Spící obr
Organizace Asijsko-tichomořské spolupráce (APEC) debatuje o odstranění překážek
v obchodě a změnách klimatu.
Organizace Asijsko-tichomořské spolupráce (APEC) debatuje o odstranění překážek v obchodě a změnách klimatu.
Americký prezident George Bush, jeho ruský protějšek Vladimír Putin, čínský prezident Chu Ťin-tchao a japonský premiér Shinzó Abe vyrazili do Sydney. V doprovodu ministrů hospodářství se pokusí probudit k životu "spícího obra". Je jím organizace Asijsko - tichomořské spolupráce (APEC). Uskupení 21 zemí, které vytvářejí dohromady na 60 procent světového hrubého domácího produktu a polovinu globální výměny zboží, usilují o dohodu na odstranění obchodních překážek. Ta by snížila náklady spojené s výměnou zboží a služeb o pět procent.
APEC, organizace založená v roce 1989, se případným úspěchem pouze nepatrně přiblíží konečnému cíli, jímž je vytvoření zóny volného obchodu. Australský ministr obchodu Warren Trust konstatoval, že například jen uzavření obchodního kontraktu mezi členskými zeměmi trvá 21 dnů. Mezi zeměmi Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) to trvá jen čtrnáct dnů. Snížením nákladů spojených s obchodem o pět procent by podle studie Světové banky členské země ušetřily až 148 miliard dolarů.
Na rozdíl od předcházejících setkání, na kterých dominovala otázka zajištění dostatku energetických surovin, se na summitu v Sydney dostává do popředí téma ochrany klimatu. I proto se ke schůzce připojí představitelé čtyř set největších světových firem. Politici by měli odbornou veřejnost seznámit s konkrétními opatřeními, která jim umožní lépe plánovat investice do technologií méně zatěžujících životní prostředí a sníží emise skleníkových plynů.
FAKTEM JE, že velká část členských států APEC patří k největším "vypouštěčům" skleníkových plynů. Na prvních místech je Čína a Spojené státy. Austrálie dokonce mezi průmyslově vyspělými státy vykazuje největší emise skleníkových plynů na hlavu. Přesto se uvedené země brání podepsat Kjótský protokol. Australský premiér John Howard už před zahájením summitu varoval: "Není pravděpodobné, že dospějeme ke konkrétním závěrům a pokynům, které by šly nad rámec dohod z Kjóta."
Skepse je na místě. Už loni založili australský premiér a americký prezident spolu s několika tichomořskými státy Asijsko-tichomořské partnerství pro čistý rozvoj a klima. Cílem této neformální skupiny je přijmout "praktická opatření" pro ochranu životního prostředí, včetně ochrany klimatu.
Konkrétní výsledky zatím nejsou.
AUTOR: PETR NĚMEC
Americký prezident George Bush, jeho ruský protějšek Vladimír Putin, čínský prezident Chu Ťin-tchao a japonský premiér Shinzó Abe vyrazili do Sydney. V doprovodu ministrů hospodářství se pokusí probudit k životu "spícího obra". Je jím organizace Asijsko - tichomořské spolupráce (APEC). Uskupení 21 zemí, které vytvářejí dohromady na 60 procent světového hrubého domácího produktu a polovinu globální výměny zboží, usilují o dohodu na odstranění obchodních překážek. Ta by snížila náklady spojené s výměnou zboží a služeb o pět procent.
APEC, organizace založená v roce 1989, se případným úspěchem pouze nepatrně přiblíží konečnému cíli, jímž je vytvoření zóny volného obchodu. Australský ministr obchodu Warren Trust konstatoval, že například jen uzavření obchodního kontraktu mezi členskými zeměmi trvá 21 dnů. Mezi zeměmi Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) to trvá jen čtrnáct dnů. Snížením nákladů spojených s obchodem o pět procent by podle studie Světové banky členské země ušetřily až 148 miliard dolarů.
Na rozdíl od předcházejících setkání, na kterých dominovala otázka zajištění dostatku energetických surovin, se na summitu v Sydney dostává do popředí téma ochrany klimatu. I proto se ke schůzce připojí představitelé čtyř set největších světových firem. Politici by měli odbornou veřejnost seznámit s konkrétními opatřeními, která jim umožní lépe plánovat investice do technologií méně zatěžujících životní prostředí a sníží emise skleníkových plynů.
FAKTEM JE, že velká část členských států APEC patří k největším "vypouštěčům" skleníkových plynů. Na prvních místech je Čína a Spojené státy. Austrálie dokonce mezi průmyslově vyspělými státy vykazuje největší emise skleníkových plynů na hlavu. Přesto se uvedené země brání podepsat Kjótský protokol. Australský premiér John Howard už před zahájením summitu varoval: "Není pravděpodobné, že dospějeme ke konkrétním závěrům a pokynům, které by šly nad rámec dohod z Kjóta."
Skepse je na místě. Už loni založili australský premiér a americký prezident spolu s několika tichomořskými státy Asijsko-tichomořské partnerství pro čistý rozvoj a klima. Cílem této neformální skupiny je přijmout "praktická opatření" pro ochranu životního prostředí, včetně ochrany klimatu.
Konkrétní výsledky zatím nejsou.
AUTOR: PETR NĚMEC
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
