Koncern Daimler představil další příspěvek k úsporné a ekologické dopravě
Koncern Daimler v listopadu ve Stuttgartu novinářům představil svou iniciativu
Formování budoucí dopravy, která je zaměřena na výrazné snižování spotřeby
pohonných hmot a emisí užitkových vozidel. Součástí prezentace byla i ukázka
šestnácti nákladních vozidel a autobusů značek Mercedes-Benz, Freightliner,
Mitsubishi Fuso, Orion a Thomas Built Buses. Vedle vozidel,
která jsou již v provozu, výrobce na akci představil i modely, které ukazují
nové možnosti pohonných systémů a alternativních zdrojů.
Významné místo v iniciativě zaujímá hybridní technologie, která v závislosti na
konkrétním provozu může přinést snížení spotřeby paliva až o jednu třetinu. Tuto
optimistickou prognózu podporují zkušenosti z USA a Japonska, kde je v provozu
již řada nákladních vozidel a autobusů s hybridním pohonem – se zhruba 1500
hybridními autobusy Orion, s více než stovkou vozidel Freightliner a dvěma sty
lehkými vozidly a autobusy Mitsubishi Fuso je dnes Daimler předním světovým
výrobcem na trhu užitkových vozidel s hybridním pohonem. Spolu s užitkovými
vozidly a autobusy Mercedes-Benz na zemní plyn v Evropě představují flotilu
zahrnující více než tři tisíce vozidel s alternativním pohonem. Tento počet se
však brzy ještě zvýší a rozšíří se i počet zemí, v nichž budou vozidla dopravcům
k dispozici. Freightliner v Severní Americe vyrobí zakrátko 1500 hybridních
nákladních vozidel M2 a hybridní verzi legendárního školního autobusu od
společnosti Thomas Built Buses. V Japonsku se připravuje uvedení vozidla Fuso
Aero Star Eco Hybrid a druhé generace hybridního autobusu. V příštím roce budou
zákazníkům v Německu, Francii a České republice dodána první distribuční vozidla
Mercedes-Benz Atego BlueTec-Hybrid a dopravci ve Velké Británii převezmou do
provozu v rámci pilotního projektu deset vozidel Mitsubishi Fuso Canter Eco
Hybrid. A pro sektor veřejné městské dopravy nyní Daimler představuje autobus
Mercedes-Benz BlueTec Hybrid, třínápravový autobus z rodiny Citaro.
Pro nákladní vozidla využívá Daimler tzv. paralelní hybridní systém, kde k
dobíjení akumulátorů slouží proces rekuperace – využívání brzdné energie.
Autobusy mají tzv. sériový hybridní systém, kde vznětový motor pohání generátor
vyrábějící proud pro elektromotory v nábojích kol. I u nich se však pro dobíjení
baterií využívá rekuperace.
Nižší spotřeba paliva v nákladních vozidlech a autobusech s hybridním pohonným
systémem také přispívá ke snížení nežádoucích emisí, včetně dnes tak často
diskutovaných emisí CO2.
Vývoj vozidel s pohonem na alternativní paliva
Souběžně s vývojem hybridních vozidel se pozornost konstruktérů a vývojových
pracovníků soustřeďuje také na možnosti využívání alternativních paliv. Slibný
potenciál vidí specialisté z koncernu Daimler v palivech hydrogenovaných z
rostlinných olejů a v dalším stupni pak ve zplyňování biomasy. Takto získaná
paliva mají chemické a fyzikální charakteristiky podobné vysoce kvalitním
palivům pro současné vznětové motory; mohou tudíž být využita s velkou účinností
pro pohon běžných užitkových vozidel. Jejich výhodou je i skutečnost, že výrazně
snižují množství oxidů dusíku a emise pevných částic ve výfukových plynech.
Bionaftu využívá Mercedes-Benz pro pohon užitkových vozidel již deset let a v
provozu je také 1500 autobusů Mercedes-Benz s pohonem na zemní plyn.
Dalším řešením na cestě k nulovým emisím je využití tzv. palivových článků.
Třicet autobusů Mercedes-Benz Citaro s vodíkovým pohonem najelo v běžném provozu
u dopravců celkem již více než dva miliony kilometrů. Pro další rozšíření této
technologie v těžké nákladní dopravě je však zapotřebí zlepšit provozní
životnost palivových článků a také výrazně celkově snížit náklady spojené
s jejich provozem a výrobou.
Ekonomické aspekty jsou však důležité i pro větší využívání hybridních vozidel,
neboť jejich pořizovací cena je zhruba o třetinu vyšší než v případě vozidel s
klasickými vznětovými motory. Přestože následná úspora pohonných hmot tuto
nevýhodu výrazně eliminuje, vyšší počáteční investice představuje velkou brzdu
pro větší rozšíření ekologičtější techniky. Alespoň v nejbližších letech by
proto bylo žádoucí, aby státní i městské orgány přijaly opatření, která by
dopravce k jejímu pořizování motivovala, podobně jako je tomu v USA či Japonsku.
Koncern Daimler v listopadu ve Stuttgartu novinářům představil svou iniciativu Formování budoucí dopravy, která je zaměřena na výrazné snižování spotřeby pohonných hmot a emisí užitkových vozidel. Součástí prezentace byla i ukázka šestnácti nákladních vozidel a autobusů značek Mercedes-Benz, Freightliner, Mitsubishi Fuso, Orion a Thomas Built Buses. Vedle vozidel,
která jsou již v provozu, výrobce na akci představil i modely, které ukazují nové možnosti pohonných systémů a alternativních zdrojů.
Významné místo v iniciativě zaujímá hybridní technologie, která v závislosti na konkrétním provozu může přinést snížení spotřeby paliva až o jednu třetinu. Tuto optimistickou prognózu podporují zkušenosti z USA a Japonska, kde je v provozu již řada nákladních vozidel a autobusů s hybridním pohonem – se zhruba 1500 hybridními autobusy Orion, s více než stovkou vozidel Freightliner a dvěma sty lehkými vozidly a autobusy Mitsubishi Fuso je dnes Daimler předním světovým výrobcem na trhu užitkových vozidel s hybridním pohonem. Spolu s užitkovými vozidly a autobusy Mercedes-Benz na zemní plyn v Evropě představují flotilu zahrnující více než tři tisíce vozidel s alternativním pohonem. Tento počet se však brzy ještě zvýší a rozšíří se i počet zemí, v nichž budou vozidla dopravcům k dispozici. Freightliner v Severní Americe vyrobí zakrátko 1500 hybridních nákladních vozidel M2 a hybridní verzi legendárního školního autobusu od společnosti Thomas Built Buses. V Japonsku se připravuje uvedení vozidla Fuso Aero Star Eco Hybrid a druhé generace hybridního autobusu. V příštím roce budou zákazníkům v Německu, Francii a České republice dodána první distribuční vozidla Mercedes-Benz Atego BlueTec-Hybrid a dopravci ve Velké Británii převezmou do provozu v rámci pilotního projektu deset vozidel Mitsubishi Fuso Canter Eco Hybrid. A pro sektor veřejné městské dopravy nyní Daimler představuje autobus Mercedes-Benz BlueTec Hybrid, třínápravový autobus z rodiny Citaro.
Pro nákladní vozidla využívá Daimler tzv. paralelní hybridní systém, kde k dobíjení akumulátorů slouží proces rekuperace – využívání brzdné energie. Autobusy mají tzv. sériový hybridní systém, kde vznětový motor pohání generátor vyrábějící proud pro elektromotory v nábojích kol. I u nich se však pro dobíjení baterií využívá rekuperace.
Nižší spotřeba paliva v nákladních vozidlech a autobusech s hybridním pohonným systémem také přispívá ke snížení nežádoucích emisí, včetně dnes tak často diskutovaných emisí CO2.
Vývoj vozidel s pohonem na alternativní paliva
Souběžně s vývojem hybridních vozidel se pozornost konstruktérů a vývojových pracovníků soustřeďuje také na možnosti využívání alternativních paliv. Slibný potenciál vidí specialisté z koncernu Daimler v palivech hydrogenovaných z rostlinných olejů a v dalším stupni pak ve zplyňování biomasy. Takto získaná paliva mají chemické a fyzikální charakteristiky podobné vysoce kvalitním palivům pro současné vznětové motory; mohou tudíž být využita s velkou účinností pro pohon běžných užitkových vozidel. Jejich výhodou je i skutečnost, že výrazně snižují množství oxidů dusíku a emise pevných částic ve výfukových plynech.
Bionaftu využívá Mercedes-Benz pro pohon užitkových vozidel již deset let a v provozu je také 1500 autobusů Mercedes-Benz s pohonem na zemní plyn.
Dalším řešením na cestě k nulovým emisím je využití tzv. palivových článků. Třicet autobusů Mercedes-Benz Citaro s vodíkovým pohonem najelo v běžném provozu u dopravců celkem již více než dva miliony kilometrů. Pro další rozšíření této technologie v těžké nákladní dopravě je však zapotřebí zlepšit provozní životnost palivových článků a také výrazně celkově snížit náklady spojené s jejich provozem a výrobou.
Ekonomické aspekty jsou však důležité i pro větší využívání hybridních vozidel, neboť jejich pořizovací cena je zhruba o třetinu vyšší než v případě vozidel s klasickými vznětovými motory. Přestože následná úspora pohonných hmot tuto nevýhodu výrazně eliminuje, vyšší počáteční investice představuje velkou brzdu pro větší rozšíření ekologičtější techniky. Alespoň v nejbližších letech by proto bylo žádoucí, aby státní i městské orgány přijaly opatření, která by dopravce k jejímu pořizování motivovala, podobně jako je tomu v USA či Japonsku.
Milan Frydryšek
Silniční doprava 49/2007
která jsou již v provozu, výrobce na akci představil i modely, které ukazují nové možnosti pohonných systémů a alternativních zdrojů.
Významné místo v iniciativě zaujímá hybridní technologie, která v závislosti na konkrétním provozu může přinést snížení spotřeby paliva až o jednu třetinu. Tuto optimistickou prognózu podporují zkušenosti z USA a Japonska, kde je v provozu již řada nákladních vozidel a autobusů s hybridním pohonem – se zhruba 1500 hybridními autobusy Orion, s více než stovkou vozidel Freightliner a dvěma sty lehkými vozidly a autobusy Mitsubishi Fuso je dnes Daimler předním světovým výrobcem na trhu užitkových vozidel s hybridním pohonem. Spolu s užitkovými vozidly a autobusy Mercedes-Benz na zemní plyn v Evropě představují flotilu zahrnující více než tři tisíce vozidel s alternativním pohonem. Tento počet se však brzy ještě zvýší a rozšíří se i počet zemí, v nichž budou vozidla dopravcům k dispozici. Freightliner v Severní Americe vyrobí zakrátko 1500 hybridních nákladních vozidel M2 a hybridní verzi legendárního školního autobusu od společnosti Thomas Built Buses. V Japonsku se připravuje uvedení vozidla Fuso Aero Star Eco Hybrid a druhé generace hybridního autobusu. V příštím roce budou zákazníkům v Německu, Francii a České republice dodána první distribuční vozidla Mercedes-Benz Atego BlueTec-Hybrid a dopravci ve Velké Británii převezmou do provozu v rámci pilotního projektu deset vozidel Mitsubishi Fuso Canter Eco Hybrid. A pro sektor veřejné městské dopravy nyní Daimler představuje autobus Mercedes-Benz BlueTec Hybrid, třínápravový autobus z rodiny Citaro.
Pro nákladní vozidla využívá Daimler tzv. paralelní hybridní systém, kde k dobíjení akumulátorů slouží proces rekuperace – využívání brzdné energie. Autobusy mají tzv. sériový hybridní systém, kde vznětový motor pohání generátor vyrábějící proud pro elektromotory v nábojích kol. I u nich se však pro dobíjení baterií využívá rekuperace.
Nižší spotřeba paliva v nákladních vozidlech a autobusech s hybridním pohonným systémem také přispívá ke snížení nežádoucích emisí, včetně dnes tak často diskutovaných emisí CO2.
Vývoj vozidel s pohonem na alternativní paliva
Souběžně s vývojem hybridních vozidel se pozornost konstruktérů a vývojových pracovníků soustřeďuje také na možnosti využívání alternativních paliv. Slibný potenciál vidí specialisté z koncernu Daimler v palivech hydrogenovaných z rostlinných olejů a v dalším stupni pak ve zplyňování biomasy. Takto získaná paliva mají chemické a fyzikální charakteristiky podobné vysoce kvalitním palivům pro současné vznětové motory; mohou tudíž být využita s velkou účinností pro pohon běžných užitkových vozidel. Jejich výhodou je i skutečnost, že výrazně snižují množství oxidů dusíku a emise pevných částic ve výfukových plynech.
Bionaftu využívá Mercedes-Benz pro pohon užitkových vozidel již deset let a v provozu je také 1500 autobusů Mercedes-Benz s pohonem na zemní plyn.
Dalším řešením na cestě k nulovým emisím je využití tzv. palivových článků. Třicet autobusů Mercedes-Benz Citaro s vodíkovým pohonem najelo v běžném provozu u dopravců celkem již více než dva miliony kilometrů. Pro další rozšíření této technologie v těžké nákladní dopravě je však zapotřebí zlepšit provozní životnost palivových článků a také výrazně celkově snížit náklady spojené s jejich provozem a výrobou.
Ekonomické aspekty jsou však důležité i pro větší využívání hybridních vozidel, neboť jejich pořizovací cena je zhruba o třetinu vyšší než v případě vozidel s klasickými vznětovými motory. Přestože následná úspora pohonných hmot tuto nevýhodu výrazně eliminuje, vyšší počáteční investice představuje velkou brzdu pro větší rozšíření ekologičtější techniky. Alespoň v nejbližších letech by proto bylo žádoucí, aby státní i městské orgány přijaly opatření, která by dopravce k jejímu pořizování motivovala, podobně jako je tomu v USA či Japonsku.
Milan Frydryšek
Silniční doprava 49/2007
Sdílet článek na sociálních sítích