Zákon pomůže zelené energii
V Česku by se za pár let mělo vyrábět výrazně více elektřiny ve větrných
elektrárnách nebo ve spalovnách na biomasu. Zároveň však elektřina mírně
podraží.
Senát totiž včera po dvouhodinovém bouřlivém jednání schválil zákon o podpoře
obnovitelných zdrojů energie. Předloha má pomoci k tomu, aby se v roce 2010
vyrábělo v Česku osm procent elektrické energie v obnovitelných zdrojích, dnes
to jsou asi tři procenta. K tomuto cíli se zavázala vláda Evropské unii.
"Krásnější dárek k demisi jsem si nemohl přát," komentoval rozhodnutí Senátu
odstupující ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Podle
ekologického Hnutí Duha zajistí zákon, že se do pěti let sníží exhalace oxidu
uhličitého, hlavního skleníkového plynu, o čtyři milióny tun ročně. To je téměř
tolik emisí, kolik vypustí všechna nákladní auta v zemi za rok. Kritici ovšem
vyčítají zákonu, že se kvůli němu zvýší cena elektřiny. Výroba energie v
obnovitelných zdrojích je totiž dražší než například v uhelných elektrárnách.
"Rád jsem slyšel, jak svým vnukům zajišťujeme, že budou ročně platit o jeden až
tři tisíce korun víc za energii. To jim skutečně tímto zákonem zajišťujeme,"
varoval senátor Jaroslav Kubera z ODS.
Martin Bursík, spoluautor zákona, ovšem tvrdí, že každý občan zaplatí maximálně
dvě stě korun za rok. Senátor Martin Mejstřík (Cesta změny) uvedl, že cena
elektřiny z uhlí neobsahuje dopady na životní prostředí.
"Výroba elektrické energie z klasických fosilních paliv je neekologická, je
drahá, protože poškozuje životní prostředí. Pan senátor Kubera, který na severu
bydlí, by o tom mohl vyprávět. Jsou to miliardové položky, které musíme zpětně
do toho prostředí vložit, ale tyto položky nejsou v ceně elektrické energie
započítány, takže kdybyste je připočetli, dostanete se na cenu, kterou jakoby
dotujeme "čistou" energii," poznamenal Mejstřík.
Včera schválený zákon počítá s tím, že si výrobci ekologické elektřiny budou
moci vybrat: buď požádají, aby veškerá jejich produkce byla vykoupena za pevné a
každoročně jen mírně upravované ceny, anebo budou elektřinu prodávat za tržní
ceny a od státu budou žádat dotaci na dorovnání nákladů a přiměřeného zisku. V
obou případech by tak měli dostat patnáctiletou záruku na návratnost investice.
"Dlouhodobé stabilní podnikatelské prostředí otevře zájemcům o obnovitelné
zdroje dveře do bank pro úvěry," věří Bursík, podle jehož odhadu by do pěti let
měly firmy investovat do výroby "zelené" elektřiny bezmála padesát miliard
korun.
Například Plzeňská teplárenská už po schválení předlohy ve sněmovně oznámila, že
investuje do pořízení kotle na spalování biomasy za sedm set miliónů korun.
Právě biomasa je v Česku nejperspektivnějším obnovitelným zdrojem.
V Česku by se za pár let mělo vyrábět výrazně více elektřiny ve větrných elektrárnách nebo ve spalovnách na biomasu. Zároveň však elektřina mírně podraží.
Senát totiž včera po dvouhodinovém bouřlivém jednání schválil zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Předloha má pomoci k tomu, aby se v roce 2010 vyrábělo v Česku osm procent elektrické energie v obnovitelných zdrojích, dnes to jsou asi tři procenta. K tomuto cíli se zavázala vláda Evropské unii.
"Krásnější dárek k demisi jsem si nemohl přát," komentoval rozhodnutí Senátu odstupující ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Podle ekologického Hnutí Duha zajistí zákon, že se do pěti let sníží exhalace oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu, o čtyři milióny tun ročně. To je téměř tolik emisí, kolik vypustí všechna nákladní auta v zemi za rok. Kritici ovšem vyčítají zákonu, že se kvůli němu zvýší cena elektřiny. Výroba energie v obnovitelných zdrojích je totiž dražší než například v uhelných elektrárnách.
"Rád jsem slyšel, jak svým vnukům zajišťujeme, že budou ročně platit o jeden až tři tisíce korun víc za energii. To jim skutečně tímto zákonem zajišťujeme," varoval senátor Jaroslav Kubera z ODS.
Martin Bursík, spoluautor zákona, ovšem tvrdí, že každý občan zaplatí maximálně dvě stě korun za rok. Senátor Martin Mejstřík (Cesta změny) uvedl, že cena elektřiny z uhlí neobsahuje dopady na životní prostředí.
"Výroba elektrické energie z klasických fosilních paliv je neekologická, je drahá, protože poškozuje životní prostředí. Pan senátor Kubera, který na severu bydlí, by o tom mohl vyprávět. Jsou to miliardové položky, které musíme zpětně do toho prostředí vložit, ale tyto položky nejsou v ceně elektrické energie započítány, takže kdybyste je připočetli, dostanete se na cenu, kterou jakoby dotujeme "čistou" energii," poznamenal Mejstřík.
Včera schválený zákon počítá s tím, že si výrobci ekologické elektřiny budou moci vybrat: buď požádají, aby veškerá jejich produkce byla vykoupena za pevné a každoročně jen mírně upravované ceny, anebo budou elektřinu prodávat za tržní ceny a od státu budou žádat dotaci na dorovnání nákladů a přiměřeného zisku. V obou případech by tak měli dostat patnáctiletou záruku na návratnost investice.
"Dlouhodobé stabilní podnikatelské prostředí otevře zájemcům o obnovitelné zdroje dveře do bank pro úvěry," věří Bursík, podle jehož odhadu by do pěti let měly firmy investovat do výroby "zelené" elektřiny bezmála padesát miliard korun.
Například Plzeňská teplárenská už po schválení předlohy ve sněmovně oznámila, že investuje do pořízení kotle na spalování biomasy za sedm set miliónů korun. Právě biomasa je v Česku nejperspektivnějším obnovitelným zdrojem.
Senát totiž včera po dvouhodinovém bouřlivém jednání schválil zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Předloha má pomoci k tomu, aby se v roce 2010 vyrábělo v Česku osm procent elektrické energie v obnovitelných zdrojích, dnes to jsou asi tři procenta. K tomuto cíli se zavázala vláda Evropské unii.
"Krásnější dárek k demisi jsem si nemohl přát," komentoval rozhodnutí Senátu odstupující ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Podle ekologického Hnutí Duha zajistí zákon, že se do pěti let sníží exhalace oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu, o čtyři milióny tun ročně. To je téměř tolik emisí, kolik vypustí všechna nákladní auta v zemi za rok. Kritici ovšem vyčítají zákonu, že se kvůli němu zvýší cena elektřiny. Výroba energie v obnovitelných zdrojích je totiž dražší než například v uhelných elektrárnách.
"Rád jsem slyšel, jak svým vnukům zajišťujeme, že budou ročně platit o jeden až tři tisíce korun víc za energii. To jim skutečně tímto zákonem zajišťujeme," varoval senátor Jaroslav Kubera z ODS.
Martin Bursík, spoluautor zákona, ovšem tvrdí, že každý občan zaplatí maximálně dvě stě korun za rok. Senátor Martin Mejstřík (Cesta změny) uvedl, že cena elektřiny z uhlí neobsahuje dopady na životní prostředí.
"Výroba elektrické energie z klasických fosilních paliv je neekologická, je drahá, protože poškozuje životní prostředí. Pan senátor Kubera, který na severu bydlí, by o tom mohl vyprávět. Jsou to miliardové položky, které musíme zpětně do toho prostředí vložit, ale tyto položky nejsou v ceně elektrické energie započítány, takže kdybyste je připočetli, dostanete se na cenu, kterou jakoby dotujeme "čistou" energii," poznamenal Mejstřík.
Včera schválený zákon počítá s tím, že si výrobci ekologické elektřiny budou moci vybrat: buď požádají, aby veškerá jejich produkce byla vykoupena za pevné a každoročně jen mírně upravované ceny, anebo budou elektřinu prodávat za tržní ceny a od státu budou žádat dotaci na dorovnání nákladů a přiměřeného zisku. V obou případech by tak měli dostat patnáctiletou záruku na návratnost investice.
"Dlouhodobé stabilní podnikatelské prostředí otevře zájemcům o obnovitelné zdroje dveře do bank pro úvěry," věří Bursík, podle jehož odhadu by do pěti let měly firmy investovat do výroby "zelené" elektřiny bezmála padesát miliard korun.
Například Plzeňská teplárenská už po schválení předlohy ve sněmovně oznámila, že investuje do pořízení kotle na spalování biomasy za sedm set miliónů korun. Právě biomasa je v Česku nejperspektivnějším obnovitelným zdrojem.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích