Větrné elektrárny v Hřebečné mají podmínku
Krajští radní žádají nejdřív studii o vlivu na životní prostředí
Krajští radní žádají nejdřív studii o vlivu na životní prostředí
Povolení k výstavbě celkem tří větrných elektráren v Hřebečné nad Abertamy v Krušných horách podmínili karlovarští krajští radní vypracováním studie vlivu na životní prostředí a doložením celé řady dalších dokumentací sledujících ochranu životního prostředí.
Vyplynulo to z informací prvního náměstka karlovarského hejtmana Jana Zborníka (ODS).
"Rada rozhodla, že záměr výstavby farmy větrných elektráren nad Abertamy se bude nadále posuzovat podle takzvané EIA, takže bude podléhat vypracováním studie vlivu na životní prostředí," uvedl Zborník s tím, že rada požaduje další dokumentace vlivů na životní prostředí.
"Jedná se třeba o zákres trasy kabelové přípojky a obslužné komunikace nebo podrobné biologické hodnocení lokalit dotčených výstavbou větrných elektráren," uvedl Zborník. Radní dále žádají studii ovlivnění krajinného rázu při použití překážkového značení listů rotoru, ovlivnění biotopu lesních ploch hlukovými imisemi, návrh opatření pro případnou eliminaci negativních vlivů na chráněné druhy rostlin a živočichů a také dlouhodobější výzkum tahových cest ptáků v této části Krušných hor a průzkum populace tetřívka obecného.
Podle starosty není příroda ohrožena
Starosta Abertam Jaroslav Ledvina (nez.) byl požadavky kraje silně zaskočen. "Dosud všichni hory jenom plundrovali a teď jsou chytří. Elektrárny nebudou mít vliv na žádného ptáka, to snad říká zdravý rozum," kroutil hlavou Ledvina.
"Žádný tah tu ptáci nemají. Jednou za pět let sem zabloudí v mlze hejno hus a kromě kvíčal, co tu sezobají jeřabiny a zase odletí, sem žádní ptáci nezabloudí. Jsem myslivec, takže jsem tu viděl tu a tam tři čtyři kusy tetřívka, ale to je všechno," uvedl Ledvina, podle kterého kraj chce stavbu zbytečně komplikovat.
"To je celá naše politika. Rádi bychom měli čistou elektrickou energii, ale radši bychom ji nechtěli, rádi bychom pomáhali v Iráku, ale radši bychom tam nejeli. To je neuvěřitelné, co se tady děje," kritizoval s tím, že se obec spojí s odborníky. "Oslovíme někoho, kdo má ve věci přehled," řekl.
V oblasti žijí chráněné druhy
Podle krajských radních ale žije v prostoru Hřebečné několik druhů zvláště chráněných druhů zvířat a rostlin. V lokalitě se podle zjištění krajských úředníků vyskytují prha arnika, řeřišnice chlupatá, všedobr horský, koprník štětinolistý, pryskyřník platanolistý, čmelák zemní, ještěrka obecná a živorodá, bramborníček hnědý, rorýs obecný. V blízkosti lokality pak zmije obecná, chřástal polní, krutihlav obecný a zmiňovaný tetřívek obecný.
"Celé navrhované území leží v navrhovaném území Natura 2000 pod názvem Krušnohorské plató a na severovýchodním okraji zasahuje do Přírodní rezervace Ryžovna," podotkl mluvčí krajského úřadu Tomáš Svoboda.
Předmětem projektu je výstavba tří větrných elektráren s výkonem maximálně 1800 kW. Stožáry mají být osmdesát metrů vysoké. Elektrárny mají stát více než dva kilometry od zástavby. Výstavba je plánovaná na příští rok s náklady kolem 130 miliónů korun. Obec chce pro stavbu nalézt investora.
Povolení k výstavbě celkem tří větrných elektráren v Hřebečné nad Abertamy v Krušných horách podmínili karlovarští krajští radní vypracováním studie vlivu na životní prostředí a doložením celé řady dalších dokumentací sledujících ochranu životního prostředí.
Vyplynulo to z informací prvního náměstka karlovarského hejtmana Jana Zborníka (ODS).
"Rada rozhodla, že záměr výstavby farmy větrných elektráren nad Abertamy se bude nadále posuzovat podle takzvané EIA, takže bude podléhat vypracováním studie vlivu na životní prostředí," uvedl Zborník s tím, že rada požaduje další dokumentace vlivů na životní prostředí.
"Jedná se třeba o zákres trasy kabelové přípojky a obslužné komunikace nebo podrobné biologické hodnocení lokalit dotčených výstavbou větrných elektráren," uvedl Zborník. Radní dále žádají studii ovlivnění krajinného rázu při použití překážkového značení listů rotoru, ovlivnění biotopu lesních ploch hlukovými imisemi, návrh opatření pro případnou eliminaci negativních vlivů na chráněné druhy rostlin a živočichů a také dlouhodobější výzkum tahových cest ptáků v této části Krušných hor a průzkum populace tetřívka obecného.
Podle starosty není příroda ohrožena
Starosta Abertam Jaroslav Ledvina (nez.) byl požadavky kraje silně zaskočen. "Dosud všichni hory jenom plundrovali a teď jsou chytří. Elektrárny nebudou mít vliv na žádného ptáka, to snad říká zdravý rozum," kroutil hlavou Ledvina.
"Žádný tah tu ptáci nemají. Jednou za pět let sem zabloudí v mlze hejno hus a kromě kvíčal, co tu sezobají jeřabiny a zase odletí, sem žádní ptáci nezabloudí. Jsem myslivec, takže jsem tu viděl tu a tam tři čtyři kusy tetřívka, ale to je všechno," uvedl Ledvina, podle kterého kraj chce stavbu zbytečně komplikovat.
"To je celá naše politika. Rádi bychom měli čistou elektrickou energii, ale radši bychom ji nechtěli, rádi bychom pomáhali v Iráku, ale radši bychom tam nejeli. To je neuvěřitelné, co se tady děje," kritizoval s tím, že se obec spojí s odborníky. "Oslovíme někoho, kdo má ve věci přehled," řekl.
V oblasti žijí chráněné druhy
Podle krajských radních ale žije v prostoru Hřebečné několik druhů zvláště chráněných druhů zvířat a rostlin. V lokalitě se podle zjištění krajských úředníků vyskytují prha arnika, řeřišnice chlupatá, všedobr horský, koprník štětinolistý, pryskyřník platanolistý, čmelák zemní, ještěrka obecná a živorodá, bramborníček hnědý, rorýs obecný. V blízkosti lokality pak zmije obecná, chřástal polní, krutihlav obecný a zmiňovaný tetřívek obecný.
"Celé navrhované území leží v navrhovaném území Natura 2000 pod názvem Krušnohorské plató a na severovýchodním okraji zasahuje do Přírodní rezervace Ryžovna," podotkl mluvčí krajského úřadu Tomáš Svoboda.
Předmětem projektu je výstavba tří větrných elektráren s výkonem maximálně 1800 kW. Stožáry mají být osmdesát metrů vysoké. Elektrárny mají stát více než dva kilometry od zástavby. Výstavba je plánovaná na příští rok s náklady kolem 130 miliónů korun. Obec chce pro stavbu nalézt investora.
Zdroj:Právo
Sdílet článek na sociálních sítích