Klimatologické nesmysly a realita

Pan Bedřich Moldan uvedl (HN 11. 12. 2009), že zaznamenáváme větší množství extrémních jevů, povodní a hurikánů. Ano, zažili jsme v posledních 15 letech zvýšenou četnost povodní, ale ne až tak odlišnou od druhé poloviny 19. století. Zcela zavádějící je však tvrzení pana profesora o hurikánech. Ani poslední zpráva IPCC nepřipouští zvýšenou četnost hurikánů, nanejvýše uvádí, že by se mohl zvýšit podíl těch nejsilnějších, potvrzení čehož nějakou chvíli potrvá.

Zajímavější než předpovědi, ověřitelné někdy za dvacet či padesát let, jsou však údaje o aktuální aktivitě tropických cyklon, která je podle R. Maueho z Floridské státní univerzity nejnižší za posledních třicet let. Samozřejmě, může to být přechodný výkyv, ale nedovedu si představit ten mediální cirkus, kdyby tomu bylo naopak a aktivita hurikánů by vrcholila. Viz www.coaps.fsu.edu

Dále by si pan profesor mohl přečíst některé z uniklých mailů, jejichž autory tak obhajuje. Nebyly to nějaké hrátky se stupnicemi, ale je možné doložit snahy o vyřazení nepohodlných článků ze zprávy IPCC, kádrování redakčních rad vědeckých časopisů, odmítání poskytnutí základních dat a metod, na nichž má být založen objektivní a transparentní vědecký proces. Např. je dokumentován úmysl zatajit pokles tzv. proxy dat, pomocí kterých se odhaduje klima v minulých staletích. Pokud by se tyto skutečnosti uvedly v plném rozsahu, nemohlo by se tvrdit s tak velkou jistotou, že právě a pouze nyní zažíváme bezprecedentní nárůst teploty, nemající v minulosti obdoby. Z mailů vyplývá, že si těchto nepříjemných skutečností někteří klimatologové, zejména M. Mann a P. Jones, byli velmi dobře vědomi, a tak problém divergence vyřešili "trikem", nepohodlná data prostě vymazali.

Jednoznačně se ale s panem profesorem shoduji, že, cituji, "při boji proti změně klimatu se dělá přirozeně spousta nesmyslů". Opravdu považuji za nesmyslné třeba to, aby byl občan nucen povinně používat elektřinu ze solárních článků za cenu, která je dvanáctkrát vyšší než elektřina z Temelína, a navíc je k dispozici jenom při slunečním svitu.

Nejsou ale tyto nesmysly způsobeny pod vlivem nekriticky přijatých závěrů jisté skupiny klimatologů, přespříliš unesených svou vizí "záchrany" klimatu? Konsenzus, kterým se zastánci tvrdých opatření proti emisím antropogenních skleníkových plynů tak ohánějí, se při přečtení uvedených mailů nezdá být tak pevným, jak je předkládáno...

Společnost by měla být připravena nejen na oteplování, ale i na poněkud jiný výkyv: po monstrózním výbuchu sopky Tambora v roce 1815 nastalo takové ochlazení, že následujícího roku v severní Americe sněžilo i v červnu a chladné počasí mělo na velké části světa katastrofální účinky na úrodu. Neměli bychom mít na paměti také tyto scénáře?

Milan Šálek, meteorolog