Vědci zvažují rizika nanotechnologií
Vědci zabývající se nanovědou a nanotechnologiemi jsou zřejmě více než veřejnost
znepokojeni jejich případnými dopady na lidské zdraví nebo na životní prostředí.
Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature. "Naše práce
ukazují rozdíl v chápaní možných rizik nanotechnologií veřejností a odborníky,
který ukazuje vážné nedostatky v informovanosti lidí," uvedli autoři studie a
vyzdvihli potřebu více a hlouběji seznamovat s užitečností i riziky
nanotechnologií.
Vědci zabývající se nanovědou a nanotechnologiemi jsou zřejmě více než veřejnost znepokojeni jejich případnými dopady na lidské zdraví nebo na životní prostředí. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature. "Naše práce ukazují rozdíl v chápaní možných rizik nanotechnologií veřejností a odborníky, který ukazuje vážné nedostatky v informovanosti lidí," uvedli autoři studie a vyzdvihli potřebu více a hlouběji seznamovat s užitečností i riziky nanotechnologií.
Dietram Scheufele z amerického Wisconsinského univerzitního systému a jeho tým srovnávali dva nedávné průzkumy. Jeden z nich se uskutečnil mezi 1015 dospělými Američany, druhý mezi 363 vědci a techniky pracujícími v oblasti nanotechnologií.
Vědci jsou optimističtější než veřejnost pokud jde o potenciální užitek výzkumu v této oblasti. Většina z nich si myslí, že povedou k lepší léčbě nemocí, dopřejí lidem čistší ovzduší a lepší řešení energetických problémů. Široká veřejnost je znepokojena především případným negativním dopadem na zaměstnanost a soukromý život. Vědci jsou ovšem mnohem více znepokojeni než ostatní obyvatelstvo potenciálním nebezpečím ve dvou bodech: jedni se obávají většího znečištění životního prostředí a druzí zase nových zdravotních problémů. Manipulace s hmotou v měřítku nanometru (miliardtina metru) znamená revoluci pro lékařství, elektroniku i průmysl. Tyto technologie ovšem vyvolávají znepokojení pokud jde o situaci, kdyby se do okolního prostředí nekontrolovaně rozptýlily tyto nepatrné částečky, které mohou proniknout až do živých buněk, podobně jako tomu bylo např. u azbestu.
Dietram Scheufele z amerického Wisconsinského univerzitního systému a jeho tým srovnávali dva nedávné průzkumy. Jeden z nich se uskutečnil mezi 1015 dospělými Američany, druhý mezi 363 vědci a techniky pracujícími v oblasti nanotechnologií.
Vědci jsou optimističtější než veřejnost pokud jde o potenciální užitek výzkumu v této oblasti. Většina z nich si myslí, že povedou k lepší léčbě nemocí, dopřejí lidem čistší ovzduší a lepší řešení energetických problémů. Široká veřejnost je znepokojena především případným negativním dopadem na zaměstnanost a soukromý život. Vědci jsou ovšem mnohem více znepokojeni než ostatní obyvatelstvo potenciálním nebezpečím ve dvou bodech: jedni se obávají většího znečištění životního prostředí a druzí zase nových zdravotních problémů. Manipulace s hmotou v měřítku nanometru (miliardtina metru) znamená revoluci pro lékařství, elektroniku i průmysl. Tyto technologie ovšem vyvolávají znepokojení pokud jde o situaci, kdyby se do okolního prostředí nekontrolovaně rozptýlily tyto nepatrné částečky, které mohou proniknout až do živých buněk, podobně jako tomu bylo např. u azbestu.
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích