Jiná energetika světového společenství je možná

PRAHA - Zvýšení efektivity při využívání energií a rozšíření obnovitelných zdr ojů energie může do r. 2050 zajistit až polovinu energetických potřeb, vyplývá to ze zprávy »Energetická (r)evoluce«, kterou na zadání Evropské rady pro obnovitelné zdr oje energie (EREC) a sdružení Greenpeace zpracoval Ústav systémových a technologických analýz při Německém centru pro letectví a kosmonautiku, kterou minulý týden v Praze představil Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR. Jak podtrhl, plán rozvoje obnovitelných zdrojů je vystavěn na již známých technologiích, takže přesměrování energetiky z konvenčního vývoje na ekologickou alternativu záleží zejména na politické vůli.

Studie varuje, že pokud se bude světová energetika rozvíjet dosavadním způsobem, poptávka po primární energii se zvýší z 435 EJ/r na 810 EJ/r a emise skleníkového plynu CO2 se do r. 2050 zdvojnásobí. Přitom roční náklady na výrobu elektřiny se kvůli vzácnosti tradičních energetických surovin zvýší z nynějších 1,13 bil. na 4,3 bil. USD. Naopak při uplatnění alternativního scénáře by poptávka po primárních zdrojích mohla klesnout na 422 EJ/r, náklady na elektřinu by vzrostly jen na 3,0 bil. USD a produkce skleníkových plynů by se snížila o 50 %, což by udrželo růst průměrné teploty pod 2 °C. Jak Rovenský připomněl, pokud teplota do konce století překročí tuto hranici, dojde k vážným klimatickým změnám a nastartují se nevratné procesy, jež by zhoršovaly situaci už bez ohledu na produkci emisí lidskou činností. Vytvořil by se tím prostor pro šíření malárie, hladu, záplav, ale i nedostatku vody. Přitom výhled tradiční energetiky počítá s průměrným ročním růstem světového HDP přes 3,0 %, pro alternativu se odhaduje 2,7 % (zprvu 3,7, v závěru 2,0 %). Základem alternativní cesty je snížení spotřeby energií, zejména zvýšením účinnosti zařízení. O 24 % lze prý snížit spotřebu energie v sektoru osobních aut, o 13 % ve sféře tepelných izolací, o 9 % u nákladních aut, 7 % je rezerva v zemědělství, pět procent v osvětlení a elektrických spotřebičích atd.

Přesměrování energetiky by měl pomoci vývoj měrných cen očištěný od dotací, ale i od jiných externalit, jakými by mohly být např. ekologické daně. Zatímco při použití energie zemního plynu se odhaduje, že přibližné úrovně cen v letech 2003-50 stoupnou z 0,06 USD/kWh na 0,1 1 USD/kWh, a pro uhlí z 0,05 na 0,09 USD/kWh, u větrné energie se čeká pokles z 0,1 na 0,05 USD/kWh, u solárních tepelných elektráren (teplo ze soustředěných paprsků) z 0,09 na 0,06 USD/kWh, u biomasy asi z 0,18 na 0,1 USD/kWh, a u fotovoltaiky se předpokládá snížení z nyní nekonkurenčních cen na asi 0,15 USD/kWh okolo roku 2030 a potom k 0,08 USD/kWh. Proto se prognózuje, že podíl uhlí na výrobě energie do poloviny století klesne asi na 2/5 současného stavu, podíl plynu zůstane, podíl ropy klesne o pětinu a podíl obnovitelných zdrojů se znásobí - ze současných 13 % na 35 % v roce 2030 a na polovinu v r. 2050. K tomu Rovenský podotkl, že v loňském roce v SRN množství vyrobené energie z větru poprvé převýšilo výrobu energie z jaderných elektráren.

Alternativa nepočítá s rozvojem jaderné energetiky po roce 2030. Dle Rovenského totiž při stávající technologii budou ložiska uranu vytěžena za 100 let, výsledek výzkumu jaderné fúze je nejasný, zatímco potenciál obnovitelných zdrojů je reálný. Přitom investice do jádra by odčerpaly peníze pro alternativní zdroje, a i když bezpečnost jaderných elektráren je vysoká, obrovské záření a znečištění životního prostředí způsobuje těžba, úprava a doprava uranu.

Rovenský upozornil, že nastává okamžik, kdy se kvůli dožívání větší části tradičních elektrárenských kapacit rozhoduje o charakteru budoucnosti, neboť volba pro tepelné elektrárny by prodloužila dosavadní trendy na příští půlstoletí (období jejich životnosti). Podle něho by se mělo rozhodovat o zajištění energetické bezpečnosti ne na úrovni ČR, nýbrž celé EU. Přitom by ČEZ mohl expandovat s výstavbou obnovitelných zdrojů do optimálnějších přírodních podmínek v Evropě, než jsou v ČR. O pravděpodobnosti, že u českých manažerů a politiků budou zakrátko nahrazeny extenzivní přístupy k budoucnosti energetiky intenzivními, však vyjádřil pochybnosti.