Dalkia se rozhodla topit slunečnicí
Teplárenská firma Dalkia ČR, která je součástí francouzské nadnárodní
společnosti Veolia, se rozhodla jako první v zemi využít slunečnicový odpad jako
ekologické palivo při výrobě energie. Zbytky slunečnic začala odebírat od
největšího tuzemského zpracovatele olejnin - Setuzy. Ta ročně vyprodukuje třicet
až čtyřicet tisíc tun odpadní biomasy po lisování slunečnicových semen.
Zpracovatelé olejnin uvádějí, že cena slunečnicového šrotu se pohybuje od dvou a
půl do tří tisíc korun za tunu..
Teplárenská firma Dalkia ČR, která je součástí francouzské nadnárodní společnosti Veolia, se rozhodla jako první v zemi využít slunečnicový odpad jako ekologické palivo při výrobě energie. Zbytky slunečnic začala odebírat od největšího tuzemského zpracovatele olejnin - Setuzy. Ta ročně vyprodukuje třicet až čtyřicet tisíc tun odpadní biomasy po lisování slunečnicových semen. Zpracovatelé olejnin uvádějí, že cena slunečnicového šrotu se pohybuje od dvou a půl do tří tisíc korun za tunu..
MEZITITULEK: Biomasa nahrazuje uhlí
\"Slunečnicový šrot je sice dražší než biomasa ze zbytků dřeva, ale vykazuje lepší kvalitu. Smlouva se Setuzou je prozatím uzavřena na jeden rok,\" uvedl Milan Wagner, mluvčí firmy Dalkia, která zásobuje teplem dvě stě pět tisíc domácností na severní a střední Moravě. Pro firmu je biomasa určitou náhradou hnědého a černého uhlí, které chce do budoucna jen v Krnově nahradit biomasou až ze třiceti procent. Letos tak tímto palivem nahradí třicet tisíc tun uhlí.
Dalkia nakupuje biomasu od podniků zpracovávajících dřevo v oblasti Jeseníků a Beskyd, například od Katru ze Staré Vsi u Rýmařova. Většinu šrotu z olomouckého závodu Setuzy použije Dalkia přímo v Olomouci. \"Výhodou je nízká dopravní vzdálenost a možnost přepravy v železničních samovýsypných vozech, jaké se používají na dopravu uhlí,\" dodal Wagner. Další část šrotu přepraví do závodů v Krnově a Karviné. Biomasu sice lze spalovat ve fluidních a roštových kotlích společně s uhlím, Dalkia ale musela investovat sto dvacet miliónů korun, aby vyřešila vykládku a transport do kotlů.
MEZITITULEK: Šrot už nešel na odbyt
Setuza, která ročně zpracuje padesát tisíc tun slunečnice a čtyři sta tisíc tun řepkového semene, je zatím jedinou firmou v zemi, která se rozhodla prodávat odpad jako biomasu. Dříve prodávala šrot zemědělcům, v létě však měla s odbytem potíže. O řepkový šrot je mezi zemědělci velký zájem, protože má vyšší obsah proteinu než slunečnice a je levnější než sójový, který se musí dovážet. \"Není to pro nás objemově lukrativní obchod, ale vyřešíme odbytové potíže a chápeme to také jako ekologický počin,\" uvedla mluvčí Setuzy Marie Logrová.
Většina konkurentů Setuzy prodává nadále slunečnicový odpad zemědělcům jako součást krmných směsí. \"Máme odbyt zajištěný a produkujeme i na vývoz,\" uvedl Jaroslav Škodák, jednatel firmy Slovmlýn z Velké nad Veličkou, která ročně prodá šest tisíc tun slunečnicového šrotu.
V Česku zkouší hned několik velkých tepláren vyrábět energii spalováním biomasy. Kromě stovek malých výtopen se ekologické palivo ujalo i ve velkých společnostech. \"Tam, kde není potřeba náročných technických úprav, biomasu minimálně zkouší,\" potvrzuje mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann. Biomasa je definována jako hmota organického původu, jejíž složení je proměnlivé. Spaluje se dřevní odpad, sláma, kejda nebo třeba i šťovík. Firmy obměňují složení biomasy podle místních podmínek. Plzeňská teplárenská spaluje kaly z čističky, elektrárna firmy ČEZ v Hodoníně k tomu již před čtyřmi lety začala používat vánoční stromky. V Kolíně sice nemají pro biomasu klasické suroviny, ale Elektrárna Kolín spaluje frakce z místního lihovaru, kde jsou hlavní surovinou brambory. Jako první začala biomasu spalovat v roce 1995 firma Iromez Pelhřimov a obec Kardašova Řečice.
MEZITITULEK: Proud z odpadu je dražší
Teplo z biomasy je dražší než teplo z uhlí a její spalování není přímo dotované. Elektřina vyrobená spalováním biomasy má však speciální výkupní cenu, která je vyšší než cena elektřiny z uhlí. Teplárny budou moci navíc obchodovat s limity oxidu uhličitého, které se jim spalováním biomasy sníží. \"Čekáme na ekologickou daňovou reformu, která by měla zvýhodnit tyto technologie,\" dodal Kaufmann. Česká republika se zavázala, že do roku 2010 vzroste podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě ze 3,6 na osm procent.
MEZITITULEK: Biomasa nahrazuje uhlí
\"Slunečnicový šrot je sice dražší než biomasa ze zbytků dřeva, ale vykazuje lepší kvalitu. Smlouva se Setuzou je prozatím uzavřena na jeden rok,\" uvedl Milan Wagner, mluvčí firmy Dalkia, která zásobuje teplem dvě stě pět tisíc domácností na severní a střední Moravě. Pro firmu je biomasa určitou náhradou hnědého a černého uhlí, které chce do budoucna jen v Krnově nahradit biomasou až ze třiceti procent. Letos tak tímto palivem nahradí třicet tisíc tun uhlí.
Dalkia nakupuje biomasu od podniků zpracovávajících dřevo v oblasti Jeseníků a Beskyd, například od Katru ze Staré Vsi u Rýmařova. Většinu šrotu z olomouckého závodu Setuzy použije Dalkia přímo v Olomouci. \"Výhodou je nízká dopravní vzdálenost a možnost přepravy v železničních samovýsypných vozech, jaké se používají na dopravu uhlí,\" dodal Wagner. Další část šrotu přepraví do závodů v Krnově a Karviné. Biomasu sice lze spalovat ve fluidních a roštových kotlích společně s uhlím, Dalkia ale musela investovat sto dvacet miliónů korun, aby vyřešila vykládku a transport do kotlů.
MEZITITULEK: Šrot už nešel na odbyt
Setuza, která ročně zpracuje padesát tisíc tun slunečnice a čtyři sta tisíc tun řepkového semene, je zatím jedinou firmou v zemi, která se rozhodla prodávat odpad jako biomasu. Dříve prodávala šrot zemědělcům, v létě však měla s odbytem potíže. O řepkový šrot je mezi zemědělci velký zájem, protože má vyšší obsah proteinu než slunečnice a je levnější než sójový, který se musí dovážet. \"Není to pro nás objemově lukrativní obchod, ale vyřešíme odbytové potíže a chápeme to také jako ekologický počin,\" uvedla mluvčí Setuzy Marie Logrová.
Většina konkurentů Setuzy prodává nadále slunečnicový odpad zemědělcům jako součást krmných směsí. \"Máme odbyt zajištěný a produkujeme i na vývoz,\" uvedl Jaroslav Škodák, jednatel firmy Slovmlýn z Velké nad Veličkou, která ročně prodá šest tisíc tun slunečnicového šrotu.
V Česku zkouší hned několik velkých tepláren vyrábět energii spalováním biomasy. Kromě stovek malých výtopen se ekologické palivo ujalo i ve velkých společnostech. \"Tam, kde není potřeba náročných technických úprav, biomasu minimálně zkouší,\" potvrzuje mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann. Biomasa je definována jako hmota organického původu, jejíž složení je proměnlivé. Spaluje se dřevní odpad, sláma, kejda nebo třeba i šťovík. Firmy obměňují složení biomasy podle místních podmínek. Plzeňská teplárenská spaluje kaly z čističky, elektrárna firmy ČEZ v Hodoníně k tomu již před čtyřmi lety začala používat vánoční stromky. V Kolíně sice nemají pro biomasu klasické suroviny, ale Elektrárna Kolín spaluje frakce z místního lihovaru, kde jsou hlavní surovinou brambory. Jako první začala biomasu spalovat v roce 1995 firma Iromez Pelhřimov a obec Kardašova Řečice.
MEZITITULEK: Proud z odpadu je dražší
Teplo z biomasy je dražší než teplo z uhlí a její spalování není přímo dotované. Elektřina vyrobená spalováním biomasy má však speciální výkupní cenu, která je vyšší než cena elektřiny z uhlí. Teplárny budou moci navíc obchodovat s limity oxidu uhličitého, které se jim spalováním biomasy sníží. \"Čekáme na ekologickou daňovou reformu, která by měla zvýhodnit tyto technologie,\" dodal Kaufmann. Česká republika se zavázala, že do roku 2010 vzroste podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě ze 3,6 na osm procent.
Sdílet článek na sociálních sítích
