Nárůst dopravy po roce 1989 přinesl nový fenomén - boj s hlukem

Dynamický rozvoj silniční dopravy po roce 1989 znamenal výrazné zvýšení hlukové zátěže lidí žijících v blízkosti hlavních tahů. Jestliže roku 1990 bylo podle odhadů expertů v ČR zasaženo nadměrným dopravním hlukem asi 1,8 milionu obyvatel, o patnáct let později to byl už každý pátý. Novým fenoménem se tak v posledních letech stal boj proti hluku, například výstavbou protihlukových stěn a změn povrchů cest. Efekt "ztišení" interiérů přinesl v poledních letech také nový typ oken.

Do omezování hluku a vibrací investoval stát v roce 1992 celkem 788 milionů korun, v roce 2007 už to bylo 1,2 miliardy korun.

Škodlivost nadměrného dopravního hluku pro lidské zdraví byla před rokem 2000 stanovena ve dne od úrovně 65 decibelů, v noci na 55 decibelů, od nového tisíciletí byly oba limity zpřísněny o pět decibelů. Na hluk z dopravy si nicméně stěžovalo čím dál víc obyvatel měst, po vstupu země do EU se mohli opřít o přísnější evropská pravidla. Kraje a hlavní město Praha musejí podle nových norem pořizovat a naplňovat akční plány snižování hluku. Obyvatelé okolí pražské severojižní magistrály se obrátili také na soud, který loni Praze přikázal, aby snížila hladinu hluku v bytech na 45 decibelů ve dne a 35 decibelů po 22:00.

Za tím, že lidé čím dál trpí hlukem, což s sebou nese zdravotní rizika, stojí změna životního stylu společnosti po roce 1989. Automobily se staly "nezbytností", čím dál víc rodičů například vozí potomky do škol auty, a to paradoxně proto, aby je chránili před dopravními riziky.

"Individualizaci dopravy zřetelně ovlivnil vývoj socioekonomických faktorů - růst individualizace způsobu života, rozvoj mimoměstských zón a trendy v nakupování a trávení volného času. Svou roli hrály i ekonomické faktory: Dynamicky se rozvíjel trh s novými i ojetými automobily, zdanění vozidel i pohonných hmot se relativně snížilo a konkurenční prostředí neumožnilo výraznější cenové nárůsty, které zůstávaly pod úrovní inflace," uvádí publikace Hospodářství a životní prostředí po roce 1989, kterou loni vydala Česká informační agentura životního prostředí.

V letech 1990 až 2007 se přepravní výkon osobní automobilové dopravy zvýšil o 80 procent. Počet osobních aut se za toto období téměř zdvojnásobil a dosáhl 4,28 milionu; do konce roku 2008 se podle Sdružení automobilového průmyslu zvedl už na 4,42 milionu aut.

Roste také podíl dopravy na produkci skleníkových plynů. Zatímco roku 1990 z ní v České republice pocházelo pět procent celkových emisí oxidu uhličitého, v roce 2006 to bylo 13 procent. Po Lucembursku a Irsku rostou emise skleníkových plynů z dopravy v Evropské unii nejrychleji právě v Česku. Roku 2007 produkovala doprava 41 procent celkových emisí oxidu uhelnatého a 34 procent tuhých znečišťujících látek.