Krátce - různé

Sjezd Strany zelenych, ktery v zari zvolil nove predsednictvo a byl prerusen, bude pokracovat tuto sobotu 11. prosince 2004 v Praze od 9.00 hodin v kinosale kulturniho domu EDEN v Praze 10 - Vrsovicich.
Na programu sjezdu je volba nahradniku do predsednictva SZ, volba Ustredni revizni komise SZ, volba Republikove rady SZ, stanovy SZ a dalsi.
Kontakt: Stepanka Peroutkova, manazerka Strany zelenych, tel.: 420 736 771 708

USA: Kjóto? Nepodepíšeme!
Aktivista ekologické organizace Greenpeace v masce prezidenta Bushe protestoval "tancem v dešti" proti politice USA. Na konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Buenos Aires Spojené státy potvrdily, že trvají na svém odmítnutí podepsat Kjótský protokol o omezení emisí skleníkových plynů.

Vědci objevují dvě nové ryby týdně
Každý týden objevují vědci alespoň dva nové druhy ryb a dalších mořských živočichů, oznámili zástupci mezinárodního projektu, v jehož rámci se výzkumníci ze sedmdesáti zemí snaží do roku 2010 zmapovat mořský život. Doufají, že nové poznatky umožní lépe rozpoznat, které části oceánů jsou ohroženy nadměrným rybolovem a kde naopak rybářské sítě ekosystémům tolik nevadí. Biologové chtějí také sledovat, zda se živočišné druhy přemisťují kvůli globálnímu oteplování. Výzkumníci objevují dosud neznámé druhy i v poměrně dobře prozkoumaných vodách u Evropy.

Klasifikace tygrů znala dosud pět podruhů této velké kočky podle fyzické charakteristiky a území výskytu - tygra sibiřského (ussurijského), indočínského, indického, čínského a sumaterského. Tři poddruhy tygra byly už vyhubeny. Jde o tygra balijského, který vyhynul ve čtyřicátých letech minulého století, tygra kaspického v sedmdesátých letech a tygra jávského v letech osmdesátých. Také tygr čínský byl ve volné přírodě pravděpodobně již vyhuben a je chován pouze v několika čínských zoologických zahradách.
Vědci nyní analýzou DNA zjistili, že v rámci podruhu tygra indočínského existují jisté rozdíly a vytvořili tak poddruh nový, pojmenovaný Panthera tigris jacksoni. Analýza mitochiondriální DNA také odhalila, že všichni tygři pocházejí ze společného předka, který žil před 72 000 až 108 000 lety
Všechny druhy tygra jsou v současnosti kriticky ohrožené. Úbytek jejich přirozeného životního prostředí, pytláctví a ilegální obchod s částmi tygřích těl, které se využívají v tradiční čínské medicíně, to vše způsobilo, že jich nyní ve volné přírodě žije méně než 7 000. Pro porovnání – kolem roku 1900 byl počet divokých tygrů v Asii odhadován na 100 000.

Zlín Další část lesa v Bílých Karpatech vykoupili členové Českého svazu ochránců přírody Kosenka ve Valašských Kloboukách na Zlínsku. Za 560 tisíc korun, jež získali ve veřejné sbírce, tak zachránili zhruba dva hektary 110 let starého jedlo- bukového porostu. Les totiž dosáhl mýtního věku a hrozilo jeho vykácení. "Celková rozloha zachráněného lesa v oblasti Ščúrnice dosáhla 6,5 hektaru,"řekl včera předseda Kosenky Miroslav Janík. Lidé, kterým nebyl osud lesa lhostejný, začali do celostátní sbírky přispívat již v květnu loňského roku. Na jaře ekologové za 650 tisíc korun vykoupili první část původního bělokarpatského lesa. Vykoupením čtyř hektarů lesa tak vznikly podmínky k tomu, aby zde mohla vzniknout nestátní rezervace. Les je pojmenován podle studánky, jež pod lesem vyvěrá. Les z 95 procent tvoří jedle, na zbývající ploše roste většinou buk. Veřejnosti je les přístupný po turistických stezkách, které územím procházejí.

Brandýs - Devadesátiletou lípu v parčíku před školou v Palachově ulici zachránili stromolezci. "Strom začal praskat pod tíhou jedné z hlavních větví, při pohledu od školy bylo už dokonce vidět skrz kmen," vysvětlil vedoucí odboru životního prostředí Karel Rokyta. Zahradníci z místní firmy pod dohledem městského zahradního architekta Ivana Marka větev zkrátili, aby snížili její hmotnost. Kmen pak zpevnili vazbou."Nejde sice o chráněný strom, ale v jistém smyslu památný je. Navíc je přirozenou dominantou poměrně velkého prostranství,"doplnil Rokyta. O původu dřeviny existují dvě teorie. Tabulka na kmeni z roku 1990 hlásá, že Lípu Svobody zasadil místní Sokol, učitelstvo a žáci 13. dubna 1919. Podle městské kroniky však byl strom sokoly zasazen už v roce 1915 u příležitosti 500. výročí upálení Mistra Jana Husa.