Velké budovy závodí v plýtvání energií

Až 60 procent energie spotřebovávané v obytných a administrativních budovách v Česku lze ušetřit, tvrdí ekologická organizace Hnutí Duha. Není tedy podle ní třeba rozšiřovat těžbu uhlí nebo rychle stavět nové zdroje elektřiny, stačí jen šetřit.

Ekologové se opírají o čerstvou studii společnosti Porsenna, která se věnuje analýzám a studiím v oblasti využívání energií hlavně pro samosprávy. Materiál mapoval situaci při vytápění, ohřívání vody a provozu elektrospotřebičů. "Možnosti snižování energetické náročnosti budov jsou nepředstavitelně veliké," řekl o výsledcích studie Martin Mikeska z Hnutí Duha.

Developery ale k úsporám zatím nikdo nenutí a domácnostem chybí zdroje peněz. Ze čtyř pětin se podle ekologů mohou na úsporách podílet domácnosti.

Panelákům chybí miliardy

Běžné, desítky let staré panelákové byty, v nichž žijí asi tři miliony obyvatel země, mají obrovské náklady na energie. "Z 1,2 milionu panelákových bytů je asi 700 tisíc starších 35 let. Rekonstrukce má za sebou čtvrtina z nich. Opravit zbytek, aby se snížily náklady na energie, by stálo asi 300 miliard korun," odhadl před nedávnem Ladislav Chalupný ze Svazu českomoravských bytových družstev.

Družstva už zaplatila miliardu za povinné energetické audity a dají podle předsedy svého svazu Víta Vaníčka další miliardu za nové příští rok. Na opravy podle něj nemají domácnosti peníze. "Alespoň úroky z úvěrů na zateplování obytných domů by měly pokrýt grantové programy," tvrdí Mikeska. S tím, že vinu na současném stavu nese stát, a tak by měl pomoci.

Peníze od Evropské unie na přímou podporu bydlení použít nelze. Program Panel, kterým stát přes ministerstvo pro místní rozvoj pomáhal opravám bytů, zastavil příjem žádostí. Má jen 1,2 miliardy korun oproti šesti miliardám vloni. Úvěr zaručený družstevním bytem banky dávat nechtějí a města miliardy na opravy svých domů také hledají obtížně.

Developery bota netlačí

"Energiemi se plýtvá i v nedávno postavených administrativních budovách," říká Jiří Beranovský ze sdružení EkoWATT, které dělá i energetické audity. Posudek zvaný Průkaz energetické náročnosti budou muset mít od 1. ledna příštího roku všechny novostavby včetně rodinných a přestavovaných domů. Tato "občanka" domu bude ve stavební dokumentaci a každému řekne, jak velké jsou náklady na energie. Podle energetických auditorů by tyto údaje mohly zatřást trhem s realitami.

V případě pronajímaných budov lze čekat odliv zájemců jen tam, kde je z čeho vybírat. To asi nebude případ Prahy nebo center velkých měst. "Klienty to zajímá stejně jako náklady na služby. Uvědomte si ale, že náklady na energie tvoří jen asi deset procent celkové ceny za pronájem," vysvětluje Kateřina Hainzová ze skupiny ECM, která staví nové centrum pražské Pankráce.

Úsporné jen na oko

Jako energeticky úsporné se podle odborníků mnohé administrativní budovy jen tváří. Do kolonky "peníze vyhozené oknem" se dosud nezapočítávaly náklady na chlazení. "Přitom některé prosklené kancelářské budovy typu třeba pražského Lighthouse musí ochlazovat už při venkovní teplotě deset patnáct stupňů," říká Beranovský.

Majitele kancelářských budov by k úsporám mohl podle Beranovského přimět pouze trh. Nebo předpisy podobné rakouským, kde developeři mohou od loňska stavět už jen nízkoenergetické domy. Tedy domy s nízkou spotřebou energií. S návrhem takového zákona ale zatím nikdo nepřišel.