Socialismus a ekologismus
Před sto lety bylo v lepších kruzích skoro nemyslitelné distancovat se od
socialismu. Dotyčný riskoval repliku, že pokud odmítá socialismus, nutně tím
podporuje chudobu, nutně si přeje houfy chudých vdov, otrhaných a hladových
sirotků a nemocných starých lidí táhnoucí ulicemi měst. Těžké to měl ten, kdo
tvrdil, že socialismus nezvýší blahobyt a že receptem na potření bídy je
svobodné podnikání. Stejně na tom je ten, kdo dnes tvrdí, že realizace módních
ekologických konceptů nejen zastaví ekonomický růst a přivodí zchudnutí celé
společnosti, ale navíc poškodí i přírodu a zdravé prostředí. Důkazem je text
aktivisty hnutí Duha Vojtěcha Koteckého (MFD, 19. 3.), který zaměřil svůj hněv
proti programovému dokumentu \"ODS volí prostředí pro život.\" Už titulkem
\"ODS: toxické látky, smog a skládky\" navozuje dojem, že pokud ODS nesdílí
názory ekologických radikálů, nutně musí chtít prostředí naplněné jedy,
zplodinami a odpadky. Nechápe, že stejně jako člověk, který odmítal socialismus
nikoli z asociálních a nehumánních důvodů ale právě proto, že chtěl chudým
vrstvám upřímně pomoci, tak i člověk, který odmítá zelenou ideologii, si nemusí
libovat ve špíně, ale spíše zastává přesvědčení, že k zdravějšímu a čistšímu
prostředí vedou jiné cesty, než které nabízejí milovníci regulací, zákazů, kvót
a šikanování. Kotecký posuzuje vztah ODS k přírodě podle vlastních kritérií.
Vybírá si hlasování o poplatcích elektráren za emise, o nových standardech
čistoty vzduchu, o zákonu nutícím výrobce montovat do továren nejčistší dostupné
technologie, o vynětí některých částí Šumavy z režimu znemožňujícího
hospodaření, o povinnosti výrobců plastových
[https://www.kamsnim.cz/categories/plast] lahví starat se o odpadky zákazníků, o
možnosti zelených aktivistů mít práva orgánů státní správy, o ochraně orné půdy
před zástavbou. Nabízím jiné kriterium: výsledky. V době, kdy byla ODS ve vládě,
se životní prostředí zlepšilo tak dramatickým způsobem, jak se v jiných zemích
nepodařilo za celé generace. A proč? Odstraněním plánovitého hospodářství se
přestalo vyrábět a přepravovat zbytečné zboží a ničit tak materiál a marně
spotřebovávat energii, narovnáním cen se obrovským způsobem snížila energetická
a surovinová náročnost hospodářství (energetická klesla v letech 1990-1999 o 30
%) a vzácné statky se staly méně dostupnými, posílením vlastnických vztahů se
zvýšila motivace pečovat o zdroje, zavedením konkurenčního prostředí se zvýšil
zájem o demonstrativní šetrnost nebo recyklované materiály. Výskyt nemocí
způsobených špatnou kvalitou prostředí se rapidně snížil, poklesla prašnost (od
roku 1990 do roku 2000 více než jedenáctkrát!), emise kysličníku siřičitého ve
vzduchu (v devadesátých letech poklesly více než sedmkrát), zlepšila se kvalita
vod (množství vypouštěných odpadních vod se snížilo o 33 %), do kterých se
vrátily dříve nevídané druhy živočichů. Pan Kotecký si neumí představit ochranu
přírody jinak, než byrokratickými omezeními a postihy. Proto sleduje svá
oblíbená hlasování. Kdyby ho zajímal reálný efekt, zjistí si skutečná data a pak
se snad začne zajímat, co za nimi stojí. Pak by možná sledoval jiná hlasování,
hlasování, která nekřičí svou zelenou barvou. Třeba hlasování o opatřeních
posilujících konkurenci, působení cen a trhu a posilujících vlastnická práva.
Tato opatření totiž fungují a jsou k přírodě přátelská. Jenže panu Koteckému
nejde o přírodu. Jde mu o politiku. Přeje si vidět ODS vystrčenou za hranicemi
vlivu a moc v ruku triumvirátu Marvanová, Svoboda a Špidla. Nevím, kde objevil
zelené ledví Marvanové a Svobody a co se Špidly týče, nevadí mu, že za vlády
ČSSD klesly výdaje na ochranu přírody oproti polovině devadesátých let skoro na
třetinu a že rychlost čištění prostředí pro náš život se poslední léta zpomalila
až k zastavení. Pane Kotecký, vážně si myslíte, že lidé, kteří si o metodách
ochrany přírody myslí cosi jiného než vy, musejí být nutně ropáci? Ladislav Jakl
publicista, šéfporadce předsedy sněmovny Zdroj: Neviditelný pes
Před sto lety bylo v lepších kruzích skoro nemyslitelné distancovat se od socialismu. Dotyčný riskoval repliku, že pokud odmítá socialismus, nutně tím podporuje chudobu, nutně si přeje houfy chudých vdov, otrhaných a hladových sirotků a nemocných starých lidí táhnoucí ulicemi měst. Těžké to měl ten, kdo tvrdil, že socialismus nezvýší blahobyt a že receptem na potření bídy je svobodné podnikání.
Stejně na tom je ten, kdo dnes tvrdí, že realizace módních ekologických konceptů nejen zastaví ekonomický růst a přivodí zchudnutí celé společnosti, ale navíc poškodí i přírodu a zdravé prostředí. Důkazem je text aktivisty hnutí Duha Vojtěcha Koteckého (MFD, 19. 3.), který zaměřil svůj hněv proti programovému dokumentu \"ODS volí prostředí pro život.\" Už titulkem \"ODS: toxické látky, smog a skládky\" navozuje dojem, že pokud ODS nesdílí názory ekologických radikálů, nutně musí chtít prostředí naplněné jedy, zplodinami a odpadky. Nechápe, že stejně jako člověk, který odmítal socialismus nikoli z asociálních a nehumánních důvodů ale právě proto, že chtěl chudým vrstvám upřímně pomoci, tak i člověk, který odmítá zelenou ideologii, si nemusí libovat ve špíně, ale spíše zastává přesvědčení, že k zdravějšímu a čistšímu prostředí vedou jiné cesty, než které nabízejí milovníci regulací, zákazů, kvót a šikanování.
Kotecký posuzuje vztah ODS k přírodě podle vlastních kritérií. Vybírá si hlasování o poplatcích elektráren za emise, o nových standardech čistoty vzduchu, o zákonu nutícím výrobce montovat do továren nejčistší dostupné technologie, o vynětí některých částí Šumavy z režimu znemožňujícího hospodaření, o povinnosti výrobců plastových lahví starat se o odpadky zákazníků, o možnosti zelených aktivistů mít práva orgánů státní správy, o ochraně orné půdy před zástavbou.
Nabízím jiné kriterium: výsledky. V době, kdy byla ODS ve vládě, se životní prostředí zlepšilo tak dramatickým způsobem, jak se v jiných zemích nepodařilo za celé generace. A proč? Odstraněním plánovitého hospodářství se přestalo vyrábět a přepravovat zbytečné zboží a ničit tak materiál a marně spotřebovávat energii, narovnáním cen se obrovským způsobem snížila energetická a surovinová náročnost hospodářství (energetická klesla v letech 1990-1999 o 30 %) a vzácné statky se staly méně dostupnými, posílením vlastnických vztahů se zvýšila motivace pečovat o zdroje, zavedením konkurenčního prostředí se zvýšil zájem o demonstrativní šetrnost nebo recyklované materiály.
Výskyt nemocí způsobených špatnou kvalitou prostředí se rapidně snížil, poklesla prašnost (od roku 1990 do roku 2000 více než jedenáctkrát!), emise kysličníku siřičitého ve vzduchu (v devadesátých letech poklesly více než sedmkrát), zlepšila se kvalita vod (množství vypouštěných odpadních vod se snížilo o 33 %), do kterých se vrátily dříve nevídané druhy živočichů.
Pan Kotecký si neumí představit ochranu přírody jinak, než byrokratickými omezeními a postihy. Proto sleduje svá oblíbená hlasování. Kdyby ho zajímal reálný efekt, zjistí si skutečná data a pak se snad začne zajímat, co za nimi stojí. Pak by možná sledoval jiná hlasování, hlasování, která nekřičí svou zelenou barvou. Třeba hlasování o opatřeních posilujících konkurenci, působení cen a trhu a posilujících vlastnická práva. Tato opatření totiž fungují a jsou k přírodě přátelská.
Jenže panu Koteckému nejde o přírodu. Jde mu o politiku. Přeje si vidět ODS vystrčenou za hranicemi vlivu a moc v ruku triumvirátu Marvanová, Svoboda a Špidla. Nevím, kde objevil zelené ledví Marvanové a Svobody a co se Špidly týče, nevadí mu, že za vlády ČSSD klesly výdaje na ochranu přírody oproti polovině devadesátých let skoro na třetinu a že rychlost čištění prostředí pro náš život se poslední léta zpomalila až k zastavení.
Pane Kotecký, vážně si myslíte, že lidé, kteří si o metodách ochrany přírody myslí cosi jiného než vy, musejí být nutně ropáci?
Ladislav Jakl publicista, šéfporadce předsedy sněmovny
Zdroj: Neviditelný pes
Sdílet článek na sociálních sítích