Hluk je nepříjemný soused III.

Dveře jako příčka

Dveře se z hlediska zvukově izolačních vlastností chovají podobně jako jednoduchá příčka. Jejich neprůzvučnost záleží na plošné hmotnosti křídla v kg/m2. To znamená, že čím jsou dveře těžší, o to větší je jejich neprůzvučnost. K běžným účelům postačí, aby se střední stupeň vzduchové neprůzvučnosti pohyboval v rozmezí 20 až 25 dB, to vyžaduje hmotnost křídla alespoň 25 kg/m2.



Při požadavcích na vyšší vzduchovou neprůzvučnost je nutné volit větší plošnou hmotnost dveřních křídel anebo dvojité dveře se dvěma samostatnými dveřními zárubněmi, se speciální úpravou těsnění stykové spáry mezi zárubní a dveřním křídlem. Zvláštní pozornost je třeba věnovat úpravě prahu a druhu kování. Rovněž je potřeba přihlížet ke způsobu zabudování do stavební konstrukce, k dotěsnění obvodové spáry mezi zárubní a dveřním křídlem. Zvukově izolační schopnost se obvykle zvýší dodatečným těsněním z měkké pryže. Také okna musí z hlediska akustiky odpovídat konkrétním požadavkům. Zvukově izolační účinnost okna závisí na způsobu osazení do stavební konstrukce a konstrukčním uspořádání.

Při osazování oken je nutno vyloučit spáry mezi rámy i mezi jednotlivými částmi oken. V místech, kde se dá očekávat průchod vzduchu ve spárách, je vhodné tyto spáry vytvořit s náhlými změnami průřezové plochy ve směru pohybu vzduchu. Podobně jako u dveří závisí vzduchová neprůzvučnost okna na hmotnosti okenního křídla, tedy tloušťce skla a tloušťce vzduchové mezery mezi okenními křídly. Nejvyšší účinnost vzduchové mezery se jeví v tloušťce 10 až 15 cm. K běžným účelům stačí v běžné obytné zástavbě dvojitá nebo zdvojená dobře utěsněná okna. Při očekávané větší hlukové zátěži je nutné volit náročnější konstrukci oken, například kombinovat tloušťku skel, volit vícenásobné zasklení, upravit tloušťku vzduchových mezer a podobně.

Autor: Daniela LORENCOVÁ
http://bydleni.centrum.cz