MAJÍ MLADÍ LIDÉ ZÁJEM BYDLET V DŘEVĚNÝCH DOMECH?
Sociologická studie
Sociologická studie
Využití dřevní hmoty jako suroviny a následně stavebního materiálu se jeví jako multifunční. Znalosti o této surovině, jejím získávání, přeměně ve stavební materiál a jeho použití, jsou opomíjené a často zkreslené. Současný technický rozvoj a návrat k užívání tradičních materiálů podněcuje k výstavbě z obnovitelných surovin.
V rámci doktorského projektu podporovaného grantovou agenturou České republiky, který se zabývá dřevní hmotou, byla provedena sociologická studie mezi mladými lidmi ve věku 22 až 25 let. Studie se zaměřila na postoj, názory a všeobecný přehled o dřevní hmotě v souvislosti s možností použití této suroviny jako stavebního materiálu. Sběr dat byl proveden dotazníkovým šetřením, celkem bylo osloveno 421 mladých lidí, všichni jsou nebo byli studenty Stavební fakulty ČVUT. Procentuální rozložení respondentů podle krajů a velikosti sídla, z kterého pocházejí, je vyobrazen v grafu a tabulce a vypovídá o tom, že respondenti pocházeli ze 42 % z měst do 20 tisíc obyvatel a ze 35 % z měst nad 100 tisíc obyvatel.
JAK JE CHÁPÁNO DŘEVO?
Množství suroviny v lesích České republiky je dostatečné a její následné získávání v poměru více přirůstá než těžíme, většina dotazovaných spíše tipovala, než by znala tuto správnou odpověď. V poměru jehličnatých a listnatých stromů je povědomí o podílu 77 : 22, správné. Spíše převládají jehličnaté stromy - smrk, borovice - než listnaté stromy - dub a buk. Většina dotazovaných, tj. 95 %, chápe dřevo jako obnovitelnou surovinu.
Největší předností dřeva je podle respondentů jeho "estetický vzhled" ze 37 %, dále "jednoduché zpracování" shledává 34 % a "obnovitelnost suroviny" spatřuje 32 % dotazovaných. Mezi dalšími přednostmi jsou vyjmenovány "ekologická surovina" 29 % , "lehkost materiálu" 27 % a "tepelná izolace" z 21 %.
Nevýhody této suroviny pro stavební materiál, které respondenti uváděli, plynuly z nevědomosti, nedostatečné informovanosti a pouhých domněnek, o kterých bude potřebné v budoucnosti více psát a hovořit. Za zvláštnost lze považovat procento respondentů, kteří neznali žádnou přednost ani nevýhodu tohoto stavebního materiálu.
BYTOVÁ VÝSTAVBA
Ve studii se zjistilo, že mladí lidé by se ze 74 % chtěli dozvědět více o dřevěných domech a v dřevostavbách vidí 81 % dotazovaných potenciál do budoucna. Zda-li by v dřevěném domě chtěli bydlet, jednoznačně 41 % dotazovaných odpovědělo "ano", třetina není rozhodnuta, ale pouze 26 % dotazovaných se staví k této myšlence záporně.
Dotazovaní, kteří odpověděli "ano", dále uváděli počet uvažovaných podlaží u dřevěného bytového domu. Shodně 30 % uvedlo tři podlaží a 30 % dotazovaných čtyři podlaží. Ostatní se vyslovili buď pro menší či větší počet podlaží.
Počet respondentů, kteří by chtěli bydlet v dřevěném bytovém domě, byl rozdělen podle pohlaví ve stejném poměru.
Dotazovaní, kteří se vyjádřili pro bydlení v dřevěných domech, pocházejí z 25 % z Prahy a taktéž 25 % dotazovaných je z venkova. Dotazovaní z měst do 20 tisíc obyvatel zaujímají 18 %, z měst o 20 až 50 tisících obyvatel pochází 13 %, z měst s 50 až 100 tisíci obyvatel pochází 14 % dotazovaných. Z měst nad 100 tisíc obyvatel pochází 5 % respondentů.
Podle krajů v Čechách 25% respondentů, kteří odpověděli "ano", pocházelo z Prahy, ze Středočeského a Jihočeského kraje to bylo shodně 12 % dotazovaných.
Z hlediska potřeb mechanizace na staveništi, logistické zátěže a koordinace se respondenti ze 74 % domnívají, že dřevostavba je ekonomicky výhodnější než stavba ze silikátových materiálů, o které si to myslí 20 % dotazovaných.
Sociologickou studií se v tematických okruzích zjistilo, že mladí lidé nemají mnoho všeobecných informací např. o zásobách dřeva jako suroviny vhodné na stavební materiál. Avšak v bytové problematice se ukázalo, že mají zájem bydlet v dřevěných domech a spatřují v nich potenciál do budoucna. Navíc sami mají zájem dozvědět se více o problematice dřevěného stavění, znají přínosy tohoto stavebního materiálu, a proto by bylo chybou jim potřebné informace neposkytovat.
AUTOR: Ing. JITKA HOLEČKOVÁ
ČVUT Praha
Fakulta stavební
katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví
Kraj původu respondentů
Praha 26%
Středočeský 12%
Jihočeský 11%
Plzeňský 6%
Karlovarský 3%
Ústecký 8%
Liberecký 6%
Královehradecký 7%
Pardubický 5%
Vysočina 5%
Zlínský 3%
Olomoucký 3%
Moravskoslezský 2%
Slovensko 1%
Využití dřevní hmoty jako suroviny a následně stavebního materiálu se jeví jako multifunční. Znalosti o této surovině, jejím získávání, přeměně ve stavební materiál a jeho použití, jsou opomíjené a často zkreslené. Současný technický rozvoj a návrat k užívání tradičních materiálů podněcuje k výstavbě z obnovitelných surovin.
V rámci doktorského projektu podporovaného grantovou agenturou České republiky, který se zabývá dřevní hmotou, byla provedena sociologická studie mezi mladými lidmi ve věku 22 až 25 let. Studie se zaměřila na postoj, názory a všeobecný přehled o dřevní hmotě v souvislosti s možností použití této suroviny jako stavebního materiálu. Sběr dat byl proveden dotazníkovým šetřením, celkem bylo osloveno 421 mladých lidí, všichni jsou nebo byli studenty Stavební fakulty ČVUT. Procentuální rozložení respondentů podle krajů a velikosti sídla, z kterého pocházejí, je vyobrazen v grafu a tabulce a vypovídá o tom, že respondenti pocházeli ze 42 % z měst do 20 tisíc obyvatel a ze 35 % z měst nad 100 tisíc obyvatel.
JAK JE CHÁPÁNO DŘEVO?
Množství suroviny v lesích České republiky je dostatečné a její následné získávání v poměru více přirůstá než těžíme, většina dotazovaných spíše tipovala, než by znala tuto správnou odpověď. V poměru jehličnatých a listnatých stromů je povědomí o podílu 77 : 22, správné. Spíše převládají jehličnaté stromy - smrk, borovice - než listnaté stromy - dub a buk. Většina dotazovaných, tj. 95 %, chápe dřevo jako obnovitelnou surovinu.
Největší předností dřeva je podle respondentů jeho "estetický vzhled" ze 37 %, dále "jednoduché zpracování" shledává 34 % a "obnovitelnost suroviny" spatřuje 32 % dotazovaných. Mezi dalšími přednostmi jsou vyjmenovány "ekologická surovina" 29 % , "lehkost materiálu" 27 % a "tepelná izolace" z 21 %.
Nevýhody této suroviny pro stavební materiál, které respondenti uváděli, plynuly z nevědomosti, nedostatečné informovanosti a pouhých domněnek, o kterých bude potřebné v budoucnosti více psát a hovořit. Za zvláštnost lze považovat procento respondentů, kteří neznali žádnou přednost ani nevýhodu tohoto stavebního materiálu.
BYTOVÁ VÝSTAVBA
Ve studii se zjistilo, že mladí lidé by se ze 74 % chtěli dozvědět více o dřevěných domech a v dřevostavbách vidí 81 % dotazovaných potenciál do budoucna. Zda-li by v dřevěném domě chtěli bydlet, jednoznačně 41 % dotazovaných odpovědělo "ano", třetina není rozhodnuta, ale pouze 26 % dotazovaných se staví k této myšlence záporně.
Dotazovaní, kteří odpověděli "ano", dále uváděli počet uvažovaných podlaží u dřevěného bytového domu. Shodně 30 % uvedlo tři podlaží a 30 % dotazovaných čtyři podlaží. Ostatní se vyslovili buď pro menší či větší počet podlaží.
Počet respondentů, kteří by chtěli bydlet v dřevěném bytovém domě, byl rozdělen podle pohlaví ve stejném poměru.
Dotazovaní, kteří se vyjádřili pro bydlení v dřevěných domech, pocházejí z 25 % z Prahy a taktéž 25 % dotazovaných je z venkova. Dotazovaní z měst do 20 tisíc obyvatel zaujímají 18 %, z měst o 20 až 50 tisících obyvatel pochází 13 %, z měst s 50 až 100 tisíci obyvatel pochází 14 % dotazovaných. Z měst nad 100 tisíc obyvatel pochází 5 % respondentů.
Podle krajů v Čechách 25% respondentů, kteří odpověděli "ano", pocházelo z Prahy, ze Středočeského a Jihočeského kraje to bylo shodně 12 % dotazovaných.
Z hlediska potřeb mechanizace na staveništi, logistické zátěže a koordinace se respondenti ze 74 % domnívají, že dřevostavba je ekonomicky výhodnější než stavba ze silikátových materiálů, o které si to myslí 20 % dotazovaných.
Sociologickou studií se v tematických okruzích zjistilo, že mladí lidé nemají mnoho všeobecných informací např. o zásobách dřeva jako suroviny vhodné na stavební materiál. Avšak v bytové problematice se ukázalo, že mají zájem bydlet v dřevěných domech a spatřují v nich potenciál do budoucna. Navíc sami mají zájem dozvědět se více o problematice dřevěného stavění, znají přínosy tohoto stavebního materiálu, a proto by bylo chybou jim potřebné informace neposkytovat.
AUTOR: Ing. JITKA HOLEČKOVÁ
ČVUT Praha
Fakulta stavební
katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví
Kraj původu respondentů
Praha 26%
Středočeský 12%
Jihočeský 11%
Plzeňský 6%
Karlovarský 3%
Ústecký 8%
Liberecký 6%
Královehradecký 7%
Pardubický 5%
Vysočina 5%
Zlínský 3%
Olomoucký 3%
Moravskoslezský 2%
Slovensko 1%
Zdroj:STAVITEL
Sdílet článek na sociálních sítích
