Hledisko perspektivních úspor

Zbytek z celoroční spotřeby energie pro tento účel (asi 35 %) musí být dodán klasickým zdrojem tepla. Pokud budeme sluneční zařízení využívat pro přitápění v přechodném období, můžeme ušetřit až 25 % paliva či energie potřebné pro vytápění.

Teplo celoročně

Jedním z nejvíce rozšířených způsobů využití energie slunce je výroba tepla na ohřev užitkové vody nebo přitápění pomocí slunečního zařízení. Je to systém, který mění energii slunečního záření pomocí technických zařízení (sluneční kolektory, výměník tepla, akumulační zásobník, čerpadlo, potrubní rozvody, armatury, regulační technika) na teplo pro ohřev užitkové nebo otopné vody.

Sluneční zařízení je možno využívat v České republice celoročně, a to:

V letním období od dubna do září k ohřívání užitkové vody nebo k ohřevu vody v bazénech (v zimním období od října do března můžeme při ohřívání užitkové vody počítat s energií slunečního záření jen jako s doplňkem k energii dodávané jiným zdrojem tepla).

V přechodné části topného období (v říjnu a listopadu a v březnu a dubnu) jako doplňkový zdroj energie pro přitápění. Pokud má sluneční energie v tomto případě sloužit jak pro ohřev užitkové vody, tak pro přitápění v přechodném období, je třeba instalovat kombinované sluneční zařízení a správně navrhnout celý topný systém.

Investice na pořízení slunečního zařízení je perspektivní zejména z pohledu ochrany životního prostředí, neboť se sníží spotřeba fosilních paliv a s tím související produkce emisí CO2, dále s ohledem na očekávané zvýšení cen energií.

Druhy systémů

Sluneční energie, která patří mezi obnovitelné zdroje energie (OZE), může sloužit pro energetické účely několika způsoby.

Jedním z nich jsou tzv. pasivní systémy, jako je například přístřešek verandy, balkonu nebo zimní zahrada. Lze je nejlépe navrhnout u nových staveb, které jsou architektonicky a stavebně provedeny tak, aby se dalo využít tepelných slunečních zisků k ohřevu vzduchu a k vytápění.

Další z možností je přímá přeměna energie slunečního záření na elektrický proud pomocí fotovoltaických zařízení, jejichž základem jsou fotovoltaické články. Pro vyšší náklady však není tento způsob běžně rozšířen. Největší uplatnění nacházejí fotovoltaická zařízení například u telekomunikačních stanic a družic, experimentálně se využívají pro zásobení elektřinou u nízkoenergetických domů.

Nejčastější sluneční kolektory

V našich podmínkách jsou nejčastější tzv. aktivní systémy, především kapalinové sluneční kolektory. Většina kvalitních slunečních kolektorů má absorbéry opatřeny vysoce selektivní vrstvou, která pomáhá zvyšovat jejich účinnost, což platí také pro vakuové ploché nebo trubicové kolektory.

Pro sezónní (letní) ohřev užitkové vody je vhodný například systém s plastovými slunečními kolektory. Lze jej použít pro tento účel v domácnosti nebo s větší kolektorovou plochou pro ohřev vody v bazénech a pro sprchy.

Pokud si budeme pořizovat kvalitní sluneční zařízení pro ohřev užitkové vody pro celoroční využití, jehož součástí jsou ploché celokovové sluneční kolektory se selektivní vrstvou, musíme uvažovat s vyšší cenou (85 000 až 150 000 Kč). U kombinovaných slunečních systémů (pro ohřev užitkové vody a pro vytápění) bude cena slunečního zařízení ještě vyšší, protože je nutno použít větší kolektorovou plochu a upravit topný systém.

Umístění zařízení

Nejčastěji se kolektory montují na střechy. Nejlepší je umístění na jižně orientované nezastíněné střeše se sklonem 30 -50o. Ideální sklon je 45o. Pokud je orientace či sklon střechy nevhodný pro montáž kolektorů, lze je instalovat na odpovídající konstrukci v blízkosti objektu nebo na plochou střechu domu. Při umístění kolektorů je třeba brát zřetel na konfiguraci terénu, případně na okolní stavby, aby kolektory nebyly zastíněny.

Co učinit pro úspěšnou instalaci:

Vypracovat realizační projekt na instalaci slunečního zařízení (potřebné výpočty, návrh a předběžné projednání se stavebním úřadem provede projektant vytápění ve spolupráci s investorem).

Provést ohlášení stavby, případně požádat na stavebním úřadě o stavební povolení (provede investor nebo jeho zmocněný zástupce). Ve většině případů, údajně dle zkušeností montážních firem, postačuje ohlášení stavby.

Zajistit stavební přípravu akce a následnou montáž a seřízení slunečního zařízení dle projektu, včetně potřebných zkoušek dle ČSN. Jedná se o zkoušku těsnosti (tzv. tlaková zkouška) a provozní zkoušku (dilatační a topná zkouška), které provede odborná realizační firma s patřičným oprávněním. Tyto zkoušky jsou vyžadovány v případě, že stavební úřad požaduje na realizaci solárního zařízení stavební povolení.

Provést každý rok pravidelná měření a vyhodnocení úspor energií, abychom se přesvědčili, že naše sluneční zařízení správně funguje a splnilo naše očekávání.

Postarat se pravidelně o předepsanou údržbu slunečního zařízení (například doplňování nemrznoucí kapaliny, odvzdušnění systému).

Jak je to s dotací

Dotace na instalaci slunečního zařízení lze po splnění předepsaných podmínek získat od Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP ČR), který každý rok vyhlašuje nové programy v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Maximální výše dotace může být v roce 2005 až 100 000 Kč na jednu akci. Na dotaci však není právní nárok. Bližší informace lze získat na www.sfzp.cz, popř. v bezplatném poradenském středisku v otázkách úspor energií Energy Centre České Budějovice (www.eccb.cz).

AUTOR: Lubomír Klobušník