Hodina pro Zemi byla úspěchem

Za velký úspěch označili ekologové akci Hodina pro Zemi, během níž v sobotu obyvatelé řady měst na celém světě vypnuli na 60 minut proud a přispěli tak svým dílem ke snížení spotřeby energie a k ochraně životního prostředí.

Akce představovala symbolické gesto předcházející světovému summitu o oteplování, který se za devět měsíců sejde v dánské Kodani. Zapojily se do ní stovky milionů lidí. Akce začala na novozélandských Chathamských ostrovech, pokračovala na novozélandské Scottově základně v Antarktidě a dále v australském Sydney.

"Svět řekl ano akci za záchranu klimatu, teď musejí následovat vlády," zdůraznil ve svém prohlášení Světový fond na ochranu přírody den poté, co se do Hodiny pro Zemi zapojili obyvatelé téměř 4000 měst v 88 zemích. Kromě nich ale na hodinu zhasla světla také přes 370 význačných monumentů od pařížské Eiffelovy věže přes pyramidy v egyptské Gíze, římské Koloseum až po newyorský mrakodrap Empire State Building. Světla se zhasínala mezi 20:30 a 21:30 místního času.

Po Sydney se ponořila na hodinu do tmy například slavná lákadla New Yorku - vedle mrakodrapu Empire State i budova Chrysleru, brooklynský most i Manhattan a také ústřední sídlo OSN. Stejný průběh měla akce i v jiných světových metropolích.

Hodina pro Zemi se konala poprvé v roce 2007 v Austrálii, o rok později už se do ní zapojilo na 400 měst ve 35 zemích. Letošní rok je pro další vývoj boje proti globálnímu oteplování považován za mimořádně významný. V prosinci se v Kodani sejdou představitelé mezinárodního společenství, aby se pokusili prodloužit platnost Kjótského protokolu.

Akce Hodina pro Zemi má ale i odpůrce, kteří ji odsuzují jako zbytečný krok. Například dánský vědec Bjorn Lomborg, tvrdí, že svíčky, jimiž účastníci akce danou hodinu svítí, vyprodukují nejméně tolik množství skleníkového plynu jako elektrárny vyrábějící hodinu proud pro žárovky.