Belgie se usmiřuje s Bushem
Laura Piovanni je Italka žijící v Bruselu, ekologická aktivistka. Na dny, kdy
bude v Bruselu americký prezident George Bush, si vzala v práci volno, aby se
mohla zapojit do demonstrací proti jeho politice. Nesouhlasí prakticky s ničím.
Kritizuje válku v Iráku, zadržování členů hnutí afghánského islamistického
Tálibánu na Guantánamu a hlavně odmítání Kjótského protokolu.
"Bush by měl během své cesty v Evropě pocítit, že tato část světa vidí problémy
jinak než jeho vláda," říká Piovanni, která byla už v neděli na protestní akci u
bruselské burzy a včera u americké ambasády, kde se sešlo několik tisíc lidí na
akci Stop Bushovi. Happening uspořádalo přes devadesát nevládních organizací,
jako je Greenpeace, Amnesty International nebo Attac-Belgie. "Jsme hlasem
Evropy," tvrdí Piovanni.
Brusel je vedle Paříže a Berlína městem, kde se protiamerickým demonstracím
odjakživa dobře dařilo. Belgie je pacifistická země. V televizi sice běží
reklamy na vstup do belgické armády, ale země se jen neochotně zapojuje do
válečných konfliktů. Snad jen s výjimkou Konga, kde cítí Belgičané historickou
odpovědnost z koloniální éry.
Liberální premiér Guy Verhofstadt je znám svým odporem vůči zbraním a zasahování
do politiky cizích států. Když předloni Severoatlantická aliance jednala o
posílení obrany Turecka kvůli hrozící irácké válce, byla to Belgie, kdo s
Francií jednání NATO blokoval. Francouzský prezident Jacques Chirac dokonce
označil Belgii za nejstatečnější zemi. Právě proto je nynější Bushova návštěva v
Belgii nejsledovanější událostí posledních let. Americký prezident byl v Bruselu
naposledy v roce 2001, pouhé tři měsíce před 11. zářím. Tehdy mu Evropa
tleskala, zvlášť země, které chtěly vstoupit do NATO. Bush totiž zrušil nulovou
variantu a prohlásil, že aliance musí přijmout nové členy. To se stalo v roce
2004.
Pak ale přišla válka v Iráku a většina Belgičanů začala v Bushovi vidět
válečného štváče.
"Brusel je multikulturní město. Desetina místních obyvatel jsou muslimové a pro
ně Bush znamená katastrofu," uvedl jeden z Kurdů účastnící se akce Stop Bushovi.
"V Americe žije Bush jako ve skleníku a svět si maluje podle přání americké
armády a mocných podnikatelských kruhů," dodal.
S podobnými názory se může návštěvník potkat nejen na ulici, ale i na stránkách
belgického tisku. Deník Le Soir například nazval americkou politiku mesiášstvím,
které se opírá o historicky nepříliš úspěšnou myšlenku vývozu demokracie.
Zvlášť nelibě nesou Belgičané vytrvalé odmítání Kjótského protokolu. Ekologické
strany označily americkou politiku kolem snižování produkce skleníkových plynů
za příklad podpory marnivosti a konzumu, který přivede lidstvo do záhuby.
"Amerika musí pochopit svou odpovědnost za klimatické změny. Krátkodobé zisky
přijdou lidstvu draho," uvedla ekologická strana Ecolo a dodala: "Belgie nesmí
před Bushem mlčet."
A Belgie skutečně nemlčela. Setkání George Bushe s králem Albertem II. a
premiérem Guy Verhofstadtem ovšem nevybočilo z nálady, která provází návštěvu
Evropy v úvodu druhého mandátu amerického prezidenta. Ta nálada má jméno:
vstřícnost.
"My i Američané jsme se naučili, že máme jen jinou taktiku, ale cíle stejné,"
prohlásil Verhofstadt.
Laura Piovanni je Italka žijící v Bruselu, ekologická aktivistka. Na dny, kdy bude v Bruselu americký prezident George Bush, si vzala v práci volno, aby se mohla zapojit do demonstrací proti jeho politice. Nesouhlasí prakticky s ničím. Kritizuje válku v Iráku, zadržování členů hnutí afghánského islamistického Tálibánu na Guantánamu a hlavně odmítání Kjótského protokolu.
"Bush by měl během své cesty v Evropě pocítit, že tato část světa vidí problémy jinak než jeho vláda," říká Piovanni, která byla už v neděli na protestní akci u bruselské burzy a včera u americké ambasády, kde se sešlo několik tisíc lidí na akci Stop Bushovi. Happening uspořádalo přes devadesát nevládních organizací, jako je Greenpeace, Amnesty International nebo Attac-Belgie. "Jsme hlasem Evropy," tvrdí Piovanni.
Brusel je vedle Paříže a Berlína městem, kde se protiamerickým demonstracím odjakživa dobře dařilo. Belgie je pacifistická země. V televizi sice běží reklamy na vstup do belgické armády, ale země se jen neochotně zapojuje do válečných konfliktů. Snad jen s výjimkou Konga, kde cítí Belgičané historickou odpovědnost z koloniální éry.
Liberální premiér Guy Verhofstadt je znám svým odporem vůči zbraním a zasahování do politiky cizích států. Když předloni Severoatlantická aliance jednala o posílení obrany Turecka kvůli hrozící irácké válce, byla to Belgie, kdo s Francií jednání NATO blokoval. Francouzský prezident Jacques Chirac dokonce označil Belgii za nejstatečnější zemi. Právě proto je nynější Bushova návštěva v Belgii nejsledovanější událostí posledních let. Americký prezident byl v Bruselu naposledy v roce 2001, pouhé tři měsíce před 11. zářím. Tehdy mu Evropa tleskala, zvlášť země, které chtěly vstoupit do NATO. Bush totiž zrušil nulovou variantu a prohlásil, že aliance musí přijmout nové členy. To se stalo v roce 2004.
Pak ale přišla válka v Iráku a většina Belgičanů začala v Bushovi vidět válečného štváče.
"Brusel je multikulturní město. Desetina místních obyvatel jsou muslimové a pro ně Bush znamená katastrofu," uvedl jeden z Kurdů účastnící se akce Stop Bushovi. "V Americe žije Bush jako ve skleníku a svět si maluje podle přání americké armády a mocných podnikatelských kruhů," dodal.
S podobnými názory se může návštěvník potkat nejen na ulici, ale i na stránkách belgického tisku. Deník Le Soir například nazval americkou politiku mesiášstvím, které se opírá o historicky nepříliš úspěšnou myšlenku vývozu demokracie.
Zvlášť nelibě nesou Belgičané vytrvalé odmítání Kjótského protokolu. Ekologické strany označily americkou politiku kolem snižování produkce skleníkových plynů za příklad podpory marnivosti a konzumu, který přivede lidstvo do záhuby.
"Amerika musí pochopit svou odpovědnost za klimatické změny. Krátkodobé zisky přijdou lidstvu draho," uvedla ekologická strana Ecolo a dodala: "Belgie nesmí před Bushem mlčet."
A Belgie skutečně nemlčela. Setkání George Bushe s králem Albertem II. a premiérem Guy Verhofstadtem ovšem nevybočilo z nálady, která provází návštěvu Evropy v úvodu druhého mandátu amerického prezidenta. Ta nálada má jméno: vstřícnost.
"My i Američané jsme se naučili, že máme jen jinou taktiku, ale cíle stejné," prohlásil Verhofstadt.
"Bush by měl během své cesty v Evropě pocítit, že tato část světa vidí problémy jinak než jeho vláda," říká Piovanni, která byla už v neděli na protestní akci u bruselské burzy a včera u americké ambasády, kde se sešlo několik tisíc lidí na akci Stop Bushovi. Happening uspořádalo přes devadesát nevládních organizací, jako je Greenpeace, Amnesty International nebo Attac-Belgie. "Jsme hlasem Evropy," tvrdí Piovanni.
Brusel je vedle Paříže a Berlína městem, kde se protiamerickým demonstracím odjakživa dobře dařilo. Belgie je pacifistická země. V televizi sice běží reklamy na vstup do belgické armády, ale země se jen neochotně zapojuje do válečných konfliktů. Snad jen s výjimkou Konga, kde cítí Belgičané historickou odpovědnost z koloniální éry.
Liberální premiér Guy Verhofstadt je znám svým odporem vůči zbraním a zasahování do politiky cizích států. Když předloni Severoatlantická aliance jednala o posílení obrany Turecka kvůli hrozící irácké válce, byla to Belgie, kdo s Francií jednání NATO blokoval. Francouzský prezident Jacques Chirac dokonce označil Belgii za nejstatečnější zemi. Právě proto je nynější Bushova návštěva v Belgii nejsledovanější událostí posledních let. Americký prezident byl v Bruselu naposledy v roce 2001, pouhé tři měsíce před 11. zářím. Tehdy mu Evropa tleskala, zvlášť země, které chtěly vstoupit do NATO. Bush totiž zrušil nulovou variantu a prohlásil, že aliance musí přijmout nové členy. To se stalo v roce 2004.
Pak ale přišla válka v Iráku a většina Belgičanů začala v Bushovi vidět válečného štváče.
"Brusel je multikulturní město. Desetina místních obyvatel jsou muslimové a pro ně Bush znamená katastrofu," uvedl jeden z Kurdů účastnící se akce Stop Bushovi. "V Americe žije Bush jako ve skleníku a svět si maluje podle přání americké armády a mocných podnikatelských kruhů," dodal.
S podobnými názory se může návštěvník potkat nejen na ulici, ale i na stránkách belgického tisku. Deník Le Soir například nazval americkou politiku mesiášstvím, které se opírá o historicky nepříliš úspěšnou myšlenku vývozu demokracie.
Zvlášť nelibě nesou Belgičané vytrvalé odmítání Kjótského protokolu. Ekologické strany označily americkou politiku kolem snižování produkce skleníkových plynů za příklad podpory marnivosti a konzumu, který přivede lidstvo do záhuby.
"Amerika musí pochopit svou odpovědnost za klimatické změny. Krátkodobé zisky přijdou lidstvu draho," uvedla ekologická strana Ecolo a dodala: "Belgie nesmí před Bushem mlčet."
A Belgie skutečně nemlčela. Setkání George Bushe s králem Albertem II. a premiérem Guy Verhofstadtem ovšem nevybočilo z nálady, která provází návštěvu Evropy v úvodu druhého mandátu amerického prezidenta. Ta nálada má jméno: vstřícnost.
"My i Američané jsme se naučili, že máme jen jinou taktiku, ale cíle stejné," prohlásil Verhofstadt.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích