Brusel mění pravidla, Češi jsou proti
Zastavení investic do výstavby silnic a zlepšování životního prostředí, neúnosné
prodražování evropských projektů pro neplátce DPH, tlak jihoevropských států,
které budou chtít z evropské pokladny získat co nejvíc, a to klidně na úkor
unijních nováčků.
S tím vším musí Praha počítat, pokud od roku 2007 začnou platit Bruselem
navrhovaná pravidla pro čerpání peněz z evropských fondů.
I když se o jejich konečné podobě definitivně rozhodne až na podzim, už teď to
vypadá, že Česko a další "nové" země unie budou mít v souboji se zkušenějšími
Španěly, Portugalci či Řeky velké potíže obstát.
Jedním z bodů, který chce (nejen) Praha z návrhu Evropské komise vyškrtnout, je
takzvaná převoditelnost finančních prostředků z fondů EU z jedné země na druhou.
Jinými slovy: pokud Češi nedokážou včas utratit jim přidělené peníze, budou se o
ně smět přihlásit jiné, "schopnější" státy.
Podle analýzy, kterou před časem vypracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj a o
níž informovaly HN, je přitom takové riziko - třeba u programů, které řídí
Ministerstvo práce a sociálních věcí - v Česku poměrně vysoké. Na vině jsou
zpoždění při rozjezdu programů, přílišná byrokracie a někde i pozdě odesílané
platby.
"Návrh přesunout peníze těm zemím, které čerpají lépe, budeme samozřejmě
rozporovat. Jsme velmi proti tomu," vysvětlila náměstkyně ministra pro místní
rozvoj Věra Jourová, která má eurofondy v resortu na starosti.
Pro Česko jsou však nevýhodné i další části bruselského návrhu, třeba chystané
zkrácení lhůty, dokdy musí žadatel utratit peníze na čističky či stavbu silnic z
Kohezního fondu. Namísto současných tří let komise navrhuje dva roky.
"Známe problémy například s budováním čistíren odpadních vod, jak složité je vše
naplánovat, vykoupit pozemky a dosáhnout konsensu se všemi, včetně ekologických
iniciativ," uvádí europoslanec Oldřich Vlasák (ODS), proč by se doba čerpání
peněz pro nováčky neměla zkracovat.
Ze strukturálních fondů - s výjimkou Evropského sociálního fondu - by se navíc
měla přestat proplácet daň z přidané hodnoty.
V praxi to znamená, že se neplátcům DPH projekty výrazně prodraží. "Některé
české obce podle našich informací zvažují, že se kvůli eurofondům dodatečně
zaregistrují jako plátci. I když to pro ně bude administrativně velmi náročné,"
upozorňuje Jan Tlamycha z Evropského parlamentu.
Přestože Češi, Maďaři, Lotyši, Litevci, Malťané, Poláci, Slováci a Slovinci
výhrady k pravidlům Bruselu tlumočili už v prosinci 2004, se svými argumenty
zatím moc neuspěli. V pracovních skupinách, které připravují definitivní znění
bruselského nařízení, podle informací HN jasně dominují zastánci kontroverzního
návrhu.
Konečné slovo však budou mít po prázdninách ministři zemí EU.
Zastavení investic do výstavby silnic a zlepšování životního prostředí, neúnosné prodražování evropských projektů pro neplátce DPH, tlak jihoevropských států, které budou chtít z evropské pokladny získat co nejvíc, a to klidně na úkor unijních nováčků.
S tím vším musí Praha počítat, pokud od roku 2007 začnou platit Bruselem navrhovaná pravidla pro čerpání peněz z evropských fondů.
I když se o jejich konečné podobě definitivně rozhodne až na podzim, už teď to vypadá, že Česko a další "nové" země unie budou mít v souboji se zkušenějšími Španěly, Portugalci či Řeky velké potíže obstát.
Jedním z bodů, který chce (nejen) Praha z návrhu Evropské komise vyškrtnout, je takzvaná převoditelnost finančních prostředků z fondů EU z jedné země na druhou. Jinými slovy: pokud Češi nedokážou včas utratit jim přidělené peníze, budou se o ně smět přihlásit jiné, "schopnější" státy.
Podle analýzy, kterou před časem vypracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj a o níž informovaly HN, je přitom takové riziko - třeba u programů, které řídí Ministerstvo práce a sociálních věcí - v Česku poměrně vysoké. Na vině jsou zpoždění při rozjezdu programů, přílišná byrokracie a někde i pozdě odesílané platby.
"Návrh přesunout peníze těm zemím, které čerpají lépe, budeme samozřejmě rozporovat. Jsme velmi proti tomu," vysvětlila náměstkyně ministra pro místní rozvoj Věra Jourová, která má eurofondy v resortu na starosti.
Pro Česko jsou však nevýhodné i další části bruselského návrhu, třeba chystané zkrácení lhůty, dokdy musí žadatel utratit peníze na čističky či stavbu silnic z Kohezního fondu. Namísto současných tří let komise navrhuje dva roky.
"Známe problémy například s budováním čistíren odpadních vod, jak složité je vše naplánovat, vykoupit pozemky a dosáhnout konsensu se všemi, včetně ekologických iniciativ," uvádí europoslanec Oldřich Vlasák (ODS), proč by se doba čerpání peněz pro nováčky neměla zkracovat.
Ze strukturálních fondů - s výjimkou Evropského sociálního fondu - by se navíc měla přestat proplácet daň z přidané hodnoty.
V praxi to znamená, že se neplátcům DPH projekty výrazně prodraží. "Některé české obce podle našich informací zvažují, že se kvůli eurofondům dodatečně zaregistrují jako plátci. I když to pro ně bude administrativně velmi náročné," upozorňuje Jan Tlamycha z Evropského parlamentu.
Přestože Češi, Maďaři, Lotyši, Litevci, Malťané, Poláci, Slováci a Slovinci výhrady k pravidlům Bruselu tlumočili už v prosinci 2004, se svými argumenty zatím moc neuspěli. V pracovních skupinách, které připravují definitivní znění bruselského nařízení, podle informací HN jasně dominují zastánci kontroverzního návrhu.
Konečné slovo však budou mít po prázdninách ministři zemí EU.
S tím vším musí Praha počítat, pokud od roku 2007 začnou platit Bruselem navrhovaná pravidla pro čerpání peněz z evropských fondů.
I když se o jejich konečné podobě definitivně rozhodne až na podzim, už teď to vypadá, že Česko a další "nové" země unie budou mít v souboji se zkušenějšími Španěly, Portugalci či Řeky velké potíže obstát.
Jedním z bodů, který chce (nejen) Praha z návrhu Evropské komise vyškrtnout, je takzvaná převoditelnost finančních prostředků z fondů EU z jedné země na druhou. Jinými slovy: pokud Češi nedokážou včas utratit jim přidělené peníze, budou se o ně smět přihlásit jiné, "schopnější" státy.
Podle analýzy, kterou před časem vypracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj a o níž informovaly HN, je přitom takové riziko - třeba u programů, které řídí Ministerstvo práce a sociálních věcí - v Česku poměrně vysoké. Na vině jsou zpoždění při rozjezdu programů, přílišná byrokracie a někde i pozdě odesílané platby.
"Návrh přesunout peníze těm zemím, které čerpají lépe, budeme samozřejmě rozporovat. Jsme velmi proti tomu," vysvětlila náměstkyně ministra pro místní rozvoj Věra Jourová, která má eurofondy v resortu na starosti.
Pro Česko jsou však nevýhodné i další části bruselského návrhu, třeba chystané zkrácení lhůty, dokdy musí žadatel utratit peníze na čističky či stavbu silnic z Kohezního fondu. Namísto současných tří let komise navrhuje dva roky.
"Známe problémy například s budováním čistíren odpadních vod, jak složité je vše naplánovat, vykoupit pozemky a dosáhnout konsensu se všemi, včetně ekologických iniciativ," uvádí europoslanec Oldřich Vlasák (ODS), proč by se doba čerpání peněz pro nováčky neměla zkracovat.
Ze strukturálních fondů - s výjimkou Evropského sociálního fondu - by se navíc měla přestat proplácet daň z přidané hodnoty.
V praxi to znamená, že se neplátcům DPH projekty výrazně prodraží. "Některé české obce podle našich informací zvažují, že se kvůli eurofondům dodatečně zaregistrují jako plátci. I když to pro ně bude administrativně velmi náročné," upozorňuje Jan Tlamycha z Evropského parlamentu.
Přestože Češi, Maďaři, Lotyši, Litevci, Malťané, Poláci, Slováci a Slovinci výhrady k pravidlům Bruselu tlumočili už v prosinci 2004, se svými argumenty zatím moc neuspěli. V pracovních skupinách, které připravují definitivní znění bruselského nařízení, podle informací HN jasně dominují zastánci kontroverzního návrhu.
Konečné slovo však budou mít po prázdninách ministři zemí EU.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích