Tisíce občanů žádají omezení těžby v Českém krasu

Děti Země předaly Ministerstvu životního prostředí Petici pro Český kras a českou krajinu. Jejím hlavním požadavkem je výrazné omezení těžby ve Velkolomu Čertovy schody a v Chráněné krajinné oblasti Český kras. K petici se připojilo na 6393 občanů, z toho 730 lidí přímo z Berounska a stovka občanů obce Tmaň, která je těžbou a zpracováním vápence zasažena v okolí nejvíce. V petičním výboru jsou například ekolog Ivan Dejmal, spisovatel Ludvík Vaculík, hudebník Vladimír Marta, či starostka jedné z dotčených obcí Věra Sklenářová. Mezi signatáři se objevila hudebnice Jana Lewitová, která žije v nedalekých Dobřichovicích.

“Vysokoprocentní vápence z geologicky unikátního koněpruského ložiska jsou Velkolomem Čertovy schody likvidovány pro stavebnictví a odsiřování elektráren, ačkoliv je možné pro tyto účely používat surovinu o horší kvalitě a z jiných lokalit. Celkový objem vytěžené suroviny v CHKO Český kras představuje 2,5-násobek kritického zatížení,” uvádí hlavní důvody petiční akce místopředseda Dětí Země Martin Hyťha.

Poděkování za sběr podpisů patří řadě dobrovolníků a zejména galerii Ivanka ve Svatém Janu pod Skalou, kde přibyla více jak polovina celkového počtu podpisů.

Kontakty:

Martin Hyťha, místopředseda Dětí Země: 377 240 772

Příloha 1: text průvodního dopisu adresovaného ministru životního prostředí Liboru Ambrozkovi

Věc: Petice pro Český kras a českou krajinu

Vážený pane ministře,

obracíme se na Vás s žádostí o vyhovění požadavků petice Pro Český kraj a českou krajinu II., kterou podepsalo k dnešnímu dni 6393 občanů.

            Český kras je podle odborných zdrojů kriticky zatížen těžbou a tento stav je označován za výrazně nepříznivý[1]. Kromě mnoha dalších nepříznivých vlivů postihuje těžba ničivě sféru horninového prostředí, kde dochází k nevratným a nenapravitelným škodám. Zejména v případě koněpruského ložiska, které je těženo v lomech Velkolom Čertovy schody a Homolák (dobývací prostory Koněprusy a Suchomasty I.), dochází k postupné likvidaci světového geologického a  paleontologického unikátu[2]. Domníváme se, že jde o značně opomíjený problém, ačkoliv některá východiska se již v minulosti objevila, například návrh na odpis zásob části dobývacího prostoru Koněprusy a Suchomasty I. na území II. zón CHKO. Bohužel tento záměr se však nepodařilo dotáhnout do konce, ale co hůř, ani jiným způsobem zajistit ochranu vysoce cenné lokality. Nutno dodat, že řada dalších nadějných kroků ze strany státní správy (např. pokus o vyhlášení přírodní rezervace Voskop) zůstala bez úspěchu. Zabránění výstavbě cementárny u Tmaně tak můžeme považovat za ojedinělý optimistický moment ve vývoji posledních let v ochraně přírody předmětného území.

            Přesto se domníváme, že je na státní správě využít současných nástrojů, které předpokládají současnou situaci řešit a zejména do budoucna ochranu koněpruského ložiska zajistit. Jde například o surovinovou politiku, která vybízí k omezení těžby nerostných surovin v chráněných oblastech. Přičemž právě Český kras je v tomto ohledu postižen nejhůř a několikanásobně více ze všech CHKO[3]. Obecně nedostatek k řešení problému však spatřujeme na mnoha úrovních. Například v materiálu Strategie udržitelného rozvoje ČR se pojem horninové prostředí vůbec nevyskytuje. Naopak by na nejím základě bylo možné řešit nehospodárné využívání vysokoprocentních vápenců.

            Věříme, že požadavky petice jsou v souladu s cíli státní ochrany přírody a životního prostředí ČR a že pomohou v dosahování těchto cílů.

            Přejeme Vám mnoho úspěchů ve Vaší práci.

            S pozdravem

Martin Hyťha

místopředseda DZ

Příloha 2: Text petice Pro Český kras a českou krajinu II.

Chráněná krajinná oblast Český kras je územím vysoké přírodovědné hodnoty, útočištěm mnoha ohrožených druhů rostlin a živočichů, domovem lidí i cílem rekreantů a turistů.

Vážnou hrozbu pro tuto krajinu představuje zejména Velkolom Čertovy schody, který se nachází v jedné z nejcennějších částí Českého krasu, poblíž Koněprus. V těsném sousedství lomu jsou národní přírodní památky a rezervace, mimo jiné návrší Zlatého koně se slavnými Koněpruskými jeskyněmi.

Tisíce návštěvníků těchto jeskyní mohou vidět největší vápencový lom v ČR a nenávratně vydrancovanou a zničenou původní krajinu. U Čechů to snad vzbudí smutek, v zahraničních turistech podiv na tím, jak se necháváme připravovat o přírodní bohatství. Zdejší vápence totiž dosahují mimořádné kvality a toto ložisko je světovým unikátem. Surovina je přitom využívána nehospodárně.

Současný lom zabírá čtvrtinu plochy dobývacího prostoru, tedy prostoru možné těžby. Je naší povinností usilovat o zachování zbylé přírody a zastavení postupu Velkolomu Čertovy schody. Ten ale není jediným problémem, nadměrnou těžbou je postižena celá chráněná oblast Český kras i další místa naší země.

Proto požadujeme:

·       Významné omezení těžby v chráněné krajinné oblasti Český kras a provedení revize dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území

·       Provedení odpisu zásob (vyloučení další těžby) na území I. a II. zón chráněné krajinné oblasti a zvláště chráněných území z dobývacího prostoru Koněprusy a Suchomasty I.

·       Dodržování Ústavy České republiky ve smyslu šetrného využívání nerostných surovin

·       Moratorium na výstavbu nových a rozšiřování stávajících zpracovatelských kapacit (zejména cementáren a vápenek), které by narušovaly přírodu Českého krasu.

Dále požadujeme, aby byla provedena revize všech dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území v celé ČR, které zasahují do chráněných krajinných oblastí.

[1] např. Ročenka Geofondu ČR 2003 a předchozí roky

[2] Memorandum o využití a ochraně hodnotných vápenců v koněpruské oblasti na Berounsku

prof. RNDr. Ivo Chlupáč, DrSc.

[3] Podle Geofondu ČR byl např. v roce 2002 představovalo v Českém krasu zatížení těžbou 24 953 t/km², zatímco v druhé nejpostiženější CHKO Blanský pouze 2 797 t/km². Za kritickou je přitom označena hranice 10 000 t/km². V absolutních číslech se pak nejvíce surovin vytěžilo opět v Českém krasu (3 193 t), dále v V Třeboňsku (1 621 t) a v Českém Středohoří (1 111 t).