Kamov Ka-32 (`Helix C´)

Typ: víceúčelová civilní modifikace vojenského námořního pátracího/záchranného vrtulníku Ka-27PS

Určení: pátrací a záchranná činnost na moři, ledovcový průzkum v součinnosti s konvoji námořních plavidel s ledoborcem v čele, vykládání a nakládání námořních plavidel, doprava osob, přeprava nákladu, odsun raněných, působení v roli "vzdušného jeřábu" při složitých stavebních montážních a demontážních pracích, hašení lesních požárů a hlídková činnost

Odlišnosti modelu Ka-32S od typu Ka-27PS:

- instalace radiolokátoru typu Osminog-PS-32 na místo typu Osminog-PS v nezměněném radomu, jenž se nachází pod přídí trupu

- instalace civilního avionického vybavení na místo vojenského

- absence zkosené ploutvové antény, která se nacházela na břiše trupu přímo za pravou vzpěrou příďového podvozku, válcovitého krytu s navigační anténou, jenž byl umístěn na hřbetu trupu přímo za hřídelí nosných rotorů, pouzdra s bójemi-rádiomajáky systému Prizyv-M, které se nacházely pod ocasním nosníkem, a závěsníku typu KD-2-323 osvětlovacích pumy řady OMAB, jenž byl připevněn k pravému boku trupu v oblasti přímo za hlavním podvozkem

Historie: Na základě úspěchu palubního protiponorkového vrtulníku typu Ka-27 a jeho pátracího-záchranného variantu Ka-27PS, který byl vyráběn od konce roku 1977 závodem v Kumertau výhradně pro potřeby VMF, se tento stroj ještě na konci roku 1979 dostal do středu pozornosti civilního Aeroflotu. Ten v něm totiž shlédl ideální platformu pro průzkumný systém, který slouží pro monitorování pohybu ledových ker a měření tloušťky ledové pokrývky v Severním ledovém oceánu pomocí radiolokátoru za účelem zvolení nejvíce vhodné trasy pro plavbu konvojů námořních plavidel s ledoborcem v čele. V této souvislosti se OKB N.I. Kamova rozhodla pro vývoj hned dvou civilních modifikací původně ryze vojenského Ka-27, a to již zmíněného palubního modelu pro ledovcový průzkum a pátrací/záchrannou činnost na moři, jenž následně vešel ve známost jako Ka-32S, a "pozemního" modelu, který obdržel označení Ka-32T a mohl zastávat roli dopravního stroje, nákladního stroje nebo tzv. "vzdušného jeřábu". První prototyp civilního vrtulníku Ka-32 poprvé vzlétl ve dni 8. října 1980 a zpočátku zkušebního programu létal v úpravě blízké modelu Ka-32S. Na Pařížské Airshow, jenž se konala v roce 1985, byl však široké veřejnosti prezentován jako Ka-32T, který se vyznačuje absencí příďového radomu radaru a bočních krytů s nafukovacími plováky. Státní zkoušky prototypu Ka-32 byly ukončeny v roce 1983. Poté se tento stroj zapojil do rozsáhlých provozních zkoušek, které probíhaly až do roku 1987. Mezitím, v roce 1985, byl tento typ vrtulníku zaveden do výrobního programu závodu KumAPP v Kumertau. Jako první se zde přitom v roce 1986 plné produkce dočkal "pozemní" model Ka-32T. Plná produkce námořního Ka-32S byla zahájena rok nato. Vůbec první exemplář posledně zmíněné modifikace přitom poprvé vzlétl v roce 1983. Protože bylo OKB N.I. Kamova více než zřejmé, že východní trhy nebudou pro zajištění další existence postačovat, ještě v roce 1990 se pustila do prací na exportní modifikaci modelu Ka-32T, která vešla ve známost jako Ka-32A a na rozdíl od všech předchozích verzí tohoto stroje byla navržena tak, aby splňovala požadavky ruských (NLG-32-29/-32-33) i amerických standardů (FAR 29). Jelikož byly všechny předchozí vrtulníky značky Kamov postaveny dle sovětských civilních a vojenských norem, zmíněný výrobce po předchozím neúspěchu ve vyjednávání s několika západními výrobci k vývoji modelu Ka-32A přizval dvojici amerických expertů na civilní letecké předpisy. První prototyp tohoto stroje poprvé vzlétl v září 1990. Jeho certifikační zkoušky se rozeběhly v polovině roku 1991. Zatímco ruský certifikát o letové způsobilosti obdržel v červnu 1993, americký dva roky nato. Do výrobního programu závodu KumAPP z Kumertau byl vrtulník typu Ka-32A zařazen v roce 1994. Odpovědí na skutečnost, že certifikace modelu Ka-32A dle FAR 29 měla jen velmi omezené trvání, se stal Ka-32A11BC. Ten přitom vznikl z podmětu kanadské společnosti VIH Logging (největší provozovatel vrtulníků na severoamerickém trhu), jenž na základě nanejvýš kladných zkušeností s modelem Ka-32A (schopnost dostat do vzduchu o 1 t více vážící náklad v podvěsu při 70%-ních nákladech v porovnání s typem S-61), který získala na konci 90. let v jednom exempláři, projevila o tento typu vrtulníku mimořádný zájem. První exemplář vrtulníku Ka-32A11BC vznikl přestavbou Ka-32A a certifikát dle FAR-29 obdržel ve dni 11. května 1998. Přestože tento model vznikl na základě požadavků kanadské společnosti VIH, brzy si našel cestu i k západoevropským provozovatelům vrtulníkové techniky. Až do 28. září 2009, kdy mu byl vystaven evropský certifikát EASA, mohl být ale na území EU využíván pouze pro speciální úkoly, jako hašení lesních požárů či provádění složitých montážních prací v zájmu státu. Protože vrtulníky řady Ka-32 disponují díky vynikajícím výkonům a přijatelné pořizovací ceně značným obchodním potenciálem a navíc nyní díky omezeným objednávkám bitevních Ka-50/-52 ze stany VVS představují většinu obratu JSC N.I. Kamova, ve výrobním programu závodu KumAPP se s nimi počítá i v několika následujících desetiletích. V této souvislosti se zmíněná konstrukční kancelář pustila do vývoje pokročilého modelu Ka-32A11M, který počítá s tzv. "skleněným kokpitem" a díky novým motorům a novému reduktoru bude disponovat schopností přepravy až 5,5 t (na místo 5 t) vážícího břemene v podvěsu. Letové zkoušky prvního prototypu tohoto modelu by se přitom dle nynějších plánů měly rozeběhnout již v roce 2012.

Verze:

Ka-32 - prototypová modifikace vrtulníku Ka-32. Jediný exemplář tohoto modelu zpočátku zkušebního programu létal s instalací polokapkovitého radomu radiolokátoru typu Osminog-PS-32 pod přídí trupu a hranatých krytů nafukovacích plováků na bocích trupu před hlavním podvozkem, jako budoucí námořní Ka-32S. Později byl ale vyjmutím zmíněných prvků upraven do podoby blízké "pozemnímu" Ka-32T.

Ka-32T - nákladní modifikace vrtulníku Ka-32 uzpůsobená pro přepravu 16-ti osob či 3 700 kg nákladu uvnitř nákladové kabiny nebo 5 000 kg nákladu ve vnějším podvěsu pod trupem. Od námořního Ka-32S lze přitom rozpoznat díky absenci příďového polokapkovitého krytu radiolokátoru, bočních úchytů pro pouzdra s nafukovacími plováky, palubního jeřábu LPG-300 a vyhledávacích světlometů. Sériová výroba tohoto modelu se rozeběhla v roce 1986.

Ka-32S (`Helix C´) - palubní modifikace vrtulníku Ka-32 určená primárně pro pátrací a záchrannou činnost na moři, ledovcový průzkum v součinnosti s konvoji námořních plavidel s ledoborcem v čele a vykládání a nakládání námořních plavidel. Ka-32S se vyznačuje instalací radaru typu Osminog-PS-32 (`Splash Drop´) v příďovém polokapkovitém radomu, úchytů pro pouzdra s nafukovacími plováky na bocích trupu v oblasti přímo před hlavním podvozkem, jeřábu LPG-300 s nosností 300 kg u nákladových vrat, které se nacházejí na levoboku v oblasti za záďovým podvozkem, a vyhledávacích světlometů. Tento model je vyráběn od roku 1987 a operuje zejména z palub ledoborců plavících se ve vodách Severního ledového oceánu.

Ka-32SI - speciální modifikace palubního vrtulníku Ka-32S určená pro provádění geofyzikálního průzkumu. Ka-32SI se vyznačuje instalací závěsníků, na které se umisťují dvě protáhlé krabicovité přídavné palivové nádrže, na bocích trupu v oblasti přímo nad kryty palivové nádrže č.5 alá Ka-27PSD a jeho specializované vybavení se sestává z vlečného detektoru magnetických anomálií (ten je v klidové poloze obdobně jako v případě protiponorkového Ka-27 zavěšen pod břichem ocasního nosníku) a podvodní videokamery s vlastním pohonným systémem v podobě miniaturního vodního šroubu a dálkovým ovládáním s přenosem naváděcích povelů prostřednictvím kabelu. Jediný exemplář tohoto modelu vznikl úpravou sériového Ka-32S a pro zmíněný účel sloužil až do roku 2006. Poté byl přestavěn na vodní bombardér.

Ka-32A - exportní modifikace vrtulníku Ka-32T s novým avionickým vybavením, vylepšenými pohonnými jednotkami typu TV3-117VMA na místo TV3-117VM a vypouklým oknem v levých dveřích kabiny posádky na místo plochého. Na přání zákazníka lze tento model vybavit též elektricky ovládaným jeřábem typu LPG-300 s nosností 300 kg a pouzdry s nafukovacími plováky z námořního Ka-32S. Ka-32A přitom na rozdíl od všech předchozích modifikací vrtulníku Ka-32 splňuje požadavky na letovou způsobilost dle ruských i amerických standardů. První prototyp tohoto stroje poprvé vzlétl v září 1990. Jeho certifikační zkoušky se rozeběhly v polovině roku 1991. Zatímco ruský certifikát o letové způsobilosti obdržel v červnu 1993, americký dva roky nato. Do výrobního programu závodu KumAPP z Kumertau byl vrtulník typu Ka-32A zařazen v roce 1994.

Ka-32K - speciální modifikace vrtulníku Ka-32T zastávající roli "vzdušného jeřábu" při složitých montážních a demontážních stavebních pracích. Vrtulník typu Ka-32K se vyznačuje vestavbou polozatažitelné bohatě prosklené hranaté gondoly s kabinou operátora/druhého pilota do břicha zadní části trupu. Ta je přitom vybavena druhým řízením (elektro-impulsní řízení FBW propojené se standardním mechanickým řízením umístěným ve standardní pilotní kabině) a displeji dvou TV kamer, které monitorují vně přepravovaný náklad. Dále je tento model vybaven speciálním systémem, jenž snižuje vibrace draku v režimu visení. Jediný exemplář "vzdušného jeřábu" Ka-32K vznikl konverzí sériového Ka-32T, poprvé vzlétl ve dni 28. prosince 1991 a široké veřejnosti se prvně představil v roce 1992 na airshow ILA-92 v Berlíně. Kariéru tohoto stroje ale již ve dni 22. října 2005 předčasně ukončila srážka s dráty vysokého napětí.

Ka-32A1 - speciální požární modifikace vrtulníku Ka-32A, která slouží pro boj s požárem ve vrchních patrech výškových budov, na palubě ropných tankerů, v chemickém a ropném průmyslu a v oblastech těžby ropy a zemního plynu, pro boj s lesními požáry a pro provádění evakuací osob z výškových budov. Tento model vznikl v roce 1993 v počtu dvou exemplářů na základě požadavku Moskevské radnice. viz. samostatný text

Ka-32A2 - speciální policejní modifikace vrtulníku Ka-32A, která slouží pro boj se skupinami zločinců, pro vyhledávání a sledování kradených automobilů, pro vysazování jednotek zvláštního určení a pro přepravu personálu a nákladu. Jediný exemplář tohoto modelu vznikl v roce 1995 úpravou sériového Ka-32A na základě požadavku Moskevské radnice. viz. samostatný text

Ka-32A3 - speciální modifikace vrtulníku Ka-32A Ministerstva pro mimořádné situace Ruské federace (MČS) určená pro pátrací a záchrannou činnost při katastrofách velkého rozsahu. Takto byly pro potřeby Ruského MČS modifikovány nejméně dva Ka-32A.

Ka-32A12 - exportní modifikace vrtulníku Ka-32A se zlepšenou provozní spolehlivostí. Tento model vznikl na základě zadání švýcarské společnosti Heliswiss v počtu dvou exemplářů. V roce 1996 ale obdržel pouze provizorní Švýcarský certifikát o letové způsobilosti, který byl platný pouhých 18 měsíců. Tato doba měla přitom JSC N.I. Kamova postačit na vyladění zjištěných nedostatků.

Ka-32A11BC - exportní modifikace vrtulníku Ka-32A se zlepšenou provozní spolehlivostí. Tento model vznikl na základě zadání kanadské společnosti VIH Logging. Certifikát o letové způsobilosti dle FAR 29 přitom obdržel 11. května 1998. V tom samém roce zmíněný provozovatel převzal jeden a rok nato další dva sériové Ka-32A11BC. Přestože tento model vznikl dle požadavků kanadské společnosti VIH, brzy si našel cestu i k západoevropským provozovatelům vrtulníkové techniky.

Ka-32AO - pokročilá modifikace vrtulníku Ka-32T. Tento model vznikl hned ve třech úpravách, z nichž ta první slouží pro přepravu nákladu, druhá pro pátrací/záchranné operace a třetí pro působení v roli "vzdušného jeřábu". Certifikát o letové způsobilosti přitom vrtulník typu Ka-32AO obdržel ve dni 4. srpna 2000. Poté byl začleněn do nabídky výrobce jako modernizační program starších Ka-32T.

Ka-32TM - neozbrojená civilní nákladní modifikace vrtulníku Ka-29. Tento model se od svého vojenského protějšku odlišuje instalací nevelkých hranatých okének na bocích přídě trupu, které zajišťují pilotovi lepší výhled směrem dolů, a absencí kompletního zbraňového systému a obranných prostředků. Jeden takto modifikovaný Ka-29 ze stavu Ukrajinského námořnictva byl prodán kolem roku 2000 bulharské společnosti Scorpion Air.

Ka-32A4 - vojenská modifikace vrtulníku Ka-32A pro pátrací a záchrannou činnost (SAR) s avionikou izraelské (IAI) a jihokorejské provenience (LG International). Tento model vznikl na základě zadání Jihokorejského vojenského letectva. První ze sedmi objednaných exemplářů přitom zmíněný zákazník převzal ve dni 22. června 2004. Celý kontrakt byl splněn na počátku roku 2006. Jihokorejské vojenské letectvo přitom pro tento typ používá označení HH-32A.

Vyrobeno: 184 sériových strojů všech verzí

Uživatelé: Alžír (Ka-32S/T), Belgie (Ka-32T) Bulharsko (Ka-32A/AO/S/T/TM), Indonésie, Irán, Japonsko (Ka-31A11BC), JAR (Ka-32S/T), Jižní Korea (Ka-32A/A4/S/T), Jemen (Ka-32S) Kanada (Ka-32A/A11BC), Kolumbie (Ka-32T), Kuba, Laos (Ka-32T), Maďarsko (Ka-32T), Malajsie, Německo (Ka-32T), Nový Zéland (Ka-32S), Papua Nová Guinea (Ka-32S/T), Portugalsko (Ka-32A11BC), Rusko, Španělsko (Ka-32A11BC/T), Švýcarsko (Ka-32A/A12/T), Tchaj-wan (Ka-32A11BC), Ukrajina (Ka-32T/TM) a USA (Ka-32T/S)

Ka-32T

Posádka: pilot a druhý pilot/navigátor

Pohon: dva turbohřídolevé motory Izotov TV3-117VM s max. výkonem po 2 225 hp

Kapacita: 16 osob, 10 sedících či 4 ležící ranění nebo náklad do celkové hmotnosti 3 700 kg, přepravovaný v nákladové kabině s rozměry 4,52 m x 1,30 m x 1,32 m, nebo náklad do celkové hmotnosti 5 000 kg, přepravovaný ve vnějším podvěsu pod trupem