ČEZ může s Maďary stavět elektrárny
Do sídla společnosti ČEZ v pražské Duhové ulici včera dorazila dobrá zpráva.
Společnému podnikání dvou evropských gigantů, české elektrárenské firmě a
maďarskému petrochemickému a plynařskému koncernu MOL, už nestojí nic v cestě.
Jejich plány včera posvětila Evropská komise. Firmy zatím plánují společně
vybudovat dvě plynové elektrárny. Začít fungovat by měly už za pět let.
Do sídla společnosti ČEZ v pražské Duhové ulici včera dorazila dobrá zpráva. Společnému podnikání dvou evropských gigantů, české elektrárenské firmě a maďarskému petrochemickému a plynařskému koncernu MOL, už nestojí nic v cestě. Jejich plány včera posvětila Evropská komise. Firmy zatím plánují společně vybudovat dvě plynové elektrárny. Začít fungovat by měly už za pět let.
Bruselský souhlas se očekával, plány na společný podnik Čechů a Maďarů totiž euroúředníci posuzovali spíše formálně. "Šlo o takzvané zjednodušené řízení, které se používá v případech, kde není evidentní žádné riziko z ohrožení hospodářské soutěže," řekla Linda Cainová z Evropské komise. Firmy ČEZ a MOL se do kolonky "bezproblémových" kvalifikovaly už tím, že každá z nich podniká v jiném oboru.
Češi a Maďaři budou společný podnik vlastnit a řídit půl na půl. "Zaměří se na výrobu elektřiny v plynových elektrárnách včetně související infrastruktury ve čtyřech státech střední a jihovýchodní Evropy - Maďarsku, Slovensku, Chorvatsku a Slovinsku," řekla mluvčí ČEZ Eva Nováková.
Nová strategie
Hotové projekty jsou zatím dva: na výstavbu elektráren s výkonem 800 megawattů v maďarské rafinerii Százhalombatta a v Bratislavě, kde by mělo dojít také k modernizaci stávající tepelné elektrárny. Prvotní investice je odhadována asi na 1,4 miliardy eur pro každou stranu. ČEZ má zájem rozjet s Maďary i další společné projekty. "Zatím jsou však v příliš raném stadiu, abychom o nich veřejně hovořili," uvedla mluvčí Nováková.
Orientace na plyn je součástí nové strategie ČEZ. Na budování plynových elektráren se poté, co se na dodávkách uhlí nedohodl s Mosteckou uhelnou společností, rozhodl zaměřit i v Česku. "Hlavní výhoda ze společného podniku s Maďary spočívá pro ČEZ v tom, že by si tak mohl zajistit dodávky plynu pro svoje plánované plynové elektrárny. Jde hlavně o jistotu dodávek než o nějaké zvýhodněné ceny," vysvětlil analytik Jakub Židoň z České spořitelny.
Výhody, které bude nové spojenectví znamenat pro MOL, nejsou až tak zřejmé. Na celoevropský trh s energiemi by ale nové "česko-maďarské přátelství" nemělo mít žádný zásadní vliv.
Plyn má výhodu i v tom, že jde o palivo s nízkými emisemi, a to teď v Evropě "letí".
Evropská unie totiž chce zavést systém, v němž si energetické podniky budou muset povolenky na vypouštění emisí do ovzduší kupovat v aukcích, zatímco dosud je dostávaly zadarmo.
Pro ČEZ i další energetické obry to bude znamenat nové miliardové výdaje, a díky plynu by mohli pár eur ušetřit.
Šance na nové trhy
Spolupráce s Maďary by mohla ČEZ otevřít i nové trhy na Balkáně. Firmě se zatím při zahraničních akvizicích nedaří, jak by si přála. "Moc mě jejich výkony zatím nepřesvědčily. Zahraniční akvizice k ocenění ČEZ přidaly asi 65 až 70 miliard korun, takže určitě nic zásadního. Celý distribuční sektor je na tom momentálně špatně, protože je většinou regulován a ceny pro maloobchod není možné zvedat o tolik, kolik roste cena silové elektřiny - to je stejné téměř v celé Evropě, kde je trh ještě regulován," vysvětlil Židoň.
ČEZ také koupil od Maďarů za 560 milionů eur sedm procent jejich společnosti, ta si je ale díky opci bude moci během následujících tří let odkoupit za dohodnutou cenu zpět. Většina analytiků nevidí v operaci žádný jiný smysl, než pomoc MOL zkomplikovat nepřátelské převzetí, o něž se od loňska snaží rakouský konkurent OMV.
Bruselský souhlas se očekával, plány na společný podnik Čechů a Maďarů totiž euroúředníci posuzovali spíše formálně. "Šlo o takzvané zjednodušené řízení, které se používá v případech, kde není evidentní žádné riziko z ohrožení hospodářské soutěže," řekla Linda Cainová z Evropské komise. Firmy ČEZ a MOL se do kolonky "bezproblémových" kvalifikovaly už tím, že každá z nich podniká v jiném oboru.
Češi a Maďaři budou společný podnik vlastnit a řídit půl na půl. "Zaměří se na výrobu elektřiny v plynových elektrárnách včetně související infrastruktury ve čtyřech státech střední a jihovýchodní Evropy - Maďarsku, Slovensku, Chorvatsku a Slovinsku," řekla mluvčí ČEZ Eva Nováková.
Nová strategie
Hotové projekty jsou zatím dva: na výstavbu elektráren s výkonem 800 megawattů v maďarské rafinerii Százhalombatta a v Bratislavě, kde by mělo dojít také k modernizaci stávající tepelné elektrárny. Prvotní investice je odhadována asi na 1,4 miliardy eur pro každou stranu. ČEZ má zájem rozjet s Maďary i další společné projekty. "Zatím jsou však v příliš raném stadiu, abychom o nich veřejně hovořili," uvedla mluvčí Nováková.
Orientace na plyn je součástí nové strategie ČEZ. Na budování plynových elektráren se poté, co se na dodávkách uhlí nedohodl s Mosteckou uhelnou společností, rozhodl zaměřit i v Česku. "Hlavní výhoda ze společného podniku s Maďary spočívá pro ČEZ v tom, že by si tak mohl zajistit dodávky plynu pro svoje plánované plynové elektrárny. Jde hlavně o jistotu dodávek než o nějaké zvýhodněné ceny," vysvětlil analytik Jakub Židoň z České spořitelny.
Výhody, které bude nové spojenectví znamenat pro MOL, nejsou až tak zřejmé. Na celoevropský trh s energiemi by ale nové "česko-maďarské přátelství" nemělo mít žádný zásadní vliv.
Plyn má výhodu i v tom, že jde o palivo s nízkými emisemi, a to teď v Evropě "letí".
Evropská unie totiž chce zavést systém, v němž si energetické podniky budou muset povolenky na vypouštění emisí do ovzduší kupovat v aukcích, zatímco dosud je dostávaly zadarmo.
Pro ČEZ i další energetické obry to bude znamenat nové miliardové výdaje, a díky plynu by mohli pár eur ušetřit.
Šance na nové trhy
Spolupráce s Maďary by mohla ČEZ otevřít i nové trhy na Balkáně. Firmě se zatím při zahraničních akvizicích nedaří, jak by si přála. "Moc mě jejich výkony zatím nepřesvědčily. Zahraniční akvizice k ocenění ČEZ přidaly asi 65 až 70 miliard korun, takže určitě nic zásadního. Celý distribuční sektor je na tom momentálně špatně, protože je většinou regulován a ceny pro maloobchod není možné zvedat o tolik, kolik roste cena silové elektřiny - to je stejné téměř v celé Evropě, kde je trh ještě regulován," vysvětlil Židoň.
ČEZ také koupil od Maďarů za 560 milionů eur sedm procent jejich společnosti, ta si je ale díky opci bude moci během následujících tří let odkoupit za dohodnutou cenu zpět. Většina analytiků nevidí v operaci žádný jiný smysl, než pomoc MOL zkomplikovat nepřátelské převzetí, o něž se od loňska snaží rakouský konkurent OMV.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích
