Příprava České republiky na využívání strukturálních fondů

Česká republika bude mít po vstupu do Evropské unie možnost získat prostředky ze strukturálních fondů v rámci Cíle 1 celkem v sedmi regionech soudržnosti (NUTS II) - Střední Čechy, Severozápad, Jihozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Morava a Moravskoslezsko. Praha bude způsobilá pro získání prostředků v rámci Cíle 2 (vymezené území hlavního města s max. 31 % trvale bydlících obyvatel) a Cíle 3 (celé území města). Pro všechny regiony České republiky budou k dispozici iniciativy Společenství INTERREG a EQUAL. Kromě toho bude celé území republiky způsobilé pro podporu z Fondu soudržnosti. Základním dokumentem pro poskytování podpory v rámci Cíle 1 strukturální politiky EU je Národní rozvojový plán (NRP). Tento dokument se komplexně zaměřuje na oblast hospodářské a sociální soudržnosti v regionech soudržnosti Cíle 1 (tj. kromě Prahy). Navazujícími programovými dokumenty v regionech způsobilých pro zařazení do Cíle 1 jsou operační programy. V České republice bylo rozhodnuto o zpracování následujících 5 operačních programů – Průmysl a podnikání, Infrastruktura (sektor dopravy a životního prostředí), Rozvoj lidských zdrojů , Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství a Společný regionální operační program. Konečnou verzi NRP předložila Česká republika Evropské komisi ke schválení 3. března 2003. V letech 2004 - 2006 bude mít ČR na základě tohoto dokumentu možnost získat přes 2,1 mld. euro. Předpokladem pro využití těchto prostředků je dostatek kvalitně připravených projektů a zajištění prostředků na spolufinancování. V případě projektů na využití strukturálních fondů je totiž možné z EU získat až 75 % celkových nákladů , v případě projektů na využití Fondu soudržnosti dokonce až 85 %. Na spolufinancování tak bude potřeba minimálně 18 mld. Kč . Společně s Národním rozvojovým plánem byly počátkem března předány dva z celkem pěti operačních programů, tj. dokumentů, které podrobně definují podporované oblasti a způsob jakým bude možno tuto podporu získat. Byly předány operační programy pro oblast lidských zdrojů a zemědělství. Následně byly 15. dubna 2003 Evropské komisi předloženy zbývající operační programy: Průmysl a podnikání, Infrastruktura a Společný regionální opera ční program. Zpoždění u těchto operačních programů bylo způsobeno především změnami na poslední chvíli ze strany vlády ČR, která reagovala na dlouhodobé doporučení Komise snížit počet programů. Vláda v půli února souhlasila s tím, že převede opatření z OP Cestovní ruch do Společného regionálního OP a dále sloučí do té doby oddělené OP Životní prostředí a Doprava do jediného nového OP s názvem Infrastruktura. Ke změně na poslední chvíli došlo i u Společného regionálního operačního programu, který obsahuje 6 specifických cílů , jež byly převedeny do 6 priorit, na jejichž základě byl vytvořen jakýsi „nákupní seznam“ s 21 hlavními opatřeními (včetně těch týkajících se cestovního ruchu převedených v únoru 2003). Každý region NUTS II by si tak měl zvolit nejužitečnější množinu opatření na základě rozvojových potřeb a priorit svého regionu pro roky 2004-2006, jejichž realizace proběhne prostřednictvím ESF (Evropský sociální fond) a ERDF (Evropský regionální rozvojový fond) v rámci SROP. V současné době se pro Společný regionální OP počítá s přibližně jednou třetinou všech zdrojů. Všechny operační programy pokrývají celé území České republiky s výjimkou hlavního města Prahy, které svou ekonomickou úrovní převyšuje všechny ostatní regiony. Praha bude moci získávat prostředky v rámci Cíle 2 a 3 strukturální politiky např. na rozvoj dopravní infrastruktury, vytváření pracovních příležitostí či podporu podnikání. Pro poskytování této podpory byly připraveny dva Jednotné programové dokumenty, jejichž konečná verze byla do Bruselu poslána spolu s Národním rozvojovým plánem počátkem března. Pokud jde o schvalování, tak všechny operační programy musí projít tzv. testem přijatelnosti (admissibility check), v jehož rámci se zjišťuje, zda dokument obsahuje minimální nutné informace. U Národního rozvojového plánu a Jednotných programových dokumentů již Evropská komise vyzvala Českou republiku o doplnění pár dodatečných informací. Počátkem dubna byl NRP předán jednotlivým generálním ředitelstvím Evropské komise, stejně jako dalším výborů m institucí EU ke konzultacím a podrobné analýze. Tyto konzultace v rámci institucí EU budou probíhat cca 8 týdnů , přičemž NRP slouží jako základ pro Finanční rámec Společenství. Teprve následně začnou vyjednávání mezi Českou republikou a Evropskou komisí o finální podobě Finančního rámce. Poté, co bude schválena určitá základní struktura Finančního rámce Národního rozvojového plánu, která bude obsahovat informace o počtu operačních programů, výši financí pro jednotlivé priority, analýzu absorpční kapacity, odhad budoucího čerpání strukturálních fondů a určitou strategii rozdělení prostředků podle skupin výdajů na operační programy, mohou začít vyjednávání o podobě jednotlivých operačních programů. Tím, že Jednotné programové dokumenty netvoří součást Finančního rámce, mohou negociace o těchto dokumentech probíhat paralelně Finančním rámci. Zdroj: Informační centrum EU