Který ze světových problémů se má řešit jako první?

Zatím to vypadá jako manažerská simulační hra, ale zároveň jde o projekt, který by v budoucnu mohl zachraňovat životy a zlepšit existenci miliónů lidí. "Kdybych měl padesát miliard dolarů, který ze světových problémů bych řešil jako první?" - To byla výchozí otázka, na kterou v uplynulých dnech na Georgetown University ve Washingtonu hledala odpověď skupina osmi diplomatů, velvyslanců při OSN.
Koho automaticky napadne globální oteplování, míří vedle. Když se shromáždily priority zástupců Číny, Indie, Pakistánu, Tanzanie, Thajska, Vietnamu, Zambie a USA, ukázalo se, že první investice by směřovala do zlepšení základního zdravotnictví v zemích, kde bojují s přenosnými chorobami. Na druhém místě by byly peníze na zajištění pitné vody a třetí nejdůležitější položkou by byly finance na boj s dětskou podvýživou.

Stanovení priorit
"Tento hodnotící proces, stanovení priorit, je podle mě přesně to, jak bychom měli věci řešit," komentoval americký velvyslanec v OSN John Bolton třídenní seminář.
Jeho slova vystihují podstatu celého projektu. Tou je jednoduchá úvaha: Pokud světové společenství nemá dost sil řešit všechny problémy, které lidstvo sužují, začněme s těmi, kde za vynaložené peníze dosáhneme nejefektivnějších výsledků.
"Když nemůžeme udělat vše, udělejme aspoň to nejdůležitější," dodává autor projektu, jedenačtyřicetiletý dánský ekonom Bjorn Lomborg. V roce 2001 se proslavil knihou Skeptický ekolog, ve které poměřil největší skutečné i domnělé hrozby pro životní prostředí konkrétními čísly a statistikami.
Nový úhel pohledu na problémy ekologie mu získal světově renomé, časopis Time Lomborga v roce 2004 zařadil mezi sto nejvlivnějších lidí světa. V témže roce také Lomborg zahájil svůj současný projekt, když pozval do Kodaně na třicet významných ekonomů, včetně čtyř laureátů Nobelovy ceny, aby zhodnotili, kam by mělo lidstvo co nejúčelněji uvolnit prostředky.

Kam nasměrovat miliardy
Z padesáti hypotetických miliard by mělo podle nich jít 27 miliard na kontrolu šíření viru HIV a nemoci AIDS.
Podle ekonomů by se tím do roku 2010 předešlo asi 28 miliónům nových případů. Investicí ve výši 12 miliard by se pak podle expertů podařilo výrazně pohnout s podvýživou světové populace.
Na třetím místě priorit se umístila liberalizace světového trhu. Náklady na ni by prý byly mizivé ve srovnání s tím, že by podle propočtů přinesla oproti současnému stavu zisky ve výši 2,4 biliónů dolarů ročně.
Změny globálního oteplování se naopak - jak v roce 2004, tak i na současné washingtonské schůzce - umístily na seznamu priorit hluboko dole. Což by mohlo vzbudit podezření, zda "skeptický" Lomborg toto téma záměrně nepotlačuje.
"Ujišťuji vás, že o nic takového nejde. Expert, který na našem jednání prezentoval globální oteplování, nám ukázal ostře negativní vliv celého problému. Nebylo v tom žádné zakrývání," vyvracel ovšem John Bolton na dotaz HN naznačené pochyby.
Rovněž podle Lomborga jde skutečně jen o to, že efektivita v současnosti navržených řešení na výrazné omezení skleníkových plynů je malá v porovnání s tím, co lze při vynaložení stejných prostředků zlepšit v jiných oblastech.
"Já jsem byl spíše překvapen tím, jak nízko se podle mě tentokrát umístilo odstraňování tržních bariér a potírání korupce," dodal John Bolton, čímž zároveň jmenoval své priority, které v jeho osobním žebříčku stojí nejvýše.
Podle Bjorna Lomborga by měl celý tento projekt s názvem Kodaňský konsensus do dvou let pokračovat dalším jednáním, kam chce Lomborg pozvat okolo padesáti velvyslanců při Organizaci spojených národů. Podle Lomborga má ovšem už teď celá iniciativa reálný vliv.
"Mám informace, že závěry kodaňské schůzky byly jedním z podnětů, proč se prezident George Bush rozhodl ještě přidat peníze na boj s AIDS a s malárií," uvedl Lomborg pro HN.