Ministerstva průmyslu a životního prostředí se nedokáží dohodnout, jakým směrem
by se v příštích třiceti letech měla ubírat česká energetika. Vláda tak počátkem
příštího roku bude posuzovat dva návrhy energetické koncepce, které připravili
jak podřízení Milana Urbana (ČSSD), tak experti Libora Ambrozka (KDU-ČSL).
Spor mezi oběma resorty se vyhrotil poté, co Ambrozkovo ministerstvo zhodnotilo
koncepci ministra Urbana podle jejího vlivu na životní prostředí a vydalo
negativní stanovisko.
Ani záporné stanovisko k energetické politice však nemůže zabránit tomu, aby
právě Urbanovu variantu nevybrala nakonec vláda. Posudek Ministerstva životního
prostředí je totiž pouze doporučením. V roce 1999 tehdejší energetická politika
rovněž nedostala ekologické doporučení a kabinet ji přesto schválil.
Ministerstva průmyslu a životního prostředí se nedokáží shodnout především na
tom, jestli by se v nejbližších desetiletích měly stavět nové jaderné bloky a
jak by se měla vyvíjet těžba hnědého uhlí.
Urban počítá s tím, že by už v roce 2002 mohl v zemi vyrůst nový jaderný blok,
další dva by pak mohly následovat o pět let později.
Ministr průmyslu zároveň navrhuje, aby se v severních Čechách prolomily těžební
limity hnědého uhlí, aby v budoucnu bylo z čeho vyrábět elektřinu. To by ovšem
znamenalo likvidaci obcí Horní Jiřetín a Černice.
Ambrozek naopak nesouhlasí se stavbou dalších jaderných elektráren, ani s
pokračováním těžby hnědého uhlí za hranice, které v roce 1991 stanovila vláda
Petra Pitharta.
\"Koncepce ministerstva průmyslu podceňuje úspory, s energiemi se příliš
plýtvá,\" řekl Martin Říha, jehož odbor na Ministerstvu životního prostředí
posuzoval energetickou politiku podle jejího ekologického vlivu.
Ambrozkovo ministerstvo vyčítá Urbanově koncepci také to, že vůbec nepočítá s
ekologickou daňovou reformou, podle níž by se měly uvalit daně na suroviny a
energie, které zatěžují životní prostředí. Snížit by se mělo naopak daňové
zatížení práce.
Obě ministerstva se po měsících diskusí přiblížily ve svých představách v
jediném bodě - kolik elektřiny by se mělo vyrábět z obnovitelných zdrojů
energie. Ministerstvo životního prostředí chce, aby byl v roce 2030 jejich podíl
asi devatenáct procent, ministerstvo průmyslu svou původní představu okolo 11
procent zvýšilo na 16 procent.
\"Zásadní rozpory však zůstaly,\" konstatoval ministr Ambrozek. Jeho vládní
kolega Urban trvá na tom, že realistická je pouze jeho energetická koncepce.
Ministerstva průmyslu a životního prostředí se nedokáží dohodnout, jakým směrem by se v příštích třiceti letech měla ubírat česká energetika. Vláda tak počátkem příštího roku bude posuzovat dva návrhy energetické koncepce, které připravili jak podřízení Milana Urbana (ČSSD), tak experti Libora Ambrozka (KDU-ČSL). Spor mezi oběma resorty se vyhrotil poté, co Ambrozkovo ministerstvo zhodnotilo koncepci ministra Urbana podle jejího vlivu na životní prostředí a vydalo negativní stanovisko. Ani záporné stanovisko k energetické politice však nemůže zabránit tomu, aby právě Urbanovu variantu nevybrala nakonec vláda. Posudek Ministerstva životního prostředí je totiž pouze doporučením. V roce 1999 tehdejší energetická politika rovněž nedostala ekologické doporučení a kabinet ji přesto schválil. Ministerstva průmyslu a životního prostředí se nedokáží shodnout především na tom, jestli by se v nejbližších desetiletích měly stavět nové jaderné bloky a jak by se měla vyvíjet těžba hnědého uhlí. Urban počítá s tím, že by už v roce 2002 mohl v zemi vyrůst nový jaderný blok, další dva by pak mohly následovat o pět let později. Ministr průmyslu zároveň navrhuje, aby se v severních Čechách prolomily těžební limity hnědého uhlí, aby v budoucnu bylo z čeho vyrábět elektřinu. To by ovšem znamenalo likvidaci obcí Horní Jiřetín a Černice. Ambrozek naopak nesouhlasí se stavbou dalších jaderných elektráren, ani s pokračováním těžby hnědého uhlí za hranice, které v roce 1991 stanovila vláda Petra Pitharta. \"Koncepce ministerstva průmyslu podceňuje úspory, s energiemi se příliš plýtvá,\" řekl Martin Říha, jehož odbor na Ministerstvu životního prostředí posuzoval energetickou politiku podle jejího ekologického vlivu. Ambrozkovo ministerstvo vyčítá Urbanově koncepci také to, že vůbec nepočítá s ekologickou daňovou reformou, podle níž by se měly uvalit daně na suroviny a energie, které zatěžují životní prostředí. Snížit by se mělo naopak daňové zatížení práce. Obě ministerstva se po měsících diskusí přiblížily ve svých představách v jediném bodě - kolik elektřiny by se mělo vyrábět z obnovitelných zdrojů energie. Ministerstvo životního prostředí chce, aby byl v roce 2030 jejich podíl asi devatenáct procent, ministerstvo průmyslu svou původní představu okolo 11 procent zvýšilo na 16 procent. \"Zásadní rozpory však zůstaly,\" konstatoval ministr Ambrozek. Jeho vládní kolega Urban trvá na tom, že realistická je pouze jeho energetická koncepce.