Ačkoliv poslanci relaxují, zákonodárný proces zcela neutichl. Dolní komora parlamentu stále dostává nové předlohy zákonů, nejen vládních.
Co se chystá v PSP
Poslanecká sněmovna se bude navrženými normami, sepsanými především samotnými poslanci, zabývat nejdříve na podzim. Přednost před nimi totiž budou mít vládní zákony, které hodlá prosadit koalice už na srpnové schůzi poslanců, na niž by měla navázat jednání zákonodárců koncem září.
VÝKUP ŽELEZA BUDE OBTÍŽNĚJŠÍ. Jednou z letních novinek je zákon o odpadech. Několik poslanců z řad sociální demokracie a komunistů dospělo k přesvědčení, že obchodování ve sběrných surovinách už příliš podporuje kriminalitu, a rozhodli se takovou praxi omezit. Opírají se přitom o tvrzení, že v poslední době dochází postupně s rostoucí cenou surového železa k množícím se případům krádeží movitých věcí ve vlastnictví fyzických osob, právnických osob a v neposlední řadě také veřejnoprávních korporací včetně státu. Ty jsou posléze prodávány do sběren nebo výkupen odpadu jako prostý odpad, ačkoliv se může jednat o technicky vyspělá zařízení, součásti větší věci nebo nákladně nahraditelné věci. Proto poslanci navrhují zkvalitnění identifikace osob i stručnou charakteristiku odpadu. Navíc žádají, aby prodávající prokázal, z jaké části hlavní věci nebo z jakého zařízení odpad pochází. Návrh určuje i limity pro výkup od jedné osoby týdně. Dalším omezujícím f aktorem má být situace, kdy kovový odpad původně plnil funkci určitého zařízení, součásti věci nebo veřejně prospěšného zařízení (např. kanalizační poklopy, dopravní značení apod.). Stejně tak p oslanci navrhují zákaz pozměnění nebo rozebrání vykoupeného strojního zařízení po dobu 24 hodin od okamžiku výkupu, což zvýší šanci, aby poškození dohledali svůj ukradený majetek prodaný do sběrných surovin.
BEZ VEŘEJNOSTI PŘI STAVEBNÍM ŘÍZENÍ. Zákonodárci byli těsně před prázdninami dost pilní a do Sněmovny v červenci doputovala i krátká novela zákona o ochraně životního prostředí. Podstatou má být zjednodušení a zpřehlednění procesu stavebních řízení, nikoliv ochrana fauny a flóry, jak by se mohlo zdát z názvu novely. Smyslem normy je prý dát investorům jistotu, že jejich investice nebude následně zmařena, a to nikoliv na základě věcných argumentů, ale pouze na základě samoúčelných procesních záležitostí. Proto navrhovatelé, poslanci všech politických barev, navrhují vypuštění účasti veřejnosti ve stavebním řízení. Co tomu řeknou environmentalisté a zastánci občanských iniciativ v dolní komoře parlamentu, lze jen tušit. Ale asi výskání neuslyšíme.
DISKRIMINACE MALÝCH OBCÍ. Jen málokdy bývají krajská zastupitelstva neúspěšná v případech legislativní iniciativy. Bude proto jistě zajímavé sledovat, do jaké míry uspěje Zlínský kraj se svojí novelou zákona o vodách. Obce do dvou tisíc obyvatel totiž patrně z finančních důvodů nesplní do konce roku 2007 povinnost mít čističky. Kraj zoufale poukazuje, že jde o diskriminaci malých obcí, které nemají ze státních prostředků šanci získat podporu, a kraj sám nemá také dostatek zdrojů. Přičemž těmto obcím následně hrozí sankce ve výši od 10 tisíc až po 10 milionů korun. Paradoxem je, že výjimku mají obce nad dva tisíce obyvatel, a to do konce roku 2010, na něž se přece jenom pozornost státu soustředí více. Proto zlínští zastupitelé žádají, aby se poslední termín pro splnění ekologických povinností - konec roku 2010 - vztahoval nejen na obce nad 2 tisíce duší, ale i na ty menší. I v tomto případě Sněmovna snad vyslyší hlas slabých, malých a bez peněz.
Kráceno pro potřeby EnviWebu
VÝKUP ŽELEZA BUDE OBTÍŽNĚJŠÍ. Jednou z letních novinek je zákon o odpadech. Několik poslanců z řad sociální demokracie a komunistů dospělo k přesvědčení, že obchodování ve sběrných surovinách už příliš podporuje kriminalitu, a rozhodli se takovou praxi omezit. Opírají se přitom o tvrzení, že v poslední době dochází postupně s rostoucí cenou surového železa k množícím se případům krádeží movitých věcí ve vlastnictví fyzických osob, právnických osob a v neposlední řadě také veřejnoprávních korporací včetně státu. Ty jsou posléze prodávány do sběren nebo výkupen odpadu jako prostý odpad, ačkoliv se může jednat o technicky vyspělá zařízení, součásti větší věci nebo nákladně nahraditelné věci. Proto poslanci navrhují zkvalitnění identifikace osob i stručnou charakteristiku odpadu. Navíc žádají, aby prodávající prokázal, z jaké části hlavní věci nebo z jakého zařízení odpad pochází. Návrh určuje i limity pro výkup od jedné osoby týdně. Dalším omezujícím f aktorem má být situace, kdy kovový odpad původně plnil funkci určitého zařízení, součásti věci nebo veřejně prospěšného zařízení (např. kanalizační poklopy, dopravní značení apod.). Stejně tak p oslanci navrhují zákaz pozměnění nebo rozebrání vykoupeného strojního zařízení po dobu 24 hodin od okamžiku výkupu, což zvýší šanci, aby poškození dohledali svůj ukradený majetek prodaný do sběrných surovin.
BEZ VEŘEJNOSTI PŘI STAVEBNÍM ŘÍZENÍ. Zákonodárci byli těsně před prázdninami dost pilní a do Sněmovny v červenci doputovala i krátká novela zákona o ochraně životního prostředí. Podstatou má být zjednodušení a zpřehlednění procesu stavebních řízení, nikoliv ochrana fauny a flóry, jak by se mohlo zdát z názvu novely. Smyslem normy je prý dát investorům jistotu, že jejich investice nebude následně zmařena, a to nikoliv na základě věcných argumentů, ale pouze na základě samoúčelných procesních záležitostí. Proto navrhovatelé, poslanci všech politických barev, navrhují vypuštění účasti veřejnosti ve stavebním řízení. Co tomu řeknou environmentalisté a zastánci občanských iniciativ v dolní komoře parlamentu, lze jen tušit. Ale asi výskání neuslyšíme.
DISKRIMINACE MALÝCH OBCÍ. Jen málokdy bývají krajská zastupitelstva neúspěšná v případech legislativní iniciativy. Bude proto jistě zajímavé sledovat, do jaké míry uspěje Zlínský kraj se svojí novelou zákona o vodách. Obce do dvou tisíc obyvatel totiž patrně z finančních důvodů nesplní do konce roku 2007 povinnost mít čističky. Kraj zoufale poukazuje, že jde o diskriminaci malých obcí, které nemají ze státních prostředků šanci získat podporu, a kraj sám nemá také dostatek zdrojů. Přičemž těmto obcím následně hrozí sankce ve výši od 10 tisíc až po 10 milionů korun. Paradoxem je, že výjimku mají obce nad dva tisíce obyvatel, a to do konce roku 2010, na něž se přece jenom pozornost státu soustředí více. Proto zlínští zastupitelé žádají, aby se poslední termín pro splnění ekologických povinností - konec roku 2010 - vztahoval nejen na obce nad 2 tisíce duší, ale i na ty menší. I v tomto případě Sněmovna snad vyslyší hlas slabých, malých a bez peněz.
Kráceno pro potřeby EnviWebu
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
