve společné domácnosti s "azbestovými pracovníky".

3. Měření koncentrace azbestu v ovzduší

Základem je postup stanovení minerálních vláken v ovzduší, dle metodiky AHEM, příl. 13/86 a NV 178/01 Sb., příloha 3.

Metoda se používá pro stanovení azbestu v pracovním prostředí a při sledování prostředí při stavebních činnostech převážně prováděných jako demolice staveb či částí stavem obsahujících azbest.
Princip spočívá v odběru částic vzdušného aerosolu na filtry vyrobené z různých typů membrán, které se vyznačují definovanými póry a jsou zprůhleditelné. Jsou to různé typy esterů celulózy. Nejčastěji se používají filtry ze smíšených esterů. Tyto filtry mají střední velikost pórů 0,8 um a jsou o průměru 25 či 35 mm. Menší průměr se používá pro odběry v dýchací zóně pracovníků, filtry o větším průměru umožňující vzorkovat větší objemy vzduchu se používají u stacionárních odběrových souprav.

Pro manipolaci s filtry platí zásady absolutní čistoty a k jejich upevnění v průběhu odběru platí speciální pravidla.
Odběrové zařízení musí mít nastavitelný průtok vzorkovaného vzduchu i jeho konečný objem musí být odečitatelný s požadovanou mírou nejistoty.
Doba odběru vzorku se odvijí od odhadu optimální koncentrace vláken na jednotku plochy na filtru a pohybuje se od několika minut až po několik hodin. Tato koncentrace je dána způsobem vyhodnocování, tj. musí umožnit v zorném poli mikroskopu definovat vlákno (konce vláken).
Hodnota se pohybuje od 10 tisíc do 45 tisíc vláken na cm2.

4. Analytické vyšetření v intencích současných norem:

1. Po zprůhlednění filtru se vzorek podrobí mikroskopování s využitím fázového
kontrastu, či polarizovaného světla.

- Vzorek se po úpravě prověří na skanovacím nebo TE mikroskopu.

2. Vzorek ( nejčastěji materiál) se po úpravě a v prostředí KBr proměří metodou IR.
Přítomnost azbestu je diagnostikována přítomností infračervených
absorpčních pásů při spektru snímaném od 400 do 4000 cm-1.

Elektronová mikroskopie přináší i výhody pozorovat strukturu vláken azbestu, která je výrazně odlišná od vláken získaných tavnou cestou ( sklo, čedič, křemščen atd.)
Metodu SEM a TEM je možno použít i ke stanovení početnímu množství vláken. Příprava vzorku je náročná a vyžaduje zkušenosti.

- Další stranovení využívá kombinací elektronové mikroskopie a RTG-fluorescence

5. Hodnocení expozice

V našem případě je pro posouzení zdravotního rizika preferována inhalační expozice.
Limitní hodnoty jsou dány tab. 5., přílohy č. 2., VMZd č. 6/2003 Sb. kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí staveb. Par. 1 upravuje platnost limitu na zařízení vzdělávací, zotavovací, ústavů soc. péče, staveb pro obchod a shromažďování většího počtu osob.
Azbestová a minerální vlákna....................................1000 vl.m-3

Veškerá pracoviště, vč. sanačních prací, manipulaci s materiálem a demoličních prací prováděných mimo budovu jsou limitována hodnotami stanovenými pro pracovní prostředí.
Limitní hodnoty pro azbest jsou novelizovány od 15. dubna 2006, NV č. 441/2004Sb. po tomto datu platí nový limit pro chrysotil a amfibolové azbesty platí v pracovním prostředí (ovzduší),
a to: .............................................................. 0,1 resp. vl./cm3
resp. 100 000 vl/ m3
Pro informaci:
NIOSH 7 400 ...................................................0,1 vl.cm-3
OSHA ID 160 ...................................................0,1 vl-cm-3

Všechny uvedené metodiky doporučují různé objemové průtoky i doporučují různé hustoty vláken na vyšetřovaných filtrech.

Autor: Ing. Stanislav Eminger, CSc. , EMPLA AG, spol. s r.o.