Tepelné izolace z přírodních materiálů

Důvody jsou různé – ekologické, ekonomické i ryze praktické. Například polystyren se jako většina plastů vyrábí z ropy, což je surovina sice přírodní, ale jakmile se dostane z podzemí na povrch a zpracovává se, její vliv na přírodu není zrovna pozitivní. A ke všemu se zásoby ropy postupně vyčerpávají… Také se opět ukazuje, že přírodu nelze jen tak přechytračit a že vlastnosti přírodních materiálů jsou někdy nenapodobitelné. Důvody pro použití přírodních izolantů mohou být zkrátka různé, my se teď ale podíváme na některé z materiálů podrobněji.

Odpradávna používaný materiál – dřevo – má sám o sobě poměrně příznivé izolační vlastnosti. Jeho schopnosti v tomto směru však můžeme ještě zvýšit kombinací s jinými materiály nebo prostě se vzduchem. Příkladem mohou být tepelně izolační desky z dřevního vlákna. Úspěšně se používají hlavně (avšak nejen) k zateplení dřevostaveb. Dřevo je obnovitelná (při správném hospodaření) a proto velmi perspektivní surovina, navíc pro tyto účely je možné a vhodné použít dřevo odpadní, staré apod. Dřevovláknité desky mají velmi dobré tepelně i zvukově izolační vlastnosti, jsou relativně nenáročné na výrobu a při správném ošetření mají velmi dlouhou životnost.

Jistě jste si všimli, jak příjemná a teplá je korková podlaha. Může za to dobrá termoizolační schopnost korku, která se dá využít i pro izolaci staveb. Ačkoliv korek je svým způsobem druh dřeva (přesněji řečeno, jde o kůru korkového dubu), jeho vlastnosti jsou přece jen odlišné, a proto bývá uváděn samostatně. K izolaci domů se nejčastěji korek využívá ve formě tzv. expandovaných aglomerátů vyrobených z korkové drti, kde jsou jednotlivé granule vzájemně pospojovány bez pomoci cizích pojidel vlastní pryskyřicí, která je vytěsněna působením vysokého tlaku a teploty. Korkové desky jsou všestranně aplikovatelné po celém domě. Samotný korek má teplenou vodivost kolem 0,060 W/mK, což je sice o něco více než třeba pěnový polystyren (cca 0,030 až 0,040 W/mK), ale v uvedené formě se tepelná vodivost snižuje a dostává na úroveň srovnatelnou s polystyrenem.

Na výsluní se vrací také konopí, velmi užitečná a dříve hojně využívaná rostlina, ze které se vyrábělo všechno možné. Po euforii z umělých materiálů se plochy oseté konopím opět rozšiřují a do budoucna snad tento trend potrvá. Konopí je na pěstování poměrně nenáročná rostlina, odolná škůdcům a s velkou výnosností. Jen snad upřesněme, že se mluví o technickém konopí s nízkým obsahem omamných látek, nikoliv o tzv. „trávě“… Dá se využít jako olejnina, jako energetická plodina k výrobě biomasy a paliv, a také právě k produkci izolačních materiálů. Z konopného vlákna se zhotovují sendvičové desky, které jsou několikrát pružnější a pevnější než desky dřevovláknité. Vlákna se využívají i jako náhrada skelné vaty, kdy se ošetří ohnivzdornou látkou. Poté se buď volně vloží mezi stěny, nebo se z nich vyrábějí izolační rohože. Konopí má schopnost omezovat kromě tepla i přenos hluku a vibrací.

Jiným tradičním přírodním vláknem je len. I ten se dá dobře pěstovat v našich podmínkách a je možné jej použít také jako tepelnou izolaci, a to v různé formě. Dají se z něj dělat izolační desky či plsť, nebo jde aplikovat jen jako volně sypaný. Pro snížení lámavosti se do lnu přidávají polyesterová vlákna, čímž se ovšem přírodní charakter trochu vytrácí.

Přírodních termoizolačních   materiálů je ještě mnohem více, jmenujme třeba vlnu, bavlnu, seno, rákos, papír a další. V každém případě je jim prognózována dobrá budoucnost a rozšiřující se použití.

Autor: Michal Hamšík

http://www.bydleniprokazdeho.cz/