Čína a Indie "ohrožují planetu"
Na první pohled je to nezajímavá cesta představitele daleké asijské země po
zapomenuté Africe. Když ale čínský ministr zahraničí Li Čao-sing včera zahájil
turné po šesti afrických státech, ilustroval trend, který v příštích
desetiletích zásadně ovlivní celou Zemi. Hlavním tématem jeho rozhovorů v
západní Africe jsou totiž suroviny.
Prudce se rozvíjející Čína jich potřebuje stále více. A planeta jich již za
několik desetiletí nebude mít dost pro všechny.
Když Čína a další asijský obr, Indie, dosáhnou nynější životní úrovně
rozvinutého světa a Západ nezmírní svou vlastní vysokou spotřebu, zdroje planety
se vyčerpají. To je hlavní varování nové výroční zprávy americké výzkumné
organizace World Watch Institute (WWI).
Dosáhnou-li Indie a Čína do roku 2030 spotřebu na obyvatele, jakou má dnes
Japonsko, budou společně potřebovat zdroje celé Země, tvrdí WWI.
Již nyní Čína svou poptávkou zásadně ovlivňuje ceny surovin. Na celosvětové
spotřebě oceli se podílí čtvrtinou, na spotřebě cementu polovinou a rýže
třetinou. Je největším dovozcem tropického dřeva a po USA je druhým největším
importérem ropy.
A strmý růst spotřeby Číny a Indie bude podle expertů WWI pokračovat. Může však
narazit na omezenost existujících zdrojů. "Ekologická kapacita světa prostě
nepostačuje k tomu, aby byly ambice Číny, Indie, Japonska, Evropy a Spojených
států uspokojeny udržitelným způsobem."
Na první pohled je to nezajímavá cesta představitele daleké asijské země po zapomenuté Africe. Když ale čínský ministr zahraničí Li Čao-sing včera zahájil turné po šesti afrických státech, ilustroval trend, který v příštích desetiletích zásadně ovlivní celou Zemi. Hlavním tématem jeho rozhovorů v západní Africe jsou totiž suroviny.
Prudce se rozvíjející Čína jich potřebuje stále více. A planeta jich již za několik desetiletí nebude mít dost pro všechny.
Když Čína a další asijský obr, Indie, dosáhnou nynější životní úrovně rozvinutého světa a Západ nezmírní svou vlastní vysokou spotřebu, zdroje planety se vyčerpají. To je hlavní varování nové výroční zprávy americké výzkumné organizace World Watch Institute (WWI).
Dosáhnou-li Indie a Čína do roku 2030 spotřebu na obyvatele, jakou má dnes Japonsko, budou společně potřebovat zdroje celé Země, tvrdí WWI.
Již nyní Čína svou poptávkou zásadně ovlivňuje ceny surovin. Na celosvětové spotřebě oceli se podílí čtvrtinou, na spotřebě cementu polovinou a rýže třetinou. Je největším dovozcem tropického dřeva a po USA je druhým největším importérem ropy.
A strmý růst spotřeby Číny a Indie bude podle expertů WWI pokračovat. Může však narazit na omezenost existujících zdrojů. "Ekologická kapacita světa prostě nepostačuje k tomu, aby byly ambice Číny, Indie, Japonska, Evropy a Spojených států uspokojeny udržitelným způsobem."
Hlad po surovinách
Bude-li čínské hospodářství růst nynějším tempem, průměrný příjem obyvatele Číny dosáhne nynější americké úrovně do roku 2031, uvedl americký ekolog Lester Brown. "V tom okamžiku bude Čína spotřebovávat dvě třetiny stávající produkce obilí a dvakrát více papíru, než se dnes vyrábí na celém světě." Rozvoj spotřeby ve dvou nejlidnatějších zemích světa ale otevírá slepou uličku.
Dnes Čína na jednoho obyvatele spotřebovává jednu patnáctinu a Indie jednu třicetinu ropy, kterou zpracují USA. Již dosažení poloviny americké spotřeby by vedlo k tomu, že Čína a Indie by denně využívaly sto miliónů barelů ropy. Avšak celý svět loni za den spotřeboval jen 85 miliónů barelů.
Rozvíjet se udržitelně
Ropou a zemním plynem se tento týden bude hodně zabývat i čínský ministr Li, který cestuje po Africe. Čína již nyní dováží třetinu ropy z tohoto kontinentu a snaží se zajistit si další zásoby energie.
Minulý týden čínská ropná společnost CNOOC souhlasila s tím, že za podíl na nigerijských ropných a plynových polích zaplatí 2,3 miliardy dolarů.
Již dříve se Peking začal angažovat v súdánském ropném průmyslu. Nedávno také pronikl do těžby ropy v Gabunu, Alžírsku, Angole a Egyptě. Ale nejde jen o ropu. Čína proniká do těžby mědi v Zambii, uhlí a zlata v Jižní Africe či pěstování tabáku v Zimbabwe. A takové úsilí bude podle předpovědí WWI stále větší.
Za stejně velkou hrozbu ovšem organizace pokládá i rozvinutý svět. Jeho průměrný obyvatel dnes spotřebovává mnohonásobně více než průměrný Číňan či Ind.
Svět by se podle WWI mohl vyčerpání přírodních zdrojů vyhnout, kdyby USA a Evropa spolupracovaly s Čínou a Indií na vývoji nových postupů a technologií, které budou šetrnější vůči životnímu prostředí.
"Čína a Indie a mohou přeskočit nynější průmyslové mocnosti a stát se do jednoho desetiletí světovými vůdci v udržitelné energetice a zemědělství," uvedl prezident WII Christopher Flavin.
V Číně je již dnes 35 miliónů domácností zásobovaných teplou vodou ohřívanou sluneční energií. Indie zase vyvinula unikátní systém získávání pitné vody z dešťových srážek a její větrná energetika je čtvrtá největší na světě.
Prudce se rozvíjející Čína jich potřebuje stále více. A planeta jich již za několik desetiletí nebude mít dost pro všechny.
Když Čína a další asijský obr, Indie, dosáhnou nynější životní úrovně rozvinutého světa a Západ nezmírní svou vlastní vysokou spotřebu, zdroje planety se vyčerpají. To je hlavní varování nové výroční zprávy americké výzkumné organizace World Watch Institute (WWI).
Dosáhnou-li Indie a Čína do roku 2030 spotřebu na obyvatele, jakou má dnes Japonsko, budou společně potřebovat zdroje celé Země, tvrdí WWI.
Již nyní Čína svou poptávkou zásadně ovlivňuje ceny surovin. Na celosvětové spotřebě oceli se podílí čtvrtinou, na spotřebě cementu polovinou a rýže třetinou. Je největším dovozcem tropického dřeva a po USA je druhým největším importérem ropy.
A strmý růst spotřeby Číny a Indie bude podle expertů WWI pokračovat. Může však narazit na omezenost existujících zdrojů. "Ekologická kapacita světa prostě nepostačuje k tomu, aby byly ambice Číny, Indie, Japonska, Evropy a Spojených států uspokojeny udržitelným způsobem."
Hlad po surovinách
Bude-li čínské hospodářství růst nynějším tempem, průměrný příjem obyvatele Číny dosáhne nynější americké úrovně do roku 2031, uvedl americký ekolog Lester Brown. "V tom okamžiku bude Čína spotřebovávat dvě třetiny stávající produkce obilí a dvakrát více papíru, než se dnes vyrábí na celém světě." Rozvoj spotřeby ve dvou nejlidnatějších zemích světa ale otevírá slepou uličku.
Dnes Čína na jednoho obyvatele spotřebovává jednu patnáctinu a Indie jednu třicetinu ropy, kterou zpracují USA. Již dosažení poloviny americké spotřeby by vedlo k tomu, že Čína a Indie by denně využívaly sto miliónů barelů ropy. Avšak celý svět loni za den spotřeboval jen 85 miliónů barelů.
Rozvíjet se udržitelně
Ropou a zemním plynem se tento týden bude hodně zabývat i čínský ministr Li, který cestuje po Africe. Čína již nyní dováží třetinu ropy z tohoto kontinentu a snaží se zajistit si další zásoby energie.
Minulý týden čínská ropná společnost CNOOC souhlasila s tím, že za podíl na nigerijských ropných a plynových polích zaplatí 2,3 miliardy dolarů.
Již dříve se Peking začal angažovat v súdánském ropném průmyslu. Nedávno také pronikl do těžby ropy v Gabunu, Alžírsku, Angole a Egyptě. Ale nejde jen o ropu. Čína proniká do těžby mědi v Zambii, uhlí a zlata v Jižní Africe či pěstování tabáku v Zimbabwe. A takové úsilí bude podle předpovědí WWI stále větší.
Za stejně velkou hrozbu ovšem organizace pokládá i rozvinutý svět. Jeho průměrný obyvatel dnes spotřebovává mnohonásobně více než průměrný Číňan či Ind.
Svět by se podle WWI mohl vyčerpání přírodních zdrojů vyhnout, kdyby USA a Evropa spolupracovaly s Čínou a Indií na vývoji nových postupů a technologií, které budou šetrnější vůči životnímu prostředí.
"Čína a Indie a mohou přeskočit nynější průmyslové mocnosti a stát se do jednoho desetiletí světovými vůdci v udržitelné energetice a zemědělství," uvedl prezident WII Christopher Flavin.
V Číně je již dnes 35 miliónů domácností zásobovaných teplou vodou ohřívanou sluneční energií. Indie zase vyvinula unikátní systém získávání pitné vody z dešťových srážek a její větrná energetika je čtvrtá největší na světě.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích