Daň poslední záchrany

Uhlíková daň by mohla představovat jeden z posledních způsobů, jak bude v příštích letech vláda Petra Nečase doplňovat z kapes občanů chřadnoucí státní finance. A současně by udržela v platnosti slib, že i za nepříznivé ekonomické situace budou klesat rozpočtové schodky. Nejde o maličkost, v krajním případě by její výnos mohl překročit 15 miliard korun ročně.

Podle oficiálních plánů ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) by uhlíková daň měla do státní kasy od roku 2014 pravidelně posílat necelé dvě miliardy ročně. Ovšem za předpokladu, že zatíží jen spalování uhlí a lehkého i těžkého topného oleje a bude stanovena na relativně nízké úrovni. Tedy ve výši 15 eur za tunu oxidu uhličitého. Cena běžného uhlí by pak stoupla o 17 procent. Tyto "spouštěcí" parametry ale lze snadno měnit. Podle informací týdeníku Ekonom ve hře zůstává pro stát podstatně "výnosnější" varianta, která by v dohledné době zdanila rovněž spotřebu zemního plynu. S tím spojené jeho zdražení by určitě neuvítali ekologové, protože představuje nejčistší fosilní palivo. Při jeho užití se v porovnání s uhlím uvolňuje na jednotku energie jen polovina oxidu uhlíku a i jiných škodlivin je méně.

Jenomže v rozpočtu zeje díra, což nahlodává loňské stanovisko Nečasovy vlády ponechat zemní plyn dočasně mimo záběr uhlíkové daně.

Otázka zní: Kdy? Změnu domácího postoje lze podle informací Ekonomu vytušit z toho, že experti ministerstva životního prostředí přestávají zdanění plynu klást odpor. Resort financí se peněz nechce vzdát také proto, že už jednou musel ustoupit. Loni ministr Kalousek počítal s penězi za prodej části emisních povolenek, nakonec byl nucen - kvůli odporu průmyslové lobby - smířit se pro příští roky s torzem požadovaných prostředků. Znamenalo to oželet skoro 10 miliard korun, a to za situace, kdy peníze již byly do příjmů státního rozpočtu zakomponovány.

Na základě propočtů resortu by se po zdanění zemního plynu, pokud by byl zatížen stejně, jak se o tom ještě před měsícem uvažovalo u uhlí (za hranicí 30 eur za tunu oxidu uhličitého), získalo by se do státního rozpočtu více než 15 miliard korun ročně. To není o mnoho méně než při sjednocení daně z přidané hodnoty na 20 procentech, od něhož si ministerstvo slibuje 19 miliard.

Pravděpodobný je však kompromis a dočasná nižší sazba. Nejčastěji se mluví o tom, že výnos uhlíkové daně by bylo možné nastavit na sedm, či osm miliard.

Resort financí o zdanění zemního plynu uhlíkovou daní nemluví. Jenomže to při neustálých změnách a stále nových analýzách ekonomického vývoje nemusí mnoho znamenat. Proč by ministr Kalousek měl předestírat všechny plány na následující léta už teď?

Reálnost takového kroku lze odhadovat z porovnání zrodu oznámených úspor na důchodech v rozsahu devíti až dvanácti miliard korun. V případě pro veřejnost nepříjemných zpráv melou ministerské mlýny pomalu, ale jistě. O zmrazení důchodů týdeník Ekonom napsal již loni v září, ve chvíli, kdy se o politicky citlivém kroku začalo uvažovat na expertní úrovni. V následujících měsících Kalousek ani jeho náměstci nic takového nezmiňovali, přesto jde najednou o hotovou věc. Což naznačuje, že ani o zatížení zemního plynu uhlíkovou daní se mezi experty nemluví nadarmo.

Váhání ministerstva financí se není co divit: jde o jednu z posledních možností, kdy lze relativně snadno získat do rozpočtu peníze. A ještě to zdůvodnit strachem z globálního oteplování. Na zavedení uhlíkové daně bez jakýchkoli výjimek do roku 2022 stejně naléhá Evropská unie. Při dalších rozpočtových problémech pak zbývají jen majetkové daně, které v porovnání se západoevropskými státy zůstávají v Česku nízké.

Resort i kabinet si nemohou příliš vybírat. Podobně jako v roce 2008 předložily letošní státní rozpočet jako příliš optimistický a založený na předpokladu nereálného dvouprocentního hospodářského růstu. Protože ekonomika neroste prakticky vůbec, musejí ve třech po sobě následujících letech na úsporách a daních najít na 150 miliard korun.

AUTOR: Josef Pravec
redaktor týdeníku Ekonom

Kalouskovy návrhy na stabilizaci rozpočtu
(výběr finančně nejzávažnějších opatření)

Daně
- Sjednocení sazby DPH na 20 procentech, léky, knihy a noviny by zůstaly zdaněny 14 procenty - výnos více než 19 miliard korun
- Zvýšení daně z příjmů fyzických osob z 15 na 16 procent (po zrušení superhrubé mzdy z 19 na 20 procent) - výnos 9 miliard korun
- Zavedení 31procentního (po zrušení superhrubé mzdy 32procentního) zdanění výdělků nad 100 tisíc měsíčně - výnos 3 miliardy korun
- Návrat výdajových paušálů pro živnostníky zpět k roku 2004, tedy k výši 50 procent pro zemědělce a 25 procent pro řemeslníky i ostatní živnosti - výnos 2,1 miliardy korun
- Zrušení zelené nafty pro zemědělce - výnos 1,6 miliardy korun
- Prodej emisních povolenek - výnos 3 miliardy korun

Škrty
- Dočasné zmrazení důchodů od roku 2013 - v roce 2013 by se ušetřilo 12 miliard a o rok později
už 24 miliard korun
- Úspory ve státní správě a na resortech - v roce 2014 by se tak ušetřilo 12 miliard korun

Zdroj: Ministerstvo financí ČR